Zatímco většinu lesů v republice loni postihla kůrovcová kalamita, na Šumavě se škůdce v porovnání s předchozími lety výrazněji nerozmnožil. Důvodem je fakt, že Šumavu nezasáhlo takové sucho jako jiné části Česka. Lesníci loni na Šumavě vytěžili 50 000 krychlových metrů dřeva a podle odhadů se dá očekávat, že ani letos by se objem neměl zvyšovat. Předpoklad vychází z toho, že letos napadlo nadstandardní množství sněhu, které by při tání mělo dostatečně zavlažit zem. Uvedl to mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
"Loni v létě téměř nikde nepršelo, ale na Šumavě vždycky nějaké srážky byly. Takže pro kůrovce to znamenalo, že neměl ideální podmínky, a proto jsme neregistrovali více napadených stromů než v minulých letech," řekl. Dostatek srážek podle Dvořáka nejlépe dokumentoval stav hladiny Teplé Vltavy, která protéká šumavským národním parkem. Prakticky po celé léto se výška hladiny držela nad hranicí 50 centimetrů, při níž je povoleno splouvání. "I když hladina klesala, tak přišly nějaké srážky a řeku zase částečně naplnily," uvedl.
Šumava podle Dvořáka dokáže lépe čelit problémům s kůrovcem i z jiného důvodu. Lesníci mají se škůdcem dlouholeté zkušenosti a vědí, jak postupovat a preventivně se masivnímu napadení bránit. V hospodářských lesích se v minulosti kůrovec vyskytoval jen zřídka, až v poslední době se rozmohl ve větší míře. "Majitelé na to většinou přišli až pozdě, kdy už nezbývá nic jiného, než stromy vytěžit," řekl Dvořák.
Šumava zažila v novodobé historii největší kůrovcovou kalamitu při orkánu Kyrill, který Česko zasáhl v lednu 2007. Následkem rozsáhlých polomů lýkožrout zasáhl odhadem 2,6 milionu krychlových metrů stromů. Přibližně 1,1 milionu nechal NP Šumava vykácet, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku.*
