Přemnožený kůrovec může v Krkonoších ohrozit tisíce hektarů lesa a nežádoucím způsobem urychlit rozsáhlou proměnu horských lesů. Nejhorší situace je ve východních oblastech hor, kde lze místy hovořit o kůrovcové kalamitě. Situaci ztěžuje kalamita ze zimy, kdy sníh masivně lámal vrcholky stromů. Řekl to náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Václav Jansa.
K nejpostiženějším oblastem východních Krkonoš patří jižní svahy Černé hory, Špičák nad Temným dolem, Dlouhý hřeben nebo Červená hora. "V Krkonoších lze celoplošně hovořit o zvýšeném výskytu (kůrovce), v určitých oblastech o kalamitním stavu, neboť již vznikají ohniska uvnitř porostů. Oblast východních Krkonoš, kde v posledních deseti letech dochází ke gradaci kůrovce, je nejpostiženější," uvedl Jansa.
Letos správa parku předpokládá, že vytěží více než 40 000 metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem, loni to bylo 33 480 metrů krychlových tohoto dříví. "V současné době je zpracováno 12 628 metrů krychlových živelní kalamity nenapadené kůrovci a 12 863 metrů krychlových kůrovcové hmoty. Nárůst v dalších měsících se nebude pohybovat daleko od uváděného čísla," řekl Jansa.
Krkonoše podle něj nyní procházejí čtvrtou rozsáhlou změnou druhové skladby lesů za posledních 500 let. Správa KRNAP ji zahájila na počátku 90. let minulého století a na rozdíl od těch předchozích by měla být pro Krkonoše přínosem. Cílem "čtvrté změny" je návrat k původním, většinou smíšeným lesům. Zastoupení jehličnanů v původních smíšených lesích se zvyšovalo s rostoucí nadmořskou výškou a naopak. "Kůrovec může sehrát svou roli, která tuto změnu může urychlit, změnit její podobu. Cíl a směr je určován snahou k návratu k přírodní nebo přírodě blízké druhové skladbě," podotkl Jansa.*
