Jihočeští zemědělci odmítají zavedení pevného limitu, tzv. zastropování dotací z EU. Zanikla by tak podle nich řada živočišných chovů v ČR. Na agrosalonu Země živitelka to řekli ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná a předseda Agrární komory Strakonice Bohumil Hradecký.
Zemědělci jednali s jihočeskými poslanci a senátory. Žádají, aby zůstal stejný rozpočet na zemědělskou politiku jako dosud. Pokud by nově platilo, že bude dána maximální výše dotace v eurech, tyto pevné limity u dotací EU by postihly zemědělce, kteří v ČR hospodaří na 90 procentech všech ploch. "Sazba je na hektar, ale jakmile by podniky přesáhly celkovou částku, nedostaly by už ani euro. Příklad: podnik bude mít dotaci 200 eur na hektar a strop je třeba 60 000 eur... Všichni velcí mají hlavně hospodářská zvířata, krávy a prasata. Zastropování by vedlo k likvidaci živočišné výroby v České republice. Týká se asi 140 000 vlastníků," řekla Šťastná. Politici zemědělce podporují. Zemědělské podniky, které hospodaří na 1000 a více hektarech, mají 64 procent všech dojnic v ČR. Zatímco ti, kteří vlastní do 50 dojnic, se na české výrobě podílí třemi procenty, chovy nad 500 kusů se podílí na republikové živočišné výrobě ze 45 procent. "To jsou dojnice. U prasat je to ještě výraznější," řekla ředitelka. Zemědělci v Česku dostávají na obhospodařovanou plochu a chov zvířat ročně zhruba 32 miliard korun. Převážná část peněz je z evropských fondů. Ministerstvo zemědělství bude v novém evropském programovém období zemědělské politiky navrhovat zavedení vyšších přímých plateb na prvních 133 až 150 hektarů farmy. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je nejvyšší v EU, právě 133 hektarů.*
