Platforma Vědci pro Šumavu tvrdí, že kůrovec po vyhlášení bezzásahovosti na Šumavě v roce 2007 zlikvidoval v příštích pěti letech jen 6700 hektarů stromů. Vědci tak v otevřeném dopise jihočeské hejtmance Ivaně Stráské odmítli frekventované tvrzení, že lýkožrout zničil 20 000 hektarů lesa. Vědci v otevřeném dopise vyvracejí údajných 12 mýtů o Šumavě a hájí nulové zásahy do území národního parku.
"Ponechání lesů spontánnímu vývoji nepředstavuje pro lesní ekosystémy žádnou katastrofu. Lesy žily samy, bez zásahu a 'pomoci' člověka miliony let, a jistě se bez lidské intervence obejdou i v budoucnu," píše se v dopise. Platforma sdružuje přes 20 akademiků z různých přírodovědeckých i dalších vysokých škol a jiných institucí.
"Oněch mytických 20 000 hektarů je prostě rozloha ploch, kde na leteckém snímku najdeme mrtvé stromy, což znamená souše nebo holiny po kácení. Vše buď s přirozenou obnovou nebo po umělé výsadbě. Připisovat vše pouze kůrovci či zvýšení rozlohy bezzásahových ploch v roce 2007, když jsou zde počítány mrtvé stromy již od roku 1991 a všechny stromy vyvrácené větrem, je mediální manipulací," uvedli za platformu vědci Jakub Hruška a Pavel Kindlmann.
V roce 2007 zasáhl Českou republiku orkán Kyrill. Na Šumavě polámal statisíce stromů a Ministerstvo životního prostředí tehdy rozhodlo, že na některých místech národního parku ponechá lesy samovolné obnově. Následně se zvýšil výskyt kůrovce, který se rozmnožil v polámaných stromech.
Vědci se v dopise zabývají také tím, zda mohou nízké stromky plnit funkci vzrostlého lesa, jestli kvůli kůrovci hrozí, že ze Šumavy bude poušť, nebo zda je nutné místo smrků na Šumavě sázet listnaté stromy.*
