Nejméně polovinu celkové rozlohy vinic na jihu Moravy pomáhají sklízet stroje. Zejména se to týká větších vinařství, která potřebují sklidit velkou plochu vinohradů. "Můj osobní hrubý odhad je, že stroji je sbíráno okolo 50 procent hroznů. Jejich podíl postupně pomalu roste. Mechanizovaná sklizeň je co do kvality srovnatelná s ruční a je nepoměrně levnější. Zatímco sklizení hektaru vinohradu strojem stojí odhadem 12 000 až 14 000 korun, ruční sklizeň vyjde i na dvojnásobek," řekl výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček.
Sklízeče pomáhají vinařstvím překlenout i nedostatek lidí na trhu práce. Sehnat zaměstnance jen na sezonu není snadné. "Ze 480 hektarů, které spravujeme, sklízíme ručně jen asi 120 hektarů. Sbírá asi 30 lidí, zaměstnáváme na výpomoc i cizince, hlavně Ukrajince," řekl Pavel Herko ze společnosti Vinofrukt, která je největším pěstitelem hroznů na jihu Moravy. Stroje podle provozního ředitele vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt Libora Výlety nešetří jen peníze, ale hlavně čas. "Třicet lidí sklízí jeden hektar asi osm hodin, tedy celý pracovní den. Strojem máme sklizený hektar za hodinu," uvedl Výleta. Sklízecí stroje se nepohybují mezi řádky vinohradu, ale nad nimi. Pružné pruty uvnitř stroje keře rozkmitají a díky několikanásobnému systému čištění umí sklízeč oddělit i bobule od třapin, tedy zbytků stopek. Po průjezdu sklízeče zůstane na keřích minimum hroznů. "Odhaduji to na méně než procento. Většinou je to kvůli špatnému vyvázání, takže hrozny visí příliš nízko nebo příliš blízko ke sloupku," dodal Výleta.
I přes výhody mechanizované sklizně ani velká vinařství zcela neupouštějí od ručního sběru. Často se ručně sklízejí hrozny pro ta nejkvalitnější vína, výběry z hroznů, výběry z bobulí a ruční sběr je podmínkou i pro udělení označení vína originální certifikace (VOC).*
