Řada zemědělců reaguje na klimatickou změnu a z ní plynoucí sucho posledních let a snaží se měnit zažité hospodaření i krajinu. Experimentují s novými postupy zpracování půdy, rozmanitými meziplodinami či tvoří biopásy. I stát reaguje správnými kroky, avšak ne tak rychle a pružně, jak by si žádal vývoj v krajině. Navíc podle Miroslava Trnky, bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe AV ČR, by měl zemědělce pozitivněji motivovat k tomu, aby změny dělat chtěli, a pomáhal zajistit dlouhodobé financování. Měl by méně direktivně přikazovat a využít existující systém kontroly k tomu, aby ověřil, že činnost sedláků přináší požadované výsledky, řekl Trnka.
"Sucho posledních let jednoznačně debatu o české krajině změnilo. Většina lidí problémy vnímá. V Česku však chybí silný lídr, který by řekl, čeho chceme v krajině dosáhnout a jak," míní Trnka. Ministerstvo zemědělství se podle něj vnímá především jako manažer pro řešení krizí, ale už chybí energie a vůle tvořit a prosazovat dlouhodobou strategii a nechává ji spíše na jednotlivých hráčích v zemědělském sektoru. Jsem přesvědčen, že by ministerstvo mělo být silným hráčem, který by strategii měl tvořit spolu s nevládními zemědělskými organizacemi a pak prosazovat. "Když nemáme jasnou dlouhodobou vizi pro naši krajinu, těžko se nám pro ni podaří získat podporu Evropské komise a členských zemí a pak často s nevůlí přebíráme to, co se v Bruselu rozhodne, ač jsme se na rozhodování podíleli," řekl Trnka.
Stát má přitom podle něj solidně nastavené mechanismy, jak kontrolovat správné hospodaření, má dotační programy pro zemědělce, kteří dobře pečují o krajinu. Ministerstvo například dobře rozhodlo, že v erozně ohrožených oblastech nesmí být pole větší než 30 hektarů. "Místo dalších příkazů a nařízení by však bylo mnohem efektivnější, kdyby sedláci byli finančně podporováni za faktické a měřitelné zlepšování stavu půdy a krajiny způsobem, který pro dané území sami vymyslí. Efektivnější by bylo určit, co se dělat nesmí, a čeho je naopak třeba dosáhnout se škálou volitelných postupů. A pak například po třech letech zkontrolovat, zda jsou opatření účinná a zda se je daří udržet," řekl Trnka. Navíc někteří zemědělci už dobrou praxi ukazují dlouhodobě, ale těm stát často nic nedá a dává jen těm, kteří se změnami začínají primárně díky finanční motivaci.*
