Rozloha ploch vhodných pro pěstování smrku a obecně jehličnanů v Evropě se do budoucna citelně zmenší kvůli klimatické změně, jež s sebou nese oteplování a mění srážkové poměry. Aby bylo možné vůbec jehličnany pěstovat, je podle Kurta Ramskoglera z rakouské firmy na pěstování sazenic Lieco potřeba sázet jen takové stromy, které jsou vypěstované z kvalitního genetického materiálu. Pak mohou obstát v nových náročnějších podmínkách, řekl na konferenci o inovacích v lesnictví na Mendelově univerzitě v Brně.
"Jehličnany jsou ohrožené klimatickou změnou. Musíme více dbát na využití kvalitního genetického materiálu a zrychlit proces produkce, tedy zkrátit období, kdy sázíme novou generaci. Bude se také ujímat asistovaná migrace," řekl Ramskogler. To znamená, že se bude vozit genetický materiál z vhodných lokalit po celém světě, aby stromy dobře obstály, nepodléhaly snadno škůdcům a povětrnostním vlivům. Zároveň mají v mýtním věku dávat kvalitní dřevo v dostatečném objemu.
Současná situace, kdy lesy nejen v Česku plošně hynou, dopadá negativně jak na krajinu, tak na ekonomiku. Rakousko je podle Ramskoglera také silně postižené kůrovcem a suchem. "Nejhůře je na tom sever, oblasti sousedící s Českem," uvedl. I v Rakousku vznikly místo monokulturních lesů holiny, ve smíšených lesích umírají jednotlivé stromy. "Kůrovec je symbol klimatické změny. A napadá i další jehličnany. Zcela se mění rozložení ploch v Evropě pro pěstování různých druhů stromů. Například se zvětší pro duby," řekl Ramkogler.
Budoucnost podle něj mají jak původní druhy, tak nepůvodní druhy i speciálně vyšlechtěné druhy stromů, aby v Evropě zůstaly do budoucna stabilní lesní ekosystémy.*
