Polsko za poslední dva roky zažilo sucho, kvůli němuž klesly výnosy z polí a lidem vyschly vodovodní kohoutky. Nyní země hledá způsoby, jak situaci čelit ještě před tím, než podle odborníků opravdu pocítí změny klimatu a vše se dál zhorší, napsala agentura Reuters. "Jde o první ucelený plán, jak působit proti následkům sucha v Polsku," řekl o strategii pro roky 2021 až 2027 Daniel Kociolek, mluvčí státní agentury Wody Polskie, která vznikla loni s cílem dohlížet na vodní zdroje.
Strategie uvádí, jak zlepšit dostupnost vody prostřednictvím osvětových kampaní a investic, včetně stavby tří desítek nových vodních nádrží. Podle vlády ve Varšavě je Polsko jednou z evropských zemí, které nejvíce zasahuje úbytek vody. Má za sebou dva roky sucha, které vedly ke snížení úrody i k tomu, že některá města zůstala bez vody.
Krzysztof Kubiak, chovatel dobytka ze Sochaczewa nedaleko Varšavy, říká, že bez zásob obilí a sena z předešlých let by neměl dostatek krmiva pro svých 58 dojnic. "Pokud nebude dostatek srážek ani příští rok, pocítím dopady (sucha) mnohem silněji," stýská si tento 47letý zemědělec, který kvůli vysokým nákladům pozemky, na nichž hospodaří, nezavlažuje.
Na celém světě se voda kvůli rostoucí populaci, zvyšujícímu se podílu lidí žijících ve městech, ekonomickému růstu a změnám klimatu stále nebezpečněji stává nedostatkovým zbožím. Na zemědělství připadá 70 procent spotřeby vody. Do roku 2040 může její nedostatek ohrozit až 40 procent uměle zavlažovaných plodin a třetinu těch, které jsou odkázány na vláhu z monzunů, upozorňuje World Resources Institute (Ústav pro výzkum vodních zdrojů) sídlící ve Spojených státech.
Polsko patří mezi nejvíce zemědělské země v Evropské unii, v 1,4 milionu hospodářství pracuje podle statistik unie každý desátý obyvatel tohoto státu se 38 miliony lidí.*
