Sucho v posledních letech trápí nejen Česko, ale i další státy střední Evropy. Loňský rok jeho dopad tvrdě pocítili Němci, Poláci, částečně i Rakušané a Slováci. Jak jsou na tom okolní státy, sledují vědci z portálu InterSucho. Vysoké kompenzace loni vyplácel zemědělcům za ztráty nejen český stát, ale v rekordní výši i Němci. Primárním hybatelem problémů je podle jednoho z členů týmu InterSucha Petra Hlavinky klimatická změna.
InterSucho je projektem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně a slouží zemědělcům, kteří mohou díky předpovědím a popisu aktuálního stavu lépe plánovat činnost.
"Loni v dubnu jsme zaznamenali velké sucho nejen v Česku, ale také v Polsku, Německu a na Slovensku. V květnu se situace zlepšila, v červnu se však sucho začalo projevovat znovu. Rozšířilo se i do Rakouska, Itálie a Francie a podepsalo se na nižších výnosech plodin," řekl Hlavinka.
V Německu dokonce sucho odstartovalo diskusi, zda je zemědělský sektor dobře nastavený na současné podmínky, pokud potřebuje extrémní kompenzace za zničenou úrodu, uvedl Hlavinka.
Vědci se snaží upozornit na to, že primárně může za problémy v krajině s nedostatkem vody právě klimatická změna. "Nejde jen o problém české krajiny s velkými lány, ale bez vody dopadne podobně i krajina s malými políčky v Rakousku i jinde," řekl Hlavinkův kolega Zdeněk Žalud. Dodal však, že především v erozně ohrožených oblastech se velké lány ekonomicky vyčerpaly a nemají opodstatnění kvůli odnosu ornice.
Na portálu www.intersucho.cz se lze podívat, jak vypadá aktuální situace v okolních státech, a z barev na mapě je zřejmé, že například v Německu, ve velké části Polska či v Maďarsku je situace se zásobou vody v půdě ještě horší než v Česku.*
