Některé nevládní organizace působící v zemědělském sektoru nesouhlasí s plánovaným rozdělením financí, jež byly vládou na konci března převedeny na pomoc zemědělcům na zvýšení soběstačnosti a zvládnutí současné koronavirové krize. Informovala o tom ředitelka kanceláře Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Šárka Gorgoňová. Žádají proto ministra zemědělství, aby přehodnotil rozdělení finančních prostředků a jednal se všemi dotčenými organizacemi tak, aby finanční pomoc schválená vládou zemědělcům na řešení dopadů epidemie měla podporu širší zemědělské veřejnosti a byla skutečně efektivní a rychle dostupná pro co největší počet subjektů.
Ministerstvo zemědělství v dubnu uvedlo, že drtivá většina těchto financí bude směřovat do investičního opatření v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). „S tímto rozdělením zásadně nesouhlasíme. Tato forma podpory z významné části směřovaná na projekty nad pět milionů korun bude po žadatelích vyžadovat v této nejisté době značné investiční zatížení, neboť finance se k farmářům dostanou v řádu jednoho roku či spíše dvou let. Je nesporné, že malé a střední podniky na tyto prostředky nedosáhnou, protože v rámci svých peněžních toků nebudou schopné uvolnit tyto částky na nezbytné předfinancování projektů,“ uvedli ve svém prohlášení zástupci ASZ, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Společnosti mladých agrárníků ČR, Svazu marginálních oblastí a Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců. Navíc se taková podpora podle nich bude týkat pouze velmi omezeného počtu zemědělských subjektů a pouze v několika málo sektorech bez většího zdůvodnění jejich výběru ze strany ministerstva. Jako daleko efektivnější pomoc v době plošných a velmi rychle uplatňovaných mimořádných opatření by zástupci těchto organizací očekávali plošnou a rychlou podporu všech zemědělských subjektů ve formě, která bude efektivní pro co nejširší spektrum zemědělských podniků a omezí tak jejich možný úbytek v souvislosti s krizí, který by v konečném důsledku mohl vést právě ke snížení soběstačnosti. Touto cestou může být například využití funkčního a osvědčeného režimu de minimis, který nepodléhá režimu schvalování Evropské komisi a lze jej využít prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu ke snížení úvěrového zatížení farem nebo jako přímou dotaci, a to navíc ve velmi krátké době, což je v současné situaci rozhodující.*
