Rčení, jež bývalo evergreenem dob dávno minulých, se vrací. Statisíce zahraničních pracovníků, kteří v zemědělství zajišťovali sezónní práce, letos v Evropské unii chybí. Kvůli karanténním opatřením zůstávají doma a vlády jednotlivých členských států včetně té naší řeší, jak jejich výpadek naradit. Zaměstnat v odvětví, studenty, nezaměstnané nebo zatím zahálející pracovníky z průmyslu či cestovního ruchu jistě může částečně pomoci. Odborníci však soudí, že bez sezónních pracovníků z Ukrajiny, Bulharska, Rumunska a dalších zemí se evropské zemědělství neobejde.
Německo proto začalo pro své farmy přivážet sezónní pracovníky z východní Evropy speciálními lety, a podobně hodlá řešit současnou situaci i Velký Británie. V praxi pak tito lidé po příjezdu projdou zdravotní prohlídkou a dva týdny bydlí a pracují odděleně od ostatních. Něco podobného by zřejmě bylo možné i u nás. Nakonec naše vláda přeci dokázala od počátku pandemie do země letecky dopravit mnoho našich občanů ze zahraničí, a to i z takových destinacích, o niž se běžnému člověku ani nezdá. V případě sezónních pracovníků z Ukrajiny by k tomu stačil vlak.
Jenže, aby do něj mohli tito lidé nastoupit, potřebují pracovní povolení a především víza, což je podle předsedy Zemědělského svazu problém. Naše zastupitelské úřady na Ukrajině totiž nyní nefungují, takže jim je nemá kdo vydávat. Přitom v následujících třech až čtyřech měsících bude u nás potřeba až šest tisíc sezónních pracovníků.
Je jistě nezbytné posílit soběstačnost naší země v produkci potravin, ovšem aktuálně je spíš potřebná vstřícnost státní administrativy, protože bez lidí to rozhodně nepůjde.
