Sázení brambor na Vysočině nabralo kvůli dešťům asi dvoutýdenní zpoždění. Většinou s ním pěstitelé končili v prvním květnovém týdnu, letos podle odhadu Českého bramborářského svazu ještě není v brázdách pětina až čtvrtina hlíz. Jinde v Česku, kde se pěstují rané brambory, výsadba skončila před 14 dny, řekl předseda svazu Josef Králíček. Zemědělci na Vysočině produkují třetinu českých brambor, pěstují později sklízené odrůdy.
Sázení brambor na Vysočině obvykle končilo okolo 5. května. "Nebyly výjimky, že měly podniky výsadbu ukončenou do konce dubna," uvedl Králíček. O možných dopadech pozdějšího sázení na úrodu brambor se podle něj zatím nedá spekulovat. "Nevíme, jak ten ročník bude vypadat," řekl. Jestli se počasí zlepší, jsou podniky schopné zbylá pole rychle dosázet. "Pokud by se to natahovalo dál, tak na těch velmi pozdě zasázených plochách dopad určitě bude," uvedl předseda svazu.
Pršet by podle meteorologů mělo i v nejbližších dnech. Pokud je moc mokro, stroje na pole nemohou. Před sázením zemědělci pomocí techniky z půdy odstraňují kameny, aby se brambory při sklizni tolik nepoškozovaly.
O něco později se podle Králíčka dostanou do obchodů i první letošní české brambory pěstované v Polabí. Sklizeň se tam obvykle naplno rozbíhala v prvním červnovém týdnu, tentokrát to zřejmě bude až ve druhé polovině příštího měsíce. Zkraje června tam nejspíš začnou sklízet první brambory jen drobní pěstitelé, kteří je prodávají ze svého dvora.*
