U brambor z letošní sklizně mohou zákazníci poprvé najít známku jakosti Q CZ. Ministerstvo zemědělství ji začne vydávat pěstitelům, kteří plní podmínky šetrnějšího pěstování brambor určených na jídlo, a firmám, které tyto brambory podle nastavených pravidel zpracují. Do režimu jakosti se zapojilo 106 subjektů, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Dodal, že zvýšené náklady na pěstování a zejména zpracování těchto brambor bude kompenzovat stát.

U brambor se známkou Q CZ bude podle Králíčka spotřebitel vědět, že zemědělci při pěstování omezili dávky postřiků na ochranu rostlin před škůdci a chorobami i minerálních hnojiv a že do půdy ve větší míře dodávají organickou hmotu, například chlévský hnůj. Program by měl přispět také k většímu propojení pěstitelů s tuzemskými zpracovateli. "My máme zájem na tom, aby zpracovatelé dávali přednost domácí produkci," řekl Králíček. V letošním startovacím roce se podle něj dá předpokládat , že bude v tomto režimu zpracováno 60 000 až 70 000 tun konzumních brambor.
Režim jakosti Q CZ se týká brambor a výrobků z nich. Rezidua přípravků na ochranu rostlin nebo těžkých kovů v těchto bramborách podle pravidel programu musí být nejméně o pětinu nižší, než určují evropské normy. Režim jakosti Q CZ v Česku podle ministerstva zemědělství platí také pro mléko, drůbež a drůbeží produkty.
Tříleté přípravy na zapojení pěstitelů a zpracovatelů brambor dokončil Český bramborářský svaz koncem loňska. Králíček uvedl, že ve spolupráci s ministerstvem se nový dotační program podařilo notifikovat v Bruselu. Ročně se z něj bude dělit 50 milionů korun. Podniky se mohly do programu hlásit do konce dubna.
Pěstitelé, kteří projdou certifikací prováděnou Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), dostanou příspěvek paušálně 75 000 korun za rok. Zpracovatelské podniky budou dostávat peníze na částečné pokrytí zvýšených nákladů. "Velká část pěstitelů je zároveň i zpracovatelem," podotkl Králíček.*

Pěstitelé brambor na Vysočině letos čekají nejvýš průměrné výnosy kvůli chladnému jaru, které sázení brambor zpozdilo. Na dnešním semináři v Havlíčkově Borové to řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. V tomto kraji je třetina českých bramborových polí, pěstují se později sklízené odrůdy. Počasí bude mít podle předsedy svazu vliv na bramborová pole Vysočiny až do druhé poloviny srpna.

Situace se může lišit místo od místa. Brambory vysázené v květnu do horších půdních podmínek mají podle Králíčka asi dvoutýdenní zpoždění. Lépe jsou na tom s výnosy pěstitelé raných brambor v jiných částech Česka, kteří mohli brambory nasázet celkem včas. Už je sklízejí.
Odbyt raných brambor je teď slabší kvůli dovoleným a prázdninám ve školách. "Tomu odpovídají i ceny," řekl předseda svazu. Uvedl, že obchodní řetězce nabízejí brambory i v akcích. "Brambory jsou dneska pod deset korun za kilogram, pro spotřebitele to je cena velmi příznivá," míní.
Zemědělské podniky v Česku podle Českého statistického úřadu letos také omezily pěstování brambor. Mají je zhruba na 22 800 hektarech polí, což je o 1000 hektarů méně než před rokem. Rozloha bramborových polí na Vysočině klesla přibližně o pět procent na 7662 hektarů.*

V návrhu na nové programovacím období společné zemědělské politiky se výrazně projevuje povinné vyhrazení určitého procenta orné půdy mimo produkci, s čímž měla většina členských států zásadní problém při jednání na konci května. Uvedl to prezident Agrární komory ČR na jednání valné hromady Českého bramborářského svazu, které se konalo v Havlíčkově Brodě.

Komise totiž navrhla, aby se až deset procent orné půdy uvedlo zcela mimo produkci v rámci plnění základní podmíněnosti. Koncem června se o tomto sporném bodu jednalo znovu. Podle Doležala pro ČR dává největší smysl možnost uvést mimo produkci sedm procent orné půdy, a to tři procenta v rámci základní podmíněnosti a čtyři procenta v rámci ekoschémat. „Je to možné plnit tak, jak to plníme dnes v rámci takzvaného ozelenění, greeningu, to znamená i plodinami vázajícími dusík i meziplodinami,“ popsal. Greening v ČR je plněn právě z 97 procent plodinami vázajícími dusík a meziplodinami. V květnu se hovořilo o tom, že podmínku až deseti procent by bylo možné plnit pouze krajinnými prvky nebo úhorem. „V ČR máme zhruba 8000 hektarů, které splňují definici krajinného prvku, protože můžete používat pouze vnitřní krajinné prvky,“ přiblížil. V ČR by se deset procent mělo být až 300 tisíc hektarů. „Intenzivně jednáme se SZIF, aby bylo možné vyhradit i vnější krajinné prvky, které jsou dnes mimo LPIS,“ podotkl Doležal. Zřejmě budou bez dotační podpory, ale budou způsobilé k plnění plochy orné půdy mimo produkci. Výsledkem trialogu bylo podle Doležala rovněž to, že zastropování bude pro členské státy dobrovolné.

Celková sklizňová plocha brambor vloni činila 29 965 hektarů a byla o více než tisíc hektarů větší než v roce 2019. Jedná se o plochu včetně dopočtu domácností. Uvedl to předseda Českého bramborářského svazu (ČBS) Josef Králíček na jednání valné hromady, kde byl opět zvolen do čela této organizace na další funkční období. Podle něj pandemie a navazující protikoronavirová opatření negativně ovlivnila chod drtivé většiny subjektů. Z toho důvodu uplynulá sezóna bude patřit pro řadu pěstitelů brambor k těm horším.

Králíček upřesnil, že konzumní brambory se minulém roce pěstovaly na ploše 15 215 hektarů, brambory pro výrobu škrobu na 5847 hektarech a sadba na ploše 2815 hektarů. Plocha drobných pěstitelů činila 6088 hektarů. „Došlo k nárůstu produkčních ploch na Vysočině a ve Středočeském kraji, kde stoupají téměř pravidelně a fakticky se dá říct, že brambory se stěhují do středních Čech,“ sdělil. Předseda poukázal na to, že farmářské ceny brambor se po řadu měsíců pohybovaly pod výrobními náklady. Navíc zejména pěstitelé dodávající konzumní brambory do jídelen, škol a podobných provozů ztratili odbyt, náhradní řešení hledali obtížně a část produkce museli nakonec zlikvidovat. Na kompenzace ze strany státu jich podle Králíčka dosáhl jen zlomek. „Problémy měli ale pěstitelé z celé Evropy, propad odbytu výrobků z brambor a převis nabídky tlačil farmářské ceny směrem dolů,“ podotkl.
Letošní výsadba podle Králíčka se v ranobramborářské oblasti uskutečnila za poměrně dobrých podmínek a včas. Na Vysočině se však v řadě podniků kvůli deštivému počasí značně protáhla. „Sklizeň raných brambor v Polabí začala zhruba s desetidenním zpožděním a nižšími výnosy,“ řekl. Podle něj porosty konzumních brambor zpoždění již eliminovaly. Na Vysočině se ale letos nečeká nadprůměrná produkce, mimo jiné i proto, že část porostů trpěla po určitou dobu suchem. Předseda zdůraznil, že pro pěstitele brambor je naprosto klíčovou záležitostí podpora citlivých komodit v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci (VCS), kam jsou zařazeny i škrobárenské a konzumní brambory. Svaz proto bude nadále usilovat o zachování stávající podpory škrobárenských brambor a o navýšení sazby pro konzumní brambory.

Podle aktuálních informací pěstitelů lze předpokládat, že letos bude plocha osázená konzumními bramborami proti minulému roku v lepším případě stagnovat, v horším o nízké procento poklesne. Předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček sdělil, že konečná produkce bude významně ovlivněna nízkými teplotami a dlouhotrvajícími dešti v průběhu výsadby.

Vloni dosáhla produkce konzumních brambor 542,1 tisíce tun. Celkem se sklidilo přibližně 850 tisíc tun brambor, z toho od drobných pěstitelů pocházelo asi 150 tisíc tun. V roce 2020 sklizňová plocha brambor představovala 29 965 hektarů, z toho v zemědělském sektoru 23 877 hektarů a na domácnosti (výměra do jednoho hektaru) připadlo 6 088 hektarů. Tito drobní pěstitelé a zahrádkáři dokáží svou produkcí kolem 150 tisíc tun ročně pokrýt přibližně třetinu celkové domácí produkce konzumních brambor. Celková produkční plocha konzumních brambor činila 21 302 hektarů, informoval Králíček. Podle něj Česká republika není dlouhodobě soběstačná v produkci konzumních brambor. V návaznosti na klimatické podmínky je třeba každoročně, hlavně v jarním období, dovézt přibližně 150 tisíc tun ze zahraničí, zejména z Německa. Dalších sto tisíc tun se obvykle dováží ve výrobcích z brambor, jako jsou hranolky, lupínky, kaše apod. V roce 2020 bylo do ČR dovezeno přes 188 tisíc tun konzumních brambor ve slupce, především z Německa, Francie a Nizozemska. Vývoz činil 14 tisíc tun, a to zejména na Slovensko. Loňskou úrodu nezasáhly větší klimatické výkyvy ani dlouhodobé sucho jako v předchozích letech.
Český bramborářský svaz (ČBS) i ministerstvo zemědělství usilují podle předsedy ČBS Králíčka o dosažení plné soběstačnosti do roku 2030, avšak zemědělci často dávají přednost jiným plodinám kvůli vysoké rizikovosti pěstování brambor, vyšší pracnosti a především nejistému odbytu, protože ceny dovážených brambor jsou někdy i pod výrobními náklady domácích pěstitelů. Od letošního roku se mohou pěstitelé konzumních brambor zapojit do systému kvality Q CZ.

Sázení brambor na Vysočině nabralo kvůli dešťům asi dvoutýdenní zpoždění. Většinou s ním pěstitelé končili v prvním květnovém týdnu, letos podle odhadu Českého bramborářského svazu ještě není v brázdách pětina až čtvrtina hlíz. Jinde v Česku, kde se pěstují rané brambory, výsadba skončila před 14 dny, řekl předseda svazu Josef Králíček. Zemědělci na Vysočině produkují třetinu českých brambor, pěstují později sklízené odrůdy.

Sázení brambor na Vysočině obvykle končilo okolo 5. května. "Nebyly výjimky, že měly podniky výsadbu ukončenou do konce dubna," uvedl Králíček. O možných dopadech pozdějšího sázení na úrodu brambor se podle něj zatím nedá spekulovat. "Nevíme, jak ten ročník bude vypadat," řekl. Jestli se počasí zlepší, jsou podniky schopné zbylá pole rychle dosázet. "Pokud by se to natahovalo dál, tak na těch velmi pozdě zasázených plochách dopad určitě bude," uvedl předseda svazu.
Pršet by podle meteorologů mělo i v nejbližších dnech. Pokud je moc mokro, stroje na pole nemohou. Před sázením zemědělci pomocí techniky z půdy odstraňují kameny, aby se brambory při sklizni tolik nepoškozovaly.
O něco později se podle Králíčka dostanou do obchodů i první letošní české brambory pěstované v Polabí. Sklizeň se tam obvykle naplno rozbíhala v prvním červnovém týdnu, tentokrát to zřejmě bude až ve druhé polovině příštího měsíce. Zkraje června tam nejspíš začnou sklízet první brambory jen drobní pěstitelé, kteří je prodávají ze svého dvora.*

Čeští pěstitelé brambor tratí stamiliony korun kvůli ztrátě odbytu způsobené zavíráním restaurací a jídelen během koronavirové epidemie a kvůli poklesu cen. Za kilogram brambor teď dostávají okolo dvou korun, jindy touto dobou se jejich ceny pohybovaly kolem čtyř pěti korun, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Špatné ekonomické výsledky loňské sklizně by podle něj mohly mít dopad na pěstování konzumních brambor v tomto roce.

"Řada pěstitelů neuplatnila produkci z důvodu pandemie. Zvláště ti pěstitelé i zpracovatelé, kteří dodávají do jídelen, restaurací, škol a podobně," řekl Králíček. Jiný odbyt se podle něj dal těžko najít, protože vysoká nabídka brambor je i v zahraničí. "Ten tlak je obecný, tlačí ceny konzumních brambor dolů," uvedl. Aby pěstitelé pokryli své náklady, potřebovali by podle Králíčka dostávat za kilogram brambor okolo čtyř korun.
Zatímco vloni čeští zemědělci přidali konzumním bramborám 1000 hektarů, letos se situace zřejmě opakovat nebude. "My bychom rádi, kdyby se udržela plocha loňského roku, ale ty signály, které máme, tomu zatím nenasvědčují. Spíš vidíme pokles osázených ploch o jednotky procent," uvedl Králíček. Část pěstitelů brambor by kvůli ztrátám mohla dostat kompenzaci od ministerstva zemědělství, které otevřelo druhou výzvu v dotačním programu Agricovid. "Nicméně určitě to nebudou všichni," předpokládá předseda svazu.
Podle Českého statistického úřadu měly loni zemědělské podniky v Česku brambory na 23 877 hektarech polí. Produkce brambor v meziročním porovnání stoupla o 11,8 procenta na 696 220 tun. V tomto množství jsou zahrnuté konzumní brambory určené na jídlo, na výrobu škrobu i sadbu. Na Vysočině se pěstuje třetina českých brambor, zemědělci tam sázejí později sklízené odrůdy.*

Oslovení pěstitelé na Vysočině předpokládají, že na letos sklizených bramborách prodělají, přestože se jich urodilo víc. O část odbytu přišli kvůli zavřeným jídelnám, na tuzemský trh se podle nich navíc tlačí levné brambory ze zahraničí. Sklizeň zdržovaly deště, někde se protáhla až do listopadu. Zbytky nesklizených polí byly v Česku ještě zkraje tohoto týdne.

Agropodnik Košetice na Pelhřimovsku dokončil sklizeň brambor v minulém týdnu, o dva až tři týdny později než obvykle. "Víc nás trápí ceny brambor, které spadly na několikaletá minima, odbyt je velmi špatný," řekl předseda představenstva Zdeněk Duffek. Letošní úroda brambor v ČR byla nadprůměrná. "Nadto musíme zdůraznit, že od začátku sklizně sem jdou brambory z dovozu, protože ty přebytky má i zahraničí, hlavně Německo," uvedl.
Agropodnik měl brambory na 280 hektarech polí, což je asi procento bramborových polí v ČR. Vedle konzumních brambor určených pro prodej v obchodech tato firma pěstuje brambory na sadbu a také odrůdy určené na výrobu škrobu a dalších výrobků.
Zkraje týdne ještě v Česku zbývalo sklidit brambory z desítek hektarů polí, šlo převážně o brambory určené pro škrobárny. "Obvyklé to není. Jednak byly posunuté žně zhruba o 14 dní, a pak je pořád mokré počasí, které tempo sklizně výrazně snižovalo," řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Nynější nízké výkupní ceny brambor a špatný odbyt jsou podle něj pro pěstitele daleko větší problém. Uvedl, že při prodeji ve velkém kolísá cena za kilogram brambor okolo dvou až 2,50 korunách, což nepokrývá výrobní náklady.*

Na Vysočině začala naplno rozbíhat sklizeň brambor. Podle prvních výsledků se jich urodilo víc než vloni, ale kvůli častým a vydatným dešťům lze čekat větší problémy s kvalitou. Někde nemohli pěstitelé včas postřikovat proti plísni, na pole totiž nemohla vjet technika, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Voda stála místy v brázdách i v tomto týdnu.

"Podle hlášení pěstitelů budou výnosy vyšší než v minulém roce. Lokálně se budou vyskytovat problémy s kvalitou brambor," řekl Králíček. Uvedl, že kromě plísně jsou někde hlízy kvůli nadměrně zamokřené půdě poškozené také bakteriózami.
Zemědělské podniky Vysočiny mají letos podle statistiky brambory na 8065 hektarech, což je třetina bramborových polí v ČR. Na Vysočině se pěstují později sklízené odrůdy, zemědělci začínají brambory vybírat zpravidla po žních.
Letošní sezona bude podle Králíčka jiná než před rokem. V Polabí, kde se pěstují ranější brambory, jsou nadprůměrné výnosy. Zatímco loni touto dobou jejich sklizeň končila, tam teď ještě jsou nejméně na 40 procentech polí. Na trhu se tak tyto brambory budou potkávat s produkcí z Vysočiny. "Nabídka bude vysoká. Cena bude stagnovat, ne-li klesat," uvedl předseda.
Při prodeji ve velkém teď zemědělci dostávají za kilogram okolo tří korun, při drobném prodeji ze dvora farem mezi sedmi a devíti korunami. V obchodních řetězcích se podle Králíčka brambory prodávají běžně asi za 15 korun, ale při akcích cena za kilogram klesá i k osmi korunám.
Výrobně-obchodní družstvo Kámen na Pelhřimovsku pěstuje brambory na 160 hektarech. Pro svou linku na loupání brambor už brambory v malém rozsahu vybírá měsíc. "Naplno jsme začali sklízet tento týden," řekl předseda představenstva Josef Houček. Výnosy podle jeho předpokladu nebudou tak dobré jako třeba v Polabí. Počítá spíš s průměrným výsledkem, u některých odrůd i s podprůměrným. "Poznatky jsou všelijaké, je to odrůda od odrůdy, pole od pole," uvedl.*

Na polích Vysočiny letos brambory narostly dostatečně, ale kvůli vydatným dešťům je ohrožuje plíseň a bakteriální choroby. Přílišné mokro půdy ztěžuje aplikaci ochranných postřiků, někde v brázdách stojí voda a nemohou tam vjet traktory. Na konečnou kvalitu brambor ale ještě bude mít vliv počasí v dalších týdnech. Uvedl to předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Nejvíce brambor v České republice se přitom pěstuje na Vysočině.

Brambory byly letos podle Králíčka nasázené včas a ve velmi dobrých podmínkách. V červnu vypadala bramborová pole v porovnání s minulými suchými roky velmi dobře. Pro nejbližší dny už také meteorologové slibují, že bude svítit slunce. "Pokud nedojde k dalšímu deštivému počasí, tak si myslím, že ta úroda bude dobrá nebo velmi dobrá a kvalita také, minimálně u těch podniků, které se o ty porosty starají," řekl Králíček.  Choroby způsobené přemokřením by mohly snížit kvalitu sklízených hlíz. "Ale ještě není všem dnům konec, porosty na Vysočině jsou ještě ve vegetaci," řekl předseda svazu. V zemědělských podnicích na Vysočině brambory letos rostou na 8065 hektarech, což je podle Českého statistického úřadu třetina polí s touto plodinou v ČR. V tuzemských obchodech jsou teď podle Králíčka v drtivé převaze české brambory, podle něj jsou kvalitní. Jejich cena v poslední době klesla. "Myslím si, že teď spotřebitelé na brambory nemusí ukazovat prstem, protože ty ceny v řetězcích jsou často pod deseti korunami za kilogram," uvedl. Pěstitelé dostávají při prodeji ve velkém za kilogram brambor i méně než pět korun.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down