Češi jí cibuli z Nového Zélandu, steaky z Argentiny nebo jablka z Polska. Většina z nich to přitom ani neví. Trendem do budoucna je ale posílit lokální patriotismus a situaci změnit. Zájem českých spotřebitelů o lokální potraviny postupně roste. Spotřebitelé znají původ sezónních potravin, znají svého farmáře a chtějí ho podpořit. Oproti zemím, jako je Rakousko, jsme ale ještě pozadu, říká vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU Milada Šťastná.
Se změnou souzní především mladší generace, která nehledí jen na cenu v supermarketech, ale zajímá ji i původ potravin. „Mladší generace je nastavená ke zdravému životnímu stylu. Je to záležitost nejen kvality ekologických produktů, ale i udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí, mladší generace k tomu má blíž," dodala Šťastná.
Snahou akademiků je mimo jiné nabídnout informace a pomoc malým a středním farmářům, jak přispět k udržitelné ekonomice venkova či jak zvýšit zájem veřejnosti o zdravé sezónní potraviny. Jednou z možností, jak toho dosáhnout a přispět k šíření tohoto konceptu jsou takzvané krátké dodavatelské řetězce (KDŘ), které nabízí konzumentům možnost nakupovat lokálně a odpovědně.
Česká republika v novém trendu zaostává například za Rakouskem, kde už celý systém funguje. Pro zemědělce je velkou motivací nastavení nových evropských programů, které preferují co nejkratší způsob dodávky produktů v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli" (Farm to Fork).
Ke zvýšení osvěty je nutné i zapojení samosprávy na krajské a lokální úrovni. „Cílem je usměrnit chování spotřebitelů a dodavatelů. Spojit veškeré hráče na trhu, aby mezi sebou spolupracovali, aby měl spotřebitel povědomí o této možnosti, aby potraviny neputovaly napříč světadíly a nacházely své konzumenty co nejblíže místu produkce. Jednou z výhod lokální spotřeby je totiž i efektivní doprava v regionu. K tomu je třeba změnit některé spotřebitelské návyky," uvedla Šťastná s tím, že klíčová je myšlenka patriotismu, která zatím není v České republice příliš živá.*
