Adaptační opatření na změny klimatu podle expertů vyžadují souhru

Adaptační opatření na klimatickou změnu by se měla promítnout do zákonů o půdě či o vodě. Při jejich provádění by bylo třeba větší souhry zúčastněných institucí. Vyplývá to ze závěru včerejšího semináře v Senátu, který byl věnován opatřením proti vlivu klimatických změn na krajinu v ČR. Opatření obsahuje mimo jiné Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který vláda schválila letos v lednu, připomněl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana. Plán má pomoci Česku vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje. Zvláštní opatření se mají týkat i budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickým změnám.

Opatření jsou ale podle profesora Petra Skleničky z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity zaváděna pomalu. Při jejich realizaci formou konkrétních projektů by bylo třeba právě nyní využít evropských peněz, míní organizátor semináře Petr Šilar ze senátního výboru pro zemědělství.

Vláda chce na prioritní opatření vyčlenit do roku 2020 jít až 834 milionů korun. Dalších zhruba 415 milionů korun by připadlo na doplňková opatření. V opatřeních je zmíněna mimo jiné redukce přemnožené spárkaté zvěře, která v některých oblastech ničí dřeviny tak, že se nemohou obnovovat. Doporučuje ale i omezit v lesích výsadbu smrku a motivovat vlastníky lesů k menšímu holosečnému hospodaření a obnově mokřadů a přirozených vodních toků.*