Agrární komora ČR odmítá základní podobu rozpočtu na příští rok, kterou schválila předchozí vláda na jednom ze svých posledních jednání. Problémem je rozdíl 14 miliard korun mezi požadavkem resortu zemědělství a nabídkou ministerstva financí. Prezident komory Václav Hlaváček označil tento rozpor podle agenturních informací za důsledek neprofesionálního přístupu.
„Návrh (rozpočtu) musí vycházet z přístupových dohod,“ zdůraznil s tím, že s farmáři takto nelze zacházet. Na přímé platby zemědělcům by podle Hlaváčka chybělo 1,3 miliardy a na jejich národní dorovnání ještě o jednu miliardu korun více. Ani pro venkovský rozvoj by nebyly žádané 2,5 miliardy, stejně jako více než jedna miliarda na operační program zemědělství. „Naším konkurentem budou nejspíše rozpočty zemí Evropské unie ve svých zemědělských kapitolách,“ prohlásil prezident komory a dodal, že zemědělci nechtějí existovat na ničí úkor. Současně však podle něj není možné, aby se naopak rozvíjely jiné obory právě na úkor sedláků. MZe si zatím vůbec nepřipouští, že by požadovaných 14 miliard korun nedostalo, a na svých nárocích trvá. Zatím resort dostal 32,8 miliardy korun, což je proti letošnímu roku o osm miliard navíc.
Podle mluvčího ministerstva financí Marka Zemana jsou výdajové stropy jednotlivých ministerstev pro příští rok určeny a schodek státního rozpočtu nelze zvyšovat. Česká republika naopak musí dodržovat konvergenční program, směřující k ozdravění veřejných financí a snížení jejich deficitu, aby mohla přijmout společnou evropskou měnu.
Podle tajemníka komory Jana Záhorky jednali na toto téma zástupci zemědělců s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, ale nedohodli se. „Jeho stanovisko bylo buď kofinancovat Horizontální plán rozvoje venkova, Operační program zemědělství a přímé platby, nebo se vrhnout na bilolíh a podporu bionafty. Podle našeho názoru je ale nezbytné financovat obojí protože ke spolufinancování společné zemědělské politiky jsme se zavázali. Nepodpořit operační program by znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti našich zemědělců, a když se nebude podporovat bionafta a biolích, přidanou hodnotu z našich surovin bude dělat někdo jiný,“ vysvětlil Záhorka.
