Agrární komora k návrhu reformy

„V současnou chvíli, po vyslechnutí slov zemědělského komisaře EU Daciana Ciolose, nenabízí zastánci vytvoření dotačního stropu pro velké podniky žádný pádný argument. Přitom Českou republiku, kde převládají velké agrární celky, by toto rozhodnutí nejvíce postihlo,“ řekl po zhlédnutí přímého přenosu z Bruselu v pražském zastoupení Evropské unie v Jungmanově ulici viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.

Upozornil i na to, že i po možném zastropování není zaručeno, že v dalším procesu nedojde ke snížení rozpočtu a tedy české farmy mohou být teoreticky postiženy dvakrát. „Přímé platby jsou pro velké zemědělské podniky zcela legitimní. Aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně jako ostatní podniky, a tím zcela naplňují podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši,“ dodal.
Zastropování ve skutečnosti znamená diskriminaci větších podniků a jednoznačně nerovný přístup k podnikání v rámci EU a povede k větším nárůstu administrace, řekl Belada.
„Z dnešního vystoupení Daciana Ciolose nemohou být zemědělci nových zemí příliš nadšeni, a proto ve svých dalších jednáních o zmírnění, místy až propastného rozdílu v podporách budou vycházet z předem daných zásad. „Za Českou republiku v Bruselu na agrární půdě lobbuje konsorcium nevládních agrárních uskupení, v němž jsou zastoupena všechna významná zemědělská uskupení včetně Potravinářské komory ČR“, uvedl dále Belada. Jelikož nikdy nedojde k naplnění původních představ, byť sebe spravedlivějších, konsorcium má připravené varianty s tím, že v určitých požadavcích lze slevovat. „Pokud se nepodaří zcela zvrátit zmiňované zastropování, pak budeme trvat na tom, aby se zvýšila hranice stropu na podnik o 100 tisíc eur v porovnání se současným návrhem, kde je hranice od 150 tisíc eur do 300 tisíc eur na hranici 250 tisíc eur až 400 tisíc eur,“ uvedl Belada. Nové země budu podle něj trvat na možnosti přičítat ke stropu veškeré osobní náklady předchozího roku všech zaměstnanců pracujících v daném podniku v zemědělské výrobě. Tak je to v návrhu a je zásadní, aby se to nijak neomezovalo,“ konstatoval Belada.
Belada připomněl, že nové země byly ovlivněny Berlínskou deklarací 1999 a nemohly aspirovat na plné přímé platby. Byly jak na pracovní, tak i na politické úrovni dány přísliby, že diskriminace bude při jednání o nové společné zemědělské politice odstraněna a jiná nebude zavedena. Současný návrh, jak z bruselského vystoupení zemědělského komisaře EU Ciolose vyplývá, tyto přísliby nerespektuje .
Vzhledem k navržení velmi pomalého snižování rozdílů úrovně přímých plateb v I. pilíři, z něhož se čerpají podpůrné prostředky do zemědělství, požadují čeští zemědělci adekvátní náhradu ve vyšší finanční obálce v programu rozvoje venkova. Upozorňují také na závažnou situaci v propadu chovu prasat a drůbeže, jde podle nich o citlivé komody, které zásadním způsobem ovlivňují stabilitu zemědělství a zaměstnanost ne venkově. Například před vstupem do EU bylo v ČR přes 300 tisíc prasnic a v současné době jich není ani 100 tisíc. Další propad je proto neakceptovatelný.
„Zásadně nesouhlasíme s povinností, aby sedm procent zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produkci. To je zásadně proti současné situaci v EU, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele EU a navíc je závazek dosažení 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje produktivní zemědělská půda nezastupitelnou roli,“ uzavřel Belada. Protiargument k tomuto požadavku zelených organizací je, že pokud by byl naplněn, tak v žádném případě nedojde k jejich zásadnímu požadavku na obnovitelné zdroje energie a budou se stavět jaderné a uhelné elektrárny.