Nejvyšší prioritou ministerstva zemědělství je bezpečnost potravin. „Občana nezajímá, zda bylo sucho, mokro, zda poklesly farmářské ceny, ale jestli potraviny, které kupuje, jsou bezpečné,“ uvedl šéf resortu Jaroslav Palas včera při zahájení dvoudenní mezinárodní vědecké konference na České zemědělské univerzitě v Praze. Informoval také o připravované osvětě, díky níž si má česká veřejnost uvědomit, jak důležitá je komplexní podpora venkova.
Ministr připomněl, že Česká republika se plně hlásí k evropskému modelu multifunkčního zemědělství, který chápe zemědělskou výrobu nejen jako zdroj bezpečných a kvalitních potravin, ale i jako významný prvek při tvorbě a ochraně krajiny. Z čeho by měla vycházet nová agrární koncepce pro období po vstupu do EU, nastínil ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha a vyzval akademiky, aby se podíleli na hledání nové strategie. „V agrární koncepci by se měla mimo jiné vzít v úvahu také rostoucí rizikovost příjmů, která je důsledkem výkyvů počasí a ne plně funkčního trhu,“ řekl Doucha.
Letošní, již dvanácté Agrární perspektivy, zaměřil organizátor - provozně-ekonomická fakulta – na novou ekonomiku a rozšíření Evropské unie. Jak důležité budou znalosti a vzdělání, připomněl děkan fakulty Miroslav Svatoš a rád v této souvislosti konstatoval, že počet studentů na ČZU se za deset let zvýšil ze čtyř na dnešních jedenáct tisíc. Na provozně-ekonomické fakultě je v současnosti přes pět tisíc studentů, zatímco v roce 1993 jich bylo 1300. Rektor univerzity Jan Hron přivítal čerstvou informaci ministra Palase o tom, že vláda ve středu v noci při schvalování státního rozpočtu přidala vysokým školám 1,7 miliardy korun a posílila také výdaje na vědu a výzkum o 800 milionů. „Původní rozpočet pro náš resort 22,8 miliardy se zvýšil o 1,2 miliardy korun. Dostáváme se tak na 48 procent dorovnání přímých plateb,“ sdělil ministr s tím, že jeho cílem je 55procentní úroveň.
