Zelenější musí být podle komisaře pro ochranu životního prostředí Slovince Janeze Potočnika budoucí společná zemědělská politika (SZP) Evropské unie. Zatímco podpory z prvního pilíře by měly být vázány na plnění základních požadavků ochrany životního prostředí, opatření druhého pilíře (rozvoje venkova) by měla dát farmářům možnost získat další peníze za větší péči.
Potočnik to uvedl v uplynulém týdnu v Bruselu na Čtvrtém fóru o budoucnosti SZP. Jak zdůraznil, zemědělci a lesníci „manažují“ tři čtvrtiny půdy v Evropské unii. To znamená, že způsob, jakým tuto půdu využívají, je rozhodující pro její ochranu, stejně jako pro ochranu vody a biodiverzity i pro poutání uhlíku. Nejpodstatnější je činnost farmářů. Pokud postupují špatně, je pravděpodobné, že současné problémy ještě vzrostou. „Věřím, že prevence je lepší než léčba,“ poznamenal komisař a dodal: „Pokud bude SZP i v budoucnosti, musí být zelená. A my nesmíme jen sankcionovat farmáře, kteří nerespektují pravidla ochrany životního prostředí, ale musíme také odměnit ty, kteří poskytují environmentální veřejné zboží, protože trh jim za ně nezaplatí.“
Nejpodstatnější pro reformu
Pro budoucí reformovanou SZP by mělo podle Potočnika být rozhodující:
• podstatné další „zezelenání“ přímých plateb v prvním pilíři. Toho by se mělo dosáhnout vázáním vyplácení určitého podílu plateb za splnění souboru základních minimálních požadavků na ochranu životního prostředí, které budou muset splnit farmáři v celé unii,
• pilíř rozvoje venkova musí nabídnout vhodná opatření a odpovídající financování za jejich splnění,
• cross compliance (křížová podmíněnost) se musí rozšířit a zjednodušit.
Potočnik se dále zabýval jednotlivými základními aspekty ochrany životního prostředí. Pro ochranu biodiverzity (rozmanitosti volně žijících druhů zvířat a rostlin) zmínil zejména důležitost trvalých pastvin, které mají i schopnost poutat vzdušný oxid uhličitý. Přínos pro biodiverzitu má i set aside (půda ponechaná ladem) a budování zelených koridorů.
Pro produkci je důležitá zdravá půda, která má také schopnost poutat uhlík. Mechanizace, specializace produkce a zjednodušení péče nejen zvyšují produkci potravin a snižují jejich ceny, ale zároveň ohrožují půdy degradací. Platby prvního pilíře by měly podle Potočnika podpořit využívání zeleného pokryvu a správnou rotaci plodin. Opatření rozvoje venkova mají nabídnout další možnosti pro řešení specifických (místních) problémů degradace půdy.
Zemědělství je největším uživatelem vody a hraje klíčovou roli v její kvalitě. „Věřím, že je lepší odměňovat farmáře za správné hospodaření s vodou a jejími zdroji, než je sankcionovat za prohřešky,“ poznamenal komisař.
Pozor na fosfor
Potočnik se také zmínil o požadavcích zemědělců na zjednodušování SZP a zejména pravidel cross compliance. Jak uvedl, je nutné najít odpovídající rovnováhu mezi dosažením cílů politiky a administrativní zátěží. Podle jeho slov volání po zjednodušení je obvykle spojeno s požadavkem „neregulovat a nekontrolovat“. To však není možné. Je třeba daňové poplatníky ujistit, že jejich penězi, které jdou na SZP, se opravdu platí i za činnosti sloužící k ochraně životního prostředí.
Pozornost by se měla podle Potočnika věnovat i hnojivům, zejména těm, které obsahují fosfor. Jde o prvek, kterého bude v příštích dekádách nedostatek. „Potřebujeme se nyní podívat, jak používáme fosfor, a hospodařit s ním tak, abychom zajistili jeho dlouhodobé globální zásoby.