Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy

Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.

K zavedení agrovoltaiky přispěla novela zákona o ochraně zemědělské půdy

K zavedení takzvané agrovoltaiky přispěla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou loni v říjnu schválila vláda. Nyní je v Poslanecké sněmovně. Výčet druhů zemědělských kultur vhodných pro agrovoltaiku či podrobnosti následné rekultivace bude specifikovat vyhláška, na které pracuje Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle informací úřadů se nyní návrh vyhlášky připravuje a brzy bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení. V návrhu vyhlášky jsou jako zemědělské pozemky vhodné pro agrovoltaiku zatím zmíněné sady, vinice, chmelnice, školky a plochy s kontejnery. To kritizuje Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky ze Solární asociace. Výběr je podle něj omezující a může brzdit rozvoj agrovoltaiky. MZe uvedlo, že budou vyhodnocovat rozvoj agrovoltaiky a následně zváží možnost dalšího rozšíření povolených ploch. Katastrální ročenka Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního k 31. prosinci 2023 uvádí, že pozemky jako chmelnice, vinice a ovocné sady mají souhrnnou výměru 71 677 hektarů. MŽP ale dodalo, že splnění podmínek připravované vyhlášky o agrovoltaice je z velké části navázáno na technické řešení zařízení. Souhlas s realizací bude udělovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Naplňování podmínek má kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond, dodala mluvčí resortu. "Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice nebo ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Díky tomu se solární panely snáze integrují do zemědělského prostředí a minimalizují se negativní dopady na výnosy plodin, uvedlo dále ministerstvo. Z předběžných odhadů společnosti Raylyst, která se specializuje na fotovoltaiku, vyplývá, že o podmínky provozu vlastní elektrárny se zajímají skoro dvě třetiny zemědělců v Česku. A to i přes výši investice, kterou Raylyst odhaduje o 20 až 30 procent vyšší, než je obvyklá cena za hektar osázený fotovoltaickými panely.  Využití agrovoltaiky v praxi podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala narazí také na značně omezenou kapacitu distribuční sítě.*

Chmelnice

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down