09.03.2012 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Aktivní roli má převzít zemědělec

Státní podporu pěstitelům a chovatelům na úhradu části nákladů spojených s pojištěním plodin a hospodářských zvířat hodnotí Ministerstvo zemědělství za stabilní prvek v systému řízení rizik zemědělství. Podpora udržuje propojištěnost na vyrovnaných hodnotách. Prozatím ale není jasné, jak bude vypadat po roce 2013. Jisté je, že dosavadní systém podpory pojištění v zemědělství se změní. Již z dosavadních legislativních návrhů Evropské unie vyplývá, že hospodář bude muset v pojištění převzít aktivní roli při volbě produktů a podpor.

Legislativní návrhy Evropské unie o řízení rizik v zemědělství po roce 2013 nejsou zatím příliš konkrétní, diskuse se vedou v Bruselu a mají pokračovat i s odbornou zemědělskou veřejností. Teprve z nich vzejdou konečné závěry. Předpokládá se však, že nástroje řízení rizik mají být začleněny do druhého pilíře společné zemědělské politiky, do rozvoje venkova. Podpory z druhého pilíře se budou hradit z národního rozpočtu i z prostředků zemědělců. To by mělo vést zemědělce k tomu, aby si rizika řídili samostatněji. Brusel tak chce dosáhnout vyšší flexibility při výběru cíle podpor, rozpočtu a výběru nástroje pro rozložení rizika.
V návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova z 18. října 2011 se počítá se zakládáním vzájemných fondů, které by zemědělcům kompenzovaly ztráty z příjmů způsobené chorobami zvířat, rostlin nebo ekologickou katastrofou. Zajímavé je, že finance by do těchto fondů měly odvádět opět zemědělci.
Výše uvedený návrh také počítá s limitem 30 procent pro poskytnutí podpory pro zničení průměrné roční produkce zemědělce. Jinými slovy – finanční kompenzace za škody by připadala v úvahu jen při rozsáhlém zničení produkce a navíc u malých podniků.
Podle návrhu by se měla posunout maximální míra podpory u veřejných příspěvků (financí z Evropské unie a národního rozpočtu) až na 65 % požadovaného pojistného. To vypadá lákavě, ale nesmíme zapomínat, že podpora pojištění má být omezena rozsahem škod.
Část pojistného na uhrazené náklady spojené s pojištěním plodin a zvířat za loňský rok mají být vyplaceny do konce března letošního roku. Od 1. března mohou pojištění zemědělci podávat žádosti o poskytnutí podpory z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na rok 2012. Až počet podaných žádostí o podporu určí podle vrchního ředitele ekonomické sekce Ministerstva zemědělství Ing. Jiřího Havlíčka sazbu podpory pojištění pro rok 2012. Pokud uhrazené pojistné zůstane zhruba na stejné výši, tedy asi na jedné miliardě korun, mohla by se podpora udržet na hranici jako letos, tedy až do výše 50 procent ze zaplaceného pojistného pro speciální plodiny, respektive 47 procent pro ostatní plodiny a hospodářská zvířata.

 

Rozhovor s Ing. Jiřím Havlíčkem, vrchním ředitelem ekonomické sekce Ministerstva zemědělství

 Jak se vyvíjelo zemědělské pojištění se státní podporou v minulém roce, lze sledovat nějaké změny?

Prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., (PGRLF) byla i v loňském roce poskytována finanční podpora pojištění, přičemž výše podpory byla stanovena na 50 %, respektive 47 % z uhrazeného pojistného. S ohledem na trvající zájem zemědělských podnikatelů o tento typ podpory, který byl v roce 2011 nejvyšší v historii, je možné uvést, že tato podpora představuje stabilní prvek v systému podpory řízení rizik v zemědělství. Jen v roce 2011 byly podány žádosti o podporu téměř k 6400 pojistným smlouvám s uhrazeným pojistným přesahujícím jednu miliardu korun a předběžnou výší podpory 497 milionů korun. Lze také konstatovat, že tato podpora udržuje míru propojištěnosti na obdobných hodnotách, jako tomu bylo v předchozích letech.

Podporuje ministerstvo vznik fondu nepojistitelných rizik (následků nenadálých událostí), o jehož zřízení se mluví již od roku 2004? Jakou by měl mít podobu, pravidla, podmínky, popřípadě o jakých variantách se uvažuje?

V předchozích letech byla při PGRLF ustanovena pracovní skupina, která přijala závěry, jež se týkají podmínek, za kterých je možné vybudovat zvláštní fond rizik, který by sloužil k sanování škod způsobených vybranými nepříznivými klimatickými jevy či přírodními pohromami. Tyto závěry jsou předmětem další diskuse s odbornou zemědělskou veřejností. Na financování tohoto fondu by se vedle státu měli podílet i zemědělští podnikatelé. V současné době byla také ustanovena pracovní skupina, která se zabývá návrhem nové evropské normy, jež za dodržení nastavených podmínek umožňuje využití evropských prostředků i pro uvedenou oblast a je vhodné zvážit případné kombinace systémů.

Evropská unie hodlá v rámci společné zemědělské politiky od roku 2014 usměrňovat možná rizika při podnikání v zemědělství. Jaké hlavní změny se chystají?

Hlavní změnou v rámci legislativních návrhů na programové období 2014–2020 je začlenění nástrojů k řízení rizik do druhého pilíře společné zemědělské politiky, tedy do rozvoje venkova. Od tohoto kroku si Evropská unie slibuje větší flexibilitu z hlediska cílení podpor, variability rozpočtu v průběhu jednotlivých let a z hlediska možnosti optimálního výběru podpůrného nástroje vedoucího k rozložení rizik. Tato změna zároveň umožňuje lepší kombinaci specifických opatření pro řízení rizik s dalšími nástroji opatření pro rozvoj venkova. Vzhledem k tomu, že v rámci druhého pilíře je podpora kofinancována jak z národních rozpočtů, tak z vlastních zdrojů zemědělců, měl by tento přesun zároveň spolu s výše uvedenými možnostmi motivovat zemědělce k samostatnému řízení rizik a přinést tak výrazně vyšší efekt jednotlivých podpor.

V návrhu nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z 18. října 2011 se pojednává v článku 37 Řízení rizik o finančních příspěvcích do vzájemných fondů k vyplacení kompenzací za ztráty způsobené chorobami zvířat, rostlin nebo ekologickou katastrofou. Ze vzájemných fondů by se měly hradit kompenzace zemědělcům, kterým klesly příjmy z výše uvedených důvodů (škod). Vysvětlete činnost vzájemných fondů, jejich fungování, jejich financování a další souvislosti. Počítá se s vytvářením takových fondů v České republice?

Vzájemným fondem je režim akreditovaný členským státem, jehož smyslem je poskytování kompenzací za ztráty způsobené chorobami zvířat, rostlin nebo ekologickou katastrofou, nebo kompenzací při významném poklesu příjmů. Finanční prostředky do vzájemného fondu by měli odvádět zemědělští podnikatelé s tím, že dotace by se vztahovaly na zřízení fondu a na určitý podíl částek vyplacených jako finanční kompenzace. V současné době se analyzují potřeby všech priorit rozvoje venkova, o kterých se bude i nadále diskutovat v širokém fóru vládních i nevládních institucí. Konečný výběr nejvhodnějších dotačních nástrojů bude posouzen v kontextu celého spektra oblastí podpor a bude záviset i na reálné finanční alokaci, která bude pro Českou republiku na rozvoj venkova určena.

V návrhu nařízení EP a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z 18. října 2011 se pojednává v článku 38 Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin o novém souboru nástrojů pro řízení rizik. V tomto návrhu je uvedeno omezení či limit pro poskytnutí podpory, a to zničení více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období. Co je účelem takového omezení a jak se projeví v praxi?
 
Smyslem takového omezení je podpora kompenzací pouze takových škod, kde došlo k významnému zničení roční produkce zemědělce. Podpora zároveň směřuje k preferenci malých podniků, což je prioritou Evropské komise pro nadcházející programové období. Pro Českou republiku je vzhledem k velikostní struktuře podniků tato podpora za navržených podmínek jen těžko využitelná, spíš nevyužitelná.

Podle sdělení ze Zastoupení Evropské komise v ČR se počítá v návrhu Bruselu s maximální mírou podpory u veřejných příspěvků (EU plus národní příspěvky) 65 % požadovaného pojistného. Ovšem s tím, že pojistné plnění představuje náhradu maximálně za celkové náklady spojené s nahrazením ztrát. Znamenalo by to, že by stát (PGRLF) mohl od roku 2014 vyplácet z uhrazeného pojistného až 65 % namísto současných až 50 %?

Ano, ovšem podpora pojištění je omezena výše uvedeným rozsahem škod, což by znamenalo výraznou změnu vzhledem ke stávajícím podmínkám pojištění – došlo by ke stanovení podmínky likvidnosti, která u většiny škod z pojištění plodin a hospodářských zvířat není splněna (takové škody by se mohly vyskytovat zejména u malých podniků a podniků specializovaných na produkci speciálních plodin).

Zájem o podporu pojištění lesních školek nebyl příliš velký. Co bylo příčinou? Bude pokračovat pojištění lesních školek i letos?

Zájem o poskytování podpory v rámci tohoto programu je obdobný jako tomu bylo v předchozích letech. Tento program byl připraven ve spolupráci se zástupci podnikatelů v této oblasti a byl otevřen v roce 2009, přičemž se i nadále počítá s poskytováním podpory ve stanoveném rámci.

Vyplatil PGRLF již všechny žadatele o podporu na pojištění za rok 2011? Do kdy se musí podat žádost o podporu pojištění za rok 2011? Jaké procento nákladů bude pojištěnému zemědělci za plodiny a hospodářská zvířata uhrazeno v roce 2012?
 
Vyplácení podpory za rok 2011 začalo v únoru tohoto roku. V naprosté většině případů bude podpora vyplacena do konce prvního čtvrtletí letošního roku. V roce 2012 bude PGRLF přijímat žádosti o poskytnutí podpory v rámci uvedených programů opět již od 1. března, a to do 1. října včetně. Při podání žádosti klient nemusí předložit veškeré dokumenty – zejména dokumenty od pojišťovny, které deklarují skutečně uhrazené pojistné. Právě tyto podklady od pojišťoven jsou vyhotovovány až ve druhé polovině kalendářního roku, avšak z důvodu urychlení výplaty podpory. PGRLF přijme žádosti dříve, provede náležitou kontrolu žádosti a přiložených podkladů, připraví příslušnou smlouvu o poskytnutí podpory a po doručení předmětného potvrzení pojišťovny poskytne podporu – poukáže příslušnou částku na účet žadatele. Termínem, do kterého musí být žádost kompletní, tedy musí být na PGRLF doručeno i potvrzení pojišťovny, je 1. listopad příslušného roku.
Odpověď na otázku, jaké procento podpory se bude vyplácet v roce 2012, je předčasná, protože výše podpory je stanovena i s ohledem na celkový počet podaných žádostí a výši uhrazeného pojistného, avšak pro rok 2012 má PGRLF vyčleněné finanční prostředky pro program podpory pojištění ve výši až 500 milionů korun, tedy v obdobné výši jako pro rok 2011. Předpokládáme tedy, že sazby podpory budou velmi podobné sazbám let 2010 a 2011.

Kolik hektarů s plodinami bylo pojištěno v letech 2009, 2010 a 2011?
 
V roce 2009 bylo pojištěno v rámci České asociace pojišťoven zhruba 1,162 milionu hektarů, z toho orná půda činila 1,15 milionu hektarů a zbývající část byly vinice, chmelnice a sady. V roce 2010 bylo pojištěno asi 1,2 milionu hektarů, orné půdy bylo pojištěno asi 1,19 milionu hektarů. Rok 2011 není ještě uzavřen, ale došlo k mírnému nárůstu ploch. Pojištění plodin má k lednu roku 2012 sjednáno zhruba 4400 zemědělských podniků, z toho asi 200 podniků (4,5 %) v rozsahu do 5 ha, 2050 podniků (46,6 %) v rozsahu od 5 do 100 ha a 2150 podniků (48,9 %) v rozsahu nad 100 ha. Uvedené údaje nekorespondují automaticky s obhospodařovanou výměrou zemědělských podniků, protože podnik může pojišťovat pouze vybrané druhy plodin. Přesto lze odhadovat, že větší podniky o výměře nad 100 hektarů představují rozhodující část klientely pojištění plodin. Celkem jsou pojištěny plodiny na výměře zhruba 1,5 milionu hektarů, což znamená, že průměrná plocha pojištěných plodin připadající na jeden pojištěný zemědělský podnik činí 340 ha. Propojištěnost vztažená k údajům registru půdy LPIS, jež jsou základem pro poskytování podpor zemědělské politiky, dosahuje téměř 58 %. Před začátkem podpory pojistného v roce 2000 byla propojištěnost v rostlinné výrobě zhruba 30 %. Zvýšení propojištěnosti lze přičíst hlavně podpoře pojistného z veřejných zdrojů. Počet podniků, které mají sjednáno pojištění zvířat, činí zhruba 3500. Propojištěnost v živočišné výrobě se dlouhodobě pohybuje na úrovni 80 %.

 

Eva Seifertová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down