10.02.2012 | 06:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Aktuální situace a možnosti nakládání

Biologicky rozložitelné odpady představují výrazný tok odpadů vznikajících v domácnostech, obcích, zemědělství a v různých dalších sektorech obchodní činnosti a průmyslu. Hlavní snahou na poli nakládání s BRO je zavedení efektivních regionálních systémů – systémů jejich sběru a zpracování s cílem uplatnění finálních produktů tohoto zpracování (kompost, digestát) ke hnojení zemědělských půd. Tímto způsobem by byl zajištěn udržitelný návrat organické hmoty zpět na zemědělské pozemky a byly by naplněny zásady udržitelného hospodaření v krajině.

Dopad nesprávného nakládání s bioodpady na složky životního prostředí a lidské zdraví může být výrazně negativní. Jedná se zejména o únik skleníkových plynů ze skládek odpadů, tvorbu kyselých výluhů (ohrožení podzemních vod) a výskyt patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí i zvířat.
Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je řízeno zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech. Biologicky rozložitelné odpady jsou zařazeny do čtvrté části zákona mezi vybrané odpady, pro které jsou stanoveny některé zvláštní požadavky pro nakládání s nimi.

Legislativní rámec nakládání s BRO

Zmíněný zákon č. 185 stanovuje povinnosti při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady při jejich sběru, výkupu a zpracování v zařízeních stanovenými postupy.
Umožňuje provozovat tzv. malá zařízení (tj. zařízení, která zpracovávají využitelné biologicky rozložitelné odpady zejména z obecní zeleně a zahrad v množství nepřekračujícím deset tun těchto odpadů pro jednu zakládku, roční množství těchto odpadů zpracovaných v malém zařízení nesmí přesáhnout 150 tun) bez souhlasu příslušného krajského úřadu k provozu těchto zařízení a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Jako opatření pro předcházení vzniku odpadů je ustanovením § 10a zákona obci umožněno stanovit ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Zbytky rostlin se tedy vůbec nestanou odpadem, ale zeleným kompostem.
Prováděcím právním předpisem k zákonu o odpadech na poli BRO je vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, která stanoví seznam biologicky rozložitelných odpadů, způsoby jejich biologického zpracování, technické a technologické požadavky na vybavení a provoz zařízení, obsah provozního řádu zařízení, požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie, způsob a kritéria hodnocení výstupů, limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů a v neposlední řadě také četnost a metody vzorkování.
Česká republika má v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady závazky vůči Evropské unii stanovené směrnicí 1999/31/ES o skládkách odpadů. Cílem směrnice je postupnými kroky omezit ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) na skládky za účelem snížit emise skleníkových plynů.
Ministerstvo životního prostředí připravuje v současné době nový zákon o odpadech, ve kterém je připraveno zavedení nové povinnosti pro obce – od roku 2014 zajistit oddělený sběr BRO rostlinného původu, a také návrh navýšení poplatků za skládkování odpadu. Tato opatření by pravděpodobně vedla k navýšení materiálového využití BRO a jeho odklon od skládkování. Otázkou ovšem zůstává, v jaké definitivní podobě a především kdy zákon vstoupí v platnost.

Ekonomická efektivita nakládání s BRO 
Jednou ze zásadních problematických oblastí, kterou se zabývá každá obec/kraj, je otázka ekonomicky efektivního odpadového hospodářství. Otázkou je, jakým způsobem má obec/kraj efektivně nakládat s bioodpady z údržby zeleně a s bioodpady obsaženými ve směsném komunálním odpadu (kde představuje podíl BRO 40–60 % množství). Zde je nasnadě upozornit na skutečnost, že skládkování odpadu ve srovnání s technologií kompostování je až 3x nákladnější a lze předpokládat, že ceny za skládkování dále porostou.
Jednou z cest ke správnému řešení dlouhodobého a efektivního nakládání s bioodpady na území kraje je zavedení integrovaných systémů nakládání s odpady (ISNO) v rámci každého regionu – kraje. ISNO je principem společného řešení obcí a kraje a to optimálním nastavením jednotlivých procesů ovlivňujících náklady, tok odpadů a další způsob nakládání nebo využití.
Vhodné je také využít možnosti nastavení vzájemné spolupráce nejen obcí a kraje, ale také místních zemědělců, kteří nejen že mají vhodné vybavení pro zpracování těchto materiálů, ale mohou využít výstupy z technologií zpracování BRO ke zkvalitnění výsledné zemědělské produkce. Tento způsob spolupráce obcí a zemědělce se nazývá decentralizované kompostování. Vybudování sítě zemědělských kompostáren, kdy obec předá bioodpad ke zpracování zemědělci, který umí využít výsledný produkt – tedy kompost – se uzavře koloběh, který smysluplně využije bioodpad k výživě rostlin a ochraně půdy.

Úbytek organické hmoty v půdě 
Podle posledních studií v rámci celé Evropy dochází k zásadnímu úbytku organické hmoty v půdě. Organická hmota se přitom pokládá za zásadně důležitou složku zdravé půdy. Její úbytek vede k degradaci půdy. Ztráta organického uhlíku obsaženého v půdě může omezit schopnost půdy poskytovat živiny pro udržitelnou rostlinnou výrobu. To může vést k nižším výnosům a ohrozit zajišťování potravin. Méně organického uhlíku znamená také méně potravy pro živé organismy vyskytující se v půdě, a tedy pokles půdní biodiverzity. Ztráta živin je dnes často vyrovnávána používáním minerálních hnojiv. Z hlediska ochrany životního prostředí je užívání minerálních hnojiv velmi problematické. Dochází ke škodám způsobeným při těžbě a přepravě surovin a k emisím škodlivin při výrobě. Výroba a distribuce minerálních hnojiv je výrazně energeticky náročná.
Ztráta půdní organické hmoty snižuje vodní infiltrační kapacitu půdy, což má za následek zvýšení odtoku a eroze. Eroze pak obsah organické hmoty v půdě dále snižuje splachováním její úrodné svrchní vrstvy. Aktuální vodní erozí je postiženo asi 40 % orných půd, větrnou erozí je ohroženo asi 7,5 % orných půd v ČR.
Tento úbytek organické hmoty v půdě může být přitom nahrazen právě používáním organických hnojiv a to také výstupů ze zařízení na zpracování BRO, tedy kompostu a digestátu.

Potřeba správné praxe a kapacity na zpracování BRO 
Správná praxe zpracování a využití biologicky rozložitelných odpadů, včetně správného nakládání s výstupy z technologií na zpracování bioodpadů, je podmínkou splnění ochrany všech složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší) a zároveň zajištění stabilní a kvalitní zemědělské produkce.
Podle informací z databáze ZERA, uveřejněné na www.zera­agency.eu, je celková projektovaná kapacita zařízení pro kompostování bioodpadů v ČR – 1421 tis. t, skutečně využívaná kapacita je 1090 tis. t. BRO. Tato zařízení ovšem často nejsou vhodně technologicky vybavena.
Podle sdělení sdružení Biom je v ČR celkem v provozu asi osm bioplynových stanic zpracovávajících odpady, tři další zařízení jsou v projektové přípravě. Odhad celkové kapacity BPS zpracovávajících BRKO je v současné době asi 60 tis. t.
Většina stávajících zařízení se potýká s provozními problémy zařízení a ČR bohužel doposud chybí dostatek zařízení využívajících správnou praxi.

Odborné vzdělávání na poli bioodpadů a správné zemědělské praxe 
V České republice bohužel v současné době chybí dostatek vzdělaných odborníků v propojené problematice oborů nakládání s biodpady a hospodaření na zemědělské půdě a zároveň chybí i jejich jednotný hlas v této oblasti, který by prosazoval potřebné změny současné situace v legislativě odpadů a zemědělství.
Agentura ZERA nabízí širokou škálu vzdělávacích akcí se specializací na odpady, biologicky rozložitelné odpady, půdu, zemědělství a správnou zemědělskou a kompostářskou praxi. Kromě klasické prezenční výuky nabízí také možnost vzdělávání formou e-learningu. Na prezenční i e-learningové kurzy navazuje systém ověřování odborných znalostí – personální certifikace, která se stává neodmyslitelným moderním nástrojem personálního řízení i formou a oceněním schopností a kvalifikace.
Tradicí je konání Mezinárodní konference biologicky rozložitelné odpady.
V září 2011 proběhl již její sedmý ročník. Cílem konference bylo seznámit odbornou veřejnost s nejnovějšími poznatky při zpracování a využití BRO se zaměřením na koncepci řešení v ČR, legislativu v ČR a EU, výzkum a vývoj nových technologií, monitoring jejich vlivu na životní prostředí, uplatnění nejlepších dostupných technik v praxi a na ekonomiku nakládání s BRO.
První den konference byl věnován odborným workshopům na aktuální témata, jako je komunitní a domovní kompostování, řízení kvality při výrobě kompostu, efektivní naplánování kampaně ke spuštění odděleného sběru bioodpadů a zpracování BRO živočišného původu.
Druhý den konference byl věnován odborným přednáškám českých i zahraničních odborníků. Témata byla rozdělena do tří okruhů: podmínky nakládání s bioodpady, bioodpadový management a půda a optimalizace výběru technologií pro nakládání s bioodpady.
Třetí závěrečný den konference byl věnován exkurzi na Den techniky na zpracování BRO v Salzburgu.

 

Klíčové informace

– Obecným trendem evropské legislativy na poli odpadů je snaha o jejich co nejvyšší materiálové využití.
– Česká republika tyto závazky dlouhodobě neplní. V posledních letech dokonce dochází k postupnému nárůstu ukládání BRKO na skládky.
– V oblasti legislativy v České republice stále chybí účinný administrativní i ekonomický nástroj pro podporu systémů odděleného sběru bioodpadu, tedy zavedení povinnosti pro obce bioodpad odděleně sbírat a navýšení poplatků za skládkování komunálních odpadů
.

Ing. Alžběta Škodová
 
ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down