23.03.2012 | 07:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Aktuální stav, jeho příčiny a důsledky

Celkový počet prasat v České republice se za posledních osm let snížil o 1 821 442 kusů, tedy téměř o 55 %. Pokles stavů prasnic je ještě dramatičtější – úbytek 168 812 plemenic znamená, že k 1. prosinci loňského roku jsme měli jen necelých 37 % stáda, evidovaného ke stejnému datu v roce 2003.

Důsledkem snižujících se celkových stavů prasat je stále se zvyšující záporné saldo zahraničního obchodu s vepřovým masem a živými prasaty. Tento vývoj je z hlavních živočišných komodit nejvýraznější u vepřového masa.
U drůbežího masa došlo v porovnání s obdobím před vstupem České republiky do EU k nárůstu dovozu do České republiky o 176 %. U masa vepřového, ale i hovězího představuje tento nárůst více než 650 %.
Vepřové se stalo nejvíce vyváženým, ale i dováženým druhem masa. V roce 2011 záporné saldo zahraničního obchodu s živými prasaty a vepřovým masem přesáhlo 9 mld. Kč.
Významným vlivem na pokles celkových stavů prasat bylo zvyšování nákladů a z nich především rostoucí ceny krmných směsí. Zejména rok 2007, ale i rok 2011 se vyznačoval prudkým nárůstem cen obilovin, které jsou převažující složkou krmných směsí, tj. významné nákladové položky, která představuje například u prasat ve výkrmu 93 % přímých materiálových nákladů.
Dalším významným vlivem na pokles celkových stavů prasat je skutečnost, že trh s vepřovým masem patří k těm trhům, které vykazují obrovské výkyvy cen zemědělských výrobců, tedy cen, za které realizují chovatelé prasat své finální výrobky, a to až o 15 % na obě strany od průměru. V této situaci není snadné uzavírat dlouhodobé kontrakty. Přesto jsou dlouhodobé kontrakty a uzavírání dohod několik měsíců předem budoucností těchto obchodních vztahů, neboť cenu nelze v plně liberalizovaném prostředí oddělit od tradičních obchodních vazeb.
Následkem několikaletého poklesu celkových stavů prasat je snížená soběstačnost ve výrobě vepřového masa, která v roce 2011 klesla na hranici 60 %.
Druhou stranou mince je, že v chovu prasat došlo ke zlepšení reprodukčních ukazatelů a parametrů výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat díky zintenzivnění plemenářské práce. Počet odchovaných selat na jednu prasnici se zvýšil ve většině krajů. Celkově bylo v roce 2011 dosaženo 23,5 odchovaného selete na prasnici a rok s tendencí dalšího zlepšování tohoto ukazatele.
Přesto v důsledku sníženého stavu prasnic klesal i celkový počet narozených selat. V roce 2011 se v České republice narodily tři miliony kusů selat, což byl ve srovnání s rokem 2010 meziroční pokles o 13 %. To bylo kompenzováno dovozy selat, kterých bylo v roce 2011 dovezeno téměř 423 tisíc kusů, především z Dánska.
Z důvodů poklesu stavů prasnic a snižování počtu narozených selat docházelo v posledních letech ke zvyšování dovozu selat do České republiky.
Zvyšující se import selat začal ve výraznějších počtech až od roku 2005, kdy bylo dovezeno 57 000 kusů selat. Do této doby byl zahraniční obchod s živými zvířaty ojedinělý. Počet obchodovaných živých zvířat se však dále rok od roku zvyšoval.
V roce 2009 bylo dovezeno téměř 250 tisíc selat. V roce 2010 import selat vzrostl na 404 tisíce kusů selat, z toho z Dánska 351 000 kusů.
V průběhu roku 2011 bylo dovezeno 423 000 kusů selat, z toho 80 % z Dánska. Průměrná cena 1 kg živé hmotnosti dosahovala 51,60 Kč. Průměrná hmotnost jednoho kusu činila 25,5 kg.
V roce 2011 bylo vyvezeno 148 tisíc jatečných prasat, především do Maďarska (42 %) a na Slovensko (43 %).
Dovezeno bylo v roce 2011 více než 94 tis. kusů (52 % z Německa, dále z Nizozemska a z Francie, ze Slovenska, Belgie a Dánska).

Spotřeba vepřového masa na obyvatele 
Konzumace vepřového masa jako zdroje živočišné bílkoviny pro lidskou výživu je tradičně v České republice v porovnání s ostatními druhy mas nejvyšší (téměř 55 % z celkové spotřeby masa činí v České republice vepřové). Nejvyšší spotřeba byla zaznamenána v České republice v roce 1990 a to 50 kg na jednoho obyvatele a kalendářní rok a od té doby se postupně snižovala. Část odborné veřejnosti pokles spotřeby masa spojovala se snižováním podílu vepřového masa v masných výrobcích. Ke kolísání spotřeby dochází dlouhodobě v důsledku změn spotřebitelských zvyklostí, dále kolísání cen průběžně ovlivňuje kupní síla obyvatel a cena nabízeného zboží. V devadesátých letech se postupně snižovala spotřeba nejen vepřového, ale i masa hovězího, a naopak se prudce zvýšila obliba drůbežího masa.
Při posuzování spotřeby je nutno vnímat i skutečnost, že například vepřové maso je konkurentem i ostatním druhům, především masu drůbežímu a hovězímu, a naopak. Ale i případné zvýšení spotřeby masa rybího by pravděpodobně vedlo ke snížení spotřeby ostatních druhů mas, tedy i vepřového.
Úroveň spotřeby je ovlivňována mnoha faktory, mezi něž patří demografické vlivy včetně věkové struktury obyvatel, spotřební zvyklosti, kupní síla spotřebitelů a jiné.
Trend výživy v ekonomicky vyspělých státech je spojen v posledních dvou desetiletích s odklonem od konzumace vepřového masa k jiným druhům s nižším obsahem tuku. Naopak v méně vyspělých státech se v souvislosti s akcelerací ekonomiky a vyšším nárůstem mezd předpokládá, že se spotřeba masa vepřového bude zvyšovat. Průměrná domácnost vynaložila ve 3. čtvrtletí roku 2011 na potraviny a nealkoholické nápoje 1868 Kč na osobu a kalendářní měsíc, z toho 24 % na maso a masné výrobky, z čehož vepřové maso tvoří polovinu.
Vepřové i drůbeží maso je u obyvatel České republiky v oblibě. Proto je otázkou, zda zpracovatelé vepřového masa vyčerpali veškeré možnosti, jak své zákazníky ovlivňovat ve smyslu znalostí jednotlivých druhů nabízeného zboží, co se týče chuťových i lokálních odlišností. Propagace v takto pojatém smyslu není jednoduchá, ale je zřejmé, že například pěstitelé vína a nejen oni udělali v tomto směru za posledních 20 let značný pokrok. Zákazník se v jejich nabídce orientuje rozhodně lépe než při výběru masa a výrobků z něj. Zákazník má pocit, že je na něm, kolik při nákupu vynaloží finančních prostředků. Může si vybrat. Svobodně se rozhoduje v očekávání konkrétní chuti výrobku. Chuti, o jejíž rozdílnosti u jednotlivých výrobků není pochyb, a to nejen u trvanlivých uzenin, ale i u výrobků vařených. V řadě případů chybí zákazníkům informace o tom, kdo je „autorem“ daného výrobku a proč je chuť daného výrobku odlišná od výrobku se stejně deklarovaným názvem.
Spotřeba vepřového masa na jednoho obyvatele České republiky byla v roce 2010 – v dosud posledním roce hodnoceném Českým statistickým úřadem – 41,6 kg na jednoho obyvatele z celkové spotřeby masa 76 kg.
Spotřeba tuků na obyvatele se v posledních letech postupně sice pozvolna, ale snižuje.
Roste i možnost výběru mezi rozšířeným sortimentem tuků. Spotřeba sádla a vepřové slaniny činila po druhé světové válce v Československé republice pod 4 kg na jednoho obyvatele a rok. Prudký nárůst nastal v padesátých letech, kdy spotřeba přesáhla 6 kg a v roce 1954 činila 6,9 kg. Po mírné stagnaci spotřeby nad hodnotou 6 kg se významně zvýšil podíl spotřeby sádla a vepřové slaniny v roce 1965, kdy dosáhla rekordních 8,1 kg na jednoho obyvatele a rok.
Součástí záměru přerušit tento vývoj vysoké spotřeby tuků byla snaha šlechtitelů prasat již v druhé polovině minulého století vyšlechtit jedince s ideálním poměrem tuku a kosterní svaloviny a složením mastných kyselin, které nepůsobí negativně na zdraví lidí.
V roce 1990 činila spotřeba 6,9 kg sádla včetně vepřové slaniny na jednoho obyvatele České republiky a rok. V posledních třech letech, kdy zaznamenáváme výrazný odklon od spotřeby tučných potravin k masu libovému, se spotřeba ustálila v letech 2006–2010 na 4,7 kg. V roce 2010 bylo spotřebováno na 4,7 kg sádla na jednoho obyvatele České republiky za rok.
I přes to, že se spotřeba vepřového tuku od počátku nového století snížila, je zřejmý výrazný nedostatek této suroviny na českém trhu. Dokládá to stále se zvyšující objem dovozu tohoto sortimentu do České republiky. V roce 1998 bylo dovezeno 2917 tun, po pěti letech se objem dovozu zdvojnásobil a po čtrnácti letech, v roce 2011, činil nárůst téměř 600 % na 20 tis. tun dovezených do České republiky.

Podpoří domácí producenty „potravinové vlastenectví“ Čechů? 
Společné problémy odvětví jsou řešeny v obdobném podnikatelském prostředí, které je vymezeno příslušnými právními předpisy, v nichž se mohou naši podnikatelé pohybovat. Konkurence, které jsou čeští chovatelé prasat vystaveni, vytváří tlak na co nejnižší ceny jak zemědělských výrobců, tak na ceny průmyslových výrobců i na ceny spotřebitelské. S ubýváním podnikatelů v oboru by se však mohl vychýlit tento tlak nevratným způsobem ve prospěch dovozců.
V České republice zatím soběstačnost ve výrobě není všeobecným společenským tématem, ale v řadě zemí světa, včetně členských států EU, již tomu tak je. V těchto zemích na pořad dne přichází „potravinové vlastenectví“, kdy jsou občané přesvědčeni o vyšší kvalitě potravin vyrobených z domácích zdrojů. Považují je za bezpečnější, ale i chutnější. V takových zemích již nastoupil trend omezení dovozu potravin. Tento vývoj, v případě rozšíření, má za následek i výrazné změny ve spotřebě energií, především v úspoře pohonných hmot i růstu pracovních míst v zemi, kde je potravina rostlinného či živočišného původu vyprodukována a domácími spotřebiteli upřednostňována.
Některé země si střeží svůj prostor i proto, že rozvoj zemědělství vytváří další pracovní místa pro průmysl, obchod a služby. Lze si jen přát, aby i Česká republika byla přívětivější zemí pro chovatele prasat, pro producenty domácí po­traviny.

 

Klíčové informace

– Odvětví chovu prasat je vystaveno velkému konkurenčnímu tlaku, který nastal liberalizací zahraničního obchodu, od 1. 5. 2004, kdy bylo se vstupem do EU zcela zrušeno uplatňování dovozních cel v rámci obchodu mezi jednotlivými členskými státy.
– Obchod se živými zvířaty a vepřovým masem v rámci EU-27 probíhá od tohoto dne bez cel, bez tarifních překážek a množstevních omezení. Důsledkem jsou zvyšující se dovozy a záporné saldo zahraničního obchodu.
– Rovněž výrazné kolísání cen zemědělských výrobců je problém, se kterým se musí chovatelé prasat několik let potýkat.

Ing. Michal Pavlů 

Ministerstvo zemědělství
odbor živočišných komodit
oddělení komodit zvířat

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down