Český jemný aromatický chmel, jehož typickým představitelem je Žatecký poloraný červeňák, stále představuje ve světě standard nejvyšší kvality. Je používán pro výrobu kvalitních exportních piv u nás i v zahraničí. Neustále rostoucí konkurence na světovém trhu vyplývající z pěstování výnosnějších odrůd (ty z ekonomických důvodů často nahrazují jakostní aromatické chmele při výrobě piva), chmelení nižšími dávkami chmele a klesající trend ve spotřebě piva ale mají za následek celkově nižší poptávku po tomto produktu.
Mšice chmelová a sviluška chmelová
Nejvýznamnější škůdci chmele, mšice chmelová (Phorodon humuli Schrank) a sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch), jsou eradikováni specifickými aficidy a akaricidy. Jedná se o typické mnohogenerační škůdce se značným nebezpečím vzniku rezistentních kmenů. Z tohoto důvodu se každoročně odebírají vzorky na vytypovaných lokalitách v rámci žatecké, úštěcké a tršické chmelařské oblasti a poté se v laboratoři stanoví hodnoty LC 50, LC 90, C 100 M a IR (indexy rezistence).
Na základě toho a v souladu s aktuálními MRL se doporučují konkrétní aficidní a akaricidní přípravky, jejichž spektrum je v případě aficidů dostatečně široké, neboť imidacloprid (Confidor 70 WG), acetamiprid (Mospilan 20 SP), pymetrozine (Chess 50 WG) a lambda-cyhalothrin (Karate se Zeon technologií 5 CS) byly doplněny o flonicamid (Teppeki) a spirotetramat (Movento), tj. aficid s významným vedlejším akaricidním účinkem.
Na kombinaci těchto přípravků z různých chemických skupin a s různým mechanismem účinku je založena antirezistentní strategie ochrany chmele proti mšici chmelové. Poněkud užší je spektrum registrovaných akaricidů, které tvoří pouze fenpyroximate, propargite a hexythiazox (Nissorun 10 WP), který se doporučuje pro ošetření chmele proti svilušce chmelové v době před počátkem květu (BBA 63). Na ošetření v průběhu července je používán především fenpyroximate (Ortus 5 SC) a na hubení svilušky v době před sklizní chmele se zpravidla doporučuje propargite (Omite 30 W). I když byly již realizovány registrační pokusy s některými dalšími akaricidy, nebyla jejich registrace v ČR ani v rámci EU dosud realizována.
V souladu se zásadami integrované ochrany chmele se ochranné zásahy doporučují na základě prahů hospodářské škodlivosti. V případě mšice chmelové se jedná o průměrnou hodnotu 50 mšic/list, v případě svilušky
pět ex./list. Tyto hodnoty platí pouze do počátku tvorby fruktifikačních orgánů. V době květu a hlávek se již za škodlivý považuje jakýkoliv výskyt těchto škůdců.
Pro monitorování přeletu migrantes alatae z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel se využívá metody založené na sumě efektivních teplot (SET). Pro doplnění přehledu o přeletech mšice chmelové ze zimních hostitelů je vhodné sledovat rovněž výsledky monitorování letové aktivity mšic z nasávacích pastí SRS, počet zimních vajíček, fundatrix a fundatrigenií na zimních hostitelích. Pro praxi je podstatné podchytit počátek přeletu a jeho intenzitu. Na základě toho je možné předpovědět délku trvání přeletů a tím pádem také termín aplikace přípravků proti tomuto škůdci. Vzhledem k proměnlivým povětrnostním podmínkám v rámci jednotlivých chmelařských oblastí ČR mohou být dosažené SET a z toho vyplývající jednotlivé přeletové generace časově rozdílné. V letech se silnější intenzitou přeletu a následným rychlejším vývojem virginogenní generace je nutné provést před klíčovým ošetřením ještě jeden postřik, jehož termín závisí na aktuální abundanci mšic a rozhodující je reálné dosažení prahu hospodářské škodlivosti.
Postřiky se realizují s ohledem na aktuální výskyt afidofágních a akarofágních predátorů ve chmelnici, především afidofágních slunéček druhů Coccinella septempunctata L., Adalia bipunctata L. a Propylea quatuordecimpunctata L. V posledních několika letech bylo v českých chmelnicích pozorováno rovněž invazní asijské slunéčko, Harmonia axyridis Pallas. Lokálně mohou toto spektrum obohatit imaga a larvy zlatooček (Chrysopidae), denivek (Hemerobiidae) a mšicomorek (Cecidomyidae), při větší populační hustotě mšic rovněž afidofágní larvy pestřenek (Syrphidae). Z akarofágů jsou nejvýznamnější drobná slunéčka rodu Stethorus, akarofágní třásněnky, drobní drabčíci rodu Oligota a larvy akarofágních bejlomorek Feltiella acarisuga.
Draví roztoči, nízké konstrukce, biochmel
V posledních letech ověřujeme též predační schopnost různých druhů dravých roztočů, z nichž je jednoznačně nejvhodnější pro naše podmínky nativní druh Typhlodromus pyri (Scheuten), který se běžně používá v rámci integrované ochrany vinic a jabloňových sadů. Jeho praktické využití ve chmelnicích je komplikováno tím, že révy jsou před
sklizní dekapitovány a odváženy na stacionární česačku, čímž se odstraní i značná část populace dravého roztoče. Klíčovým problémem je tudíž zajistit pokud možno co nejpříznivější podmínky pro přezimování co největší části populace T. pyri ve chmelnici. Jeho každoroční vysazování je neekonomické.
Význam tohoto predátora by se mohl zvýšit u nízkých chmelnic, na nichž se chmel z ekonomických důvodů pěstuje především ve Velké Británii. Nicméně, s jejich pěstováním se začíná rovněž v USA, Německu i ČR. Jelikož zde se provádí sklizeň pomocí pojízdného česacího stroje, zůstávají očesané části rostlin (révy a listy) ve chmelnici, čímž se podmínky pro úspěšné přezimování dravých roztočů značně zlepšují. Živý plot, který rostliny při tomto způsobu pěstování vytvářejí, je rovněž vhodnější pro uplatnění dravých roztočů z hlediska snadnější mobility. V ochraně chmele proti mšici chmelové se při tomto způsobu aplikují selektivní aficidy (flonicamide, pymetrozine), čímž nedochází k hubení necílových organismů, včetně dravých roztočů.
O možnostech kombinace těchto metod bylo referováno na mezinárodním sympoziu Ochrana chmele v roce 2020, které proběhlo před dvěma roky v centru největší chmelařské oblasti světa, bavorské Hallertau.
S využitím tohoto druhu dravého roztoče při regulaci populační hustoty svilušky chmelové se počítá rovněž v rámci ekologického pěstování chmele, nezbytné podmínky pro výrobu biopiva jako doplňku biopotravin v rámci moderních trendů výživy, které mají ve světě neustále více stoupenců.
Ostatní škůdci
Z minoritních škůdců jsou nejvýznamnější dřepčík chmelový (Psylliodes attenuatus Koch) a lalokonosec libečkový (Otiorhynchus ligustici L.). Kromě těchto škůdců poškozují chmel lokálně v některý ročnících fytofágní ploštice z čeledi Miridae a na zapýřených chmelnicích způsobuje ekonomické škody šedavka luční. Především na výsazech a u dosazovaných mladých rostlin mohou být nebezpečné larvy kovaříků z čeledi Elateridae, tzv. drátovci.
K regulaci většiny těchto škůdců se v minulosti používal carbofuran, který byl později nahrazen carbosulfanem a fipronilem. Jejich vyřazením z registru zde vznikl problém, který by měl být v nejbližší době vyřešen povolením insekticidního přípravku Actara 25 WG (thiamethoxam), jenž je pro tento účel od roku 2010 používán v sousedním Německu.
Peronospora chmelová
Hospodářsky nejvýznamnější chorobou je jednoznačně peronospora chmelová (Pseudoperonospora humuli Miy. et Tak.).
Strategii ochrany chmele proti této mykóze lze rozdělit na ochranu proti primární a ochranu proti sekundární infekci. Primární infekce se projevuje ve formě tzv. klasovitých výhonů, vyrůstajících v jarním období z půdy, které při silné infekci, jako tomu bylo v roce 2010, mohou nahradit postranní a vegetační výhony, což značně komplikuje ochranu chmele proti této chorobě. Důležité je časné jarní ošetření již v době, kdy rašící výhony chmele po řezu dosahují délky 20–30 cm (BBA 15). V případě citlivých odrůd, v peronosporových lokalitách a za příznivých podmínek pro vývoj peronospory se doporučuje ošetření opakovat v době bezprostředně po zavedení chmelových rostlin (BBA 24–26). Toto ošetření se provádí pásovým postřikem systémovým fungicidem fosetyl-Al (Aliette 80 WG). Alternativní způsob ochrany především proti primární infekci peronosporou chmelovou, který se v současné době využívá především ve Velké Británii a Francii, spočívá v použití PK hnojiva FARM-FOS 44 (fosforitan draselný), jehož aplikací se zvyšuje přirozená odolnost rostlin k houbovým patogenům. Současně je zajištěna výživa fosforem a draslíkem, která se podle potřeby doplňuje hořečnatou solí.
Ochrana proti sekundární infekci využívá metodu krátkodobé prognózy, která byla aktualizována podle citlivosti odrůd a oblastí v metodice ochrany chmele proti tomuto patogenu. V posledních letech se v ČR pozvolna mění odrůdová skladba pěstovaných chmelů. České hybridní odrůdy se začaly od roku 1994 uplatňovat ve stále širším měřítku. Jedná se o odrůdy Bor a Sládek (registrované v roce 1994), Premiant (registrován v roce 1996), Agnus (registrován v roce 2001), Harmonie (registrována v roce 2004). Jako poslední byla v roce 2007 registrována odrůda Rubín. Nejcitilivější na peronosporu jsou v rámci těchto odrůd Agnus, Premiant a Harmonie. Nicméně, citlivé jsou rovněž především mladší porosty viruprostého žateckého poloraného červeňáku, který stále tvoří téměř 90 % pěstovaného chmele v ČR.
Rok 2010 byl na Žatecku i Úštěcku velmi příznivý pro vývoj peronospory. Nejkritičtějším obdobím byly jarní měsíce, kdy byl zjištěn neobvykle silný výskyt klasovitých výhonů. To byl i důvod, proč bylo doporučováno extra ošetření v období mezi ochranou proti primární infekci a ochranou proti sekundární infekci patogenem. Pro tento účel byl použit cymoxanil + oxychlorid Cu (Curzate K), který je znám svým částečným kurativním účinkem. Další ošetření jsou prováděna fungicidy se systemickým účinkem: fosetyl-Al
+ oxychlorid Cu (Aliette Bordeaux), folpet + metalaxyl M (Ridomil Gold Combi Pepite), azoxystrobin (Ortiva) či folpet (Folpan 80 WG). Na poslední 1–2 ošetření se na konci vegetace používají již výhradně měďnaté fungicidy, z nichž vzhledem k biologické účinnosti a snadné mísitelnosti jsou zpravidla preferovány Cuproxat SC a Kuprikol 250 SC. V nejbližší době by měla být realizována registrace fungicidu Pergado F (mandipropamid + folpet). Významný pro chmelaře bude především částečný kurativní účinek mandipropamidu spočívající v inhibici růstu mycelia.
Ochrana chmele proti sekundární infekci je založena na indexech peronosporového počasí a na biologickém hodnocení výskytu této choroby na chmelu. Základem signalizace potřeby ošetření chmele jsou stanovené termíny jednotlivých postřiků, které se podle aktuálních indexů realizují či vypouštějí. Pro sběr meteorologických dat slouží automatické meteostanice, které jsou rozmístěny v rámci jednotlivých chmelařských oblastí.
Padlí chmelové
I když je výskyt padlí chmelového (Podosphaera macularis) v posledních letech všeobecně nižší, je nezbytné věnovat tomuto patogenu i nadále pozornost, což vyplývá jednak z jeho gradačního charakteru a vzniku rezistentních kmenů a jednak ze změny symptomatických projevů, spočívajících v napadení hlávek před sklizní, které může být zaměňováno s projevy jiných škodlivých činitelů.
V rámci strategie ochrany chmele proti této mykóze je nezbytné dodržovat určité zásady, jimiž minimalizujeme riziko napadení. Tato opatření spočívají především v odstranění napadených částí rostlin z chmelnice, vyvážené výživě a včasné defoliaci spodních listů, jíž předcházíme rovněž šíření primární infekce peronospory a svilušky chmelové do vyšších listových pater. Úspěšná ochrana je založena na včasné realizaci ochranných zásahů v optimálním termínu, tj. na počátku pazochování a na počátku hlávkování.
Z fungicidů se v ochraně chmele proti tomuto patogenu v ČR používají především IQ-Crystal (quinoxyfen) a Horizon 250 EW (tebucanozole). Použití sirnatých fungicidů Sulikol K a Kumulus WG je pouze omezené. Fungicid azoxystrobin (Ortiva) je v ČR sice zaregistrován v ochraně chmele proti peronospoře chmelové, nicméně je znám svým vedlejším účinkem rovněž na padlí chmelové. Z hlediska perspektivy je nezbytné šlechtění na odolnost proti této nebezpečné mykóze, které je v současné době nedílnou součástí všech šlechtitelských pracovišť.
Jak získat informace
Během vegetace jsou informace o aktuálním zdravotním stavu, výskytu jednotlivých škodlivých činitelů a konkrétních metodických doporučeních ochrany chmele předávány e-mailem prostřednictvím Svazu pěstitelů chmele ČR.
Tyto informace jsou rovněž dostupné na webových stránkách Chmelařského institutu v Žatci.
Klíčové informace
– Uplatnění českého chmele na světových trzích je podmíněno několika základními faktory.
– V první řadě o něm rozhoduje vzrůstající konkurence na světovém trhu a specifické požadavky odběratelů českého chmele, včetně dodržování importních tolerancí k jednotlivým pesticidům – tzv. maximum rezidue level (MRL).
– Zmíněné požadavky si vyžadují pěstování chmele v nejvyšší kvalitě, prostého jakýchkoliv symptomů poškození chorobami či škůdci.
Ing. Josef Vostřel, CSc.
Chmelařský institut, s. r. o., Žatec
