
Klimatická změna a rostoucí teploty budou v Česku představovat stále větší komplikace pro pěstování chmele, ovoce, produkci mléka a másla, ale například i pro houbaření. Vyplývá to z analýzy portálu Evropa v datech. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře navíc může snižovat výživovou hodnotu některých plodin.
Vysoké teploty podle studie vedou k poklesu obsahu alfa hořkých látek, které dodávají pivu hořkost. Například z hektaru žatecké chmelnice se v letech 2021 až 2050 sklidí zhruba o čtvrtinu méně látek, které dodávají pivu hořkost, než v předchozím období. V německé chmelařské oblasti Hallertau by pokles mohl činit téměř 40 procent.
Vyšší teploty mohou ovlivnit také produkci mléka a másla. Během letních veder totiž klesá množství nadojeného mléka i jeho tučnost, což může přispívat k výraznějším sezónním výkyvům cen másla, uvádí analýza. Nedostatek tuku přispěl ke zdražení másla v ČR například v roce 2024.
Teplé zimy a časný nástup jara zároveň urychlují kvetení peckovin, které jsou pak zranitelnější vůči jarním mrazům, které ohrožují úrodu ovoce v Česku opakovaně. Kromě letoška a roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. V roce 2024 škody dosáhly zhruba 1,3 miliardy korun, poškozeno bylo 95 až 100 procent stromů.
Pro zvládnutí klimatických změn tak bude potřeba zejména dokázat zadržovat vodu v krajině, tvrdí analýza. Pro zachování tradiční české produkce, kvality potravin a ochranu lidského zdraví je podle analýzy také nutné snižování emisí oxidu uhličitého.*