Nevybuchlá raketa trčí z pole a další je zarytá v zemi zemědělského areálu. Dělníci při odklízení plevele našli kazetovou munici a v budově pro dobytek zjizvené šrapnely zeje díra. Veškerá práce se na této rozlehlé východoukrajinské farmě zastavila. Její pole a budovy zasáhly minomety, rakety a kazetová munice tolikrát, že její pracovníci nemohou do půdy poseté krátery zasít ani sklízet plodiny, jako je pšenice, píše agentura AP.
Návrat k setí a sklizni "bude obtížný, velmi obtížný", říká Viktor Lubinec, který se na farmě Veres stará o rostlinnou výrobu. I když boje skončí, pole musí být nejprve vyčištěna od nevybuchlé munice a šrapnelů. Přičemž boje ani zdaleka neutichly. V jednu chvíli se ozve hukot přilétajícího projektilu, nedaleká detonace otřese zemí a vyšle k nebi oblak černého dýmu. Lubinec se sotva pohne.
"Zvykl jsem si na to. Prvních pár dní to bylo děsivé, ale teď... člověk si může zvyknout na všechno," konstatuje pětapadesátiletý muž, zatímco se za ním rozptyluje kouř. "A musíme pracovat. Když to všechno vzdáme, opustíme, opustí to i ostatní zemědělci, co se pak stane?" poznamenává.
Zemědělství je klíčovou součástí ukrajinské ekonomiky. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) tvořilo před ruskou invazí kolem 20 procent hrubého národního produktu a 40 procent příjmů z vývozu státu. Země je často označována za obilnici Evropy a na její cenově dostupné dodávky obilí a slunečnicového oleje spoléhají miliony obyvatel Afriky, Blízkého východu a Asie, kde už teď mnoho lidí čelí hladu. Ruská invaze mu však zasadila těžkou ránu, poničila zemědělskou půdu, úrodu, dobytek, stroje, skladovací zařízení a vážně ztížila dopravu a vývoz.*
