Ve srovnání s mechanizačním zabezpečením ostatních pracovních operací ve vinohradnictví představuje aplikace organických hnojiv v současné době v České republice citelný problém, který zahrnuje hned několik oblastí. Organická hnojiva – hnůj a kompost – mají, ve srovnání s minerálními hnojivy, nižší obsah živin, a proto musí být aplikována ve větších dávkách. Z hlediska následného zapravení je výhodnější aplikace kompostu. Standardně se hnojí ve vinicích jednou za tři roky v dávkách 30–50 t/ha.
Výběr vhodného termínu aplikace je ovlivněn pěstitelským postupem a platí, že hnojení se provádí mimo vegetační cyklus. Je třeba také zvážit možnosti a způsoby dokonalého zapravení organického hnojiva do půdy, zejména u organické hmoty s vyšším obsahem dusíku, který je mobilní a při pozdním nebo nedostatečném zapravení hmoty u něho dochází ke ztrátám.
Volba aplikační techniky podléhá zejména požadavku průjezdnosti meziřadím, dodržení dávky a jejího rovnoměrného rozložení v aplikovaném úseku. Ve vinohradnictví je s ohledem na potřeby hnojení organickými hnojivy nedostatek vhodné aplikační techniky. Ten je znásoben skutečností, že standardní rozmetadla určená pro oblasti rostlinné výroby nelze využívat v současně převažujících středních i širokých sponech vinic s šířkou meziřadí 2,2–2,5 m, 2,5–3 m. Pro uvedené šířky meziřadí je nutné využívat odpovídající podvozky zaručující průjezdnost i při nosnostech kolem pěti tun. Místy jsou ještě využívána návěsná rozmetadla s nosností do 3 t, která ale dosahují při požadavku vysokých dávek organické hmoty nízké výkonnosti. Ve svažitých terénech vinic dále vzrůstá celková náročnost zásahu vyšší spotřebou energie. Vysoké náklady na tuto pracovní operaci dále zvyšuje relativně nízké využití rozmetadel a citelně chybí i nabídka služeb vinohradníkům v této oblasti.
Nabídka rozmetadel v zemích EU je poměrně rozmanitá, do konstrukčních řešení se promítají možnosti aplikace upravených organických hnojiv (jemný kompost, granulát) nebo také nové možnosti aplikace organických hnojiv, a to především řádková nebo hnízdová aplikace.
Významnou skutečností je také nedostatek vhodných organických hnojiv na trhu, zejména chlévského hnoje, nabídka a dostupnost kompostu se postupně zvyšuje. Jisté řešení představuje výroba granulátů organických hnojiv, které samy o sobě znamenají výrazné zlepšení aplikovatelnosti.
Způsoby aplikace a mechanizační prostředky
V podmínkách vinohradnictví se lze v současné době setkat s těmito způsoby aplikace organických hnojiv:
- základní (plošná) aplikace, která spočívá v rozvrstvení hnoje nebo kompostu po celé ploše jednoho nebo více meziřadí vinice pomocí rozmetadel se zadním rozmetáním a s jeho následným zapravením,
- řádková aplikace používaná u hnoje nebo u kompostů využívá boční dávkování hmoty do brázdy podél řádku v kořenové zóně a jeho zapravení přioráním,
- hloubková aplikace používaná při aplikaci jemného kompostu nebo granulátu do kořenové zóny pomocí hloubkových kypřičů, kdy je hnojivo dávkováno kanálem v tělese slupice,
- hnízdová aplikace hnojiva představuje v současné době velmi progresivní způsob využívaný nejčastěji u kompostu nebo granulátu; spočívá v aplikaci hnojiva k jednotlivým keřům do předvrtaných otvorů (jamek) vytvořených u každého keře s využitím traktorových vrtáků.
Mechanizační prostředky určené pro aplikaci organických hnojiv lze rozdělit do následujících skupin:
- traktorová rozmetadla – nejčastěji návěsná,
- traktorová rozmetadla – návěsná pro stranovou aplikaci,
- hloubkové kypřiče se zásobníkem a dávkováním hnojiva přímo do požadované hloubky v půdním horizontu,
- traktorové nesené aplikátory pro hnízdové hnojení do otvorů předvrtaných v blízkosti keřů,
- adaptéry pro hnojení na multifunkčních nosičích (pro plošnou, stranovou nebo hnízdovou aplikaci).
Plošná aplikace
Pro plošnou aplikaci organických hnojiv na povrch meziřadí se využívají traktorová rozmetadla – nejčastěji návěsná, která představují z hlediska zastoupení nejrozšířenější skupinu. Standardní rozmetadlo je tvořeno jednonápravovým podvozkem s korbou tvořící ložný prostor, dále podávacím a rozmetacím ústrojím, pohony, ovládacím a seřizovacím zařízením. Objem ložného prostoru se pohybuje v rozmezí 1,4–4,5 m3. Velikost aplikační dávky se nastavuje vhodnou kombinací pojezdové rychlosti a rychlosti podávacího dopravníku. Pro pohyb rozmetadel po vrstevnici svažitých pozemků bývají některé konstrukce rozmetadel vybaveny stranovým vyrovnáváním. Vinohradnická rozmetadla bývají nejčastěji vybavena bubnovým rozmetacím ústrojím, tvořeným 2–4 válcovými rotory, na nichž jsou ve šroubovici rozmístěny prsty nebo lopatky. Rotory mohou být uloženy horizontálně, šikmo nebo vertikálně. V závislosti na dávce a tvaru pozemku je u těchto strojů dosahováno výkonnosti 0,4–0,5 ha/h.
Trendy v konstrukci vinohradnických rozmetadel pro plošnou aplikaci směřují k vývoji strojů pro aplikaci jemných kompostů pomocí traktorových nesených nebo návěsných rozmetadel s talířovým rozmetacím ústrojím. Rozmetadla jsou vybavena zásobníkem nebo objemnou ložnou korbou (4–6 m3) s pohyblivým dnem, pomocí kterého je materiál přiváděn na talířové rozmetací ústrojí. Dávka je regulována pojezdovou rychlostí a pohybem dna.
Řádková aplikace
Pro řádkovou aplikaci hnoje do příkmenného pásu se uplatňují u nás málo využívaná traktorová rozmetadla pro stranovou aplikaci do předem připravené brázdy. Tyto stroje jsou konstruovány jako návěsné, méně jako nesené a jsou vybaveny dopravníkovým nebo kotoučovým pracovním ústrojím.
Dopravníkové pracovní ústrojí je tvořeno dvojicí horizontálních frézovacích válců, které oddělují organickou hmotu ze zásobníku rozmetadla a přisunují ji na příčný pásový dopravník, jímž je organická hmota posouvána do strany k patám keřů nebo do předem vyorané brázdy.
Kotouč rozmetacího ústrojí tvoří čelo korby vzadu nebo vpředu a je doplněn frézovacími lopatkami. Polohovatelný kryt ústrojí umožňuje upravit dávku a částečně usměrnit směr pohybu částic. Materiál je postupně pomocí posuvného dna přisouván k frézovacímu kotouči, kterým je bočně přes kryt usměrněn do relativně úzkého pásu ke keřům. Tyto typy rozmetadel dosahují v závislosti na aplikační dávce výkonnosti od 0,4 do 0,6 ha/h.
Pro řádkovou aplikaci granulátu nebo jemného kompostu jsou vyvíjena, u nás dosud nevyužívaná, nesená nebo návěsná traktorová rozmetadla s dopravníkovým nebo šnekovým pracovním ústrojím. Jedná se o konstrukčně poměrně jednoduché stroje se zásobníkem nebo korbou doplněné příčně uloženým pásovým nebo uzavřeným šnekovým dopravníkem. Dávkovaný materiál je do předem vyorané brázdy usměrněn pomocí clony nebo nastavením hrdla dopravníku.
Hloubková aplikace
Hloubková aplikace se uplatňuje při hloubkovém kypření a doporučuje se provádět v tříletých cyklech v období od července do listopadu (optimální termín je po sklizni). Při průjezdu vytváří kypřič svislé rýhy do hloubky 0,4–1 m, do kterých se současně aplikuje hnojivo. Vedle možnosti doplnění organické hmoty do blízkosti kořenů keřů révy vinné slouží hloubkové kypření k obnově příznivých poměrů v půdním profilu meziřadí. Jedná se především o jeho dostatečné provzdušnění, které napomáhá aktivaci aerobních bakterií, a o prokypření utuženého podorničí. Velký význam především na svažitých pozemcích má i tvorba tzv. zasakovacích pásů, které s velkou účinností omezují vodní erozi. Přeřezání části kořenů zároveň příznivě působí na jejich regeneraci. Operace se provádí pomocí hloubkových kypřičů, vybavených zásobníkem a dávkovacím ústrojím, které umožňují aplikaci prosévaného kompostu nebo granulátu z organických hnojiv do požadované hloubky v půdním horizontu.
Hloubkové kypřiče jsou stroje nesené na zadním tříbodovém závěsu traktoru. Univerzální rám umožňuje uchycení nejčastěji 1–3 pracovních orgánů dlátovitých nebo křídlových radlic s šířkou záběru 300–400 mm. Radlice jsou uchyceny na pevné slupici, která může být provedena jako přímá nebo stranově šikmo či obloukovitě prohnutá. Čepel radlice je buď pevná (pasivní), nebo pohyblivá (s aktivním pohybem) pro lepší pronikání do půdy. Pohon kmitající čepele může být zajištěn od vývodového hřídele traktoru přes převodovku, výstředník a táhlo spojené se zadní částí čepele. Hnojivo je do požadované hloubky dopravováno kanálem umístěným v zadní části slupice. Běžně dosahovaná výkonnost u hloubkových kypřičů je 0,4–0,5 ha/h, při dávkování organických hnojiv se snižuje na 0,3–0,4 ha/h. Agregace s hloubkovým kypřičem vyžaduje traktor odpovídající výkonové třídy, která závisí na počtu pracovních radlic a pracovní hloubce kypřiče.
Hnízdová aplikace
Principem hnízdové aplikace je vyvrtání otvoru o průměru 100–150 mm do hloubky 0,6–0,8 m v prostoru příkmenného pásu a jeho naplnění jemným kompostem nebo granulátem. Pro tento účel jsou ověřovány traktorové nesené aplikátory. Operace je zajištěna pomocí traktorového vrtáku neseného čelně na polohovatelném rameni, které zabezpečuje podle potřeby jeho stranové nastavení včetně potřebného úhlu sklonu. Připravený otvor je následně zaplněn hnojivem přiváděným ze zásobníku aplikátoru, neseném na zadním tříbodovém závěsu traktoru. Ze zásobníku je hnojivo přiváděno pomocí kanálu tvořeného plastovým potrubím s kónicky se zužujícím ústím usnadňujícím jeho nasunutí do otvoru připraveného v půdě. Ověřují se varianty dávkování pomocí šneku nebo gravitačního žlabu. Tento způsob hnojení je přes vysokou pracnost velmi účinný, protože zajistí prokypření půdního horizontu, přísun hnojiva bezprostředně do kořenové zóny, provzdušnění a částečnou regeneraci kořenového systému. Jeho největší nevýhodou je nízká výkonnost daná přerušovaným pohybem soupravy, potřebou urovnávání půdy z vyvrtané jamky a nutností asistence dalšího pracovníka pro obsluhu dávkovače.
Adaptéry pro hnojení
Nejvýkonnější techniku pro plošnou nebo stranovou aplikaci organických hnojiv do vinic představují adaptéry pro hnojení nesené na multifunkčních portálových nosičích. Jsou vhodné zejména pro aplikaci kompostu nebo strukturních organických hnojiv. Z konstrukčního hlediska bývají řešeny jako dvojice samostatných zásobníků, z nichž každý má objem 1,5–2 m3. Tento systém bývá v praxi často označován např. jako twin-box a umožňuje při průjezdu stroje aplikaci organických hnojiv současně do dvou meziřadí. Zásobníky mají pohyblivé dno s pásovým dopravníkem a pohonem od hydromotorů, které zabezpečuje rovnoměrný posun hmoty k výškově regulovatelným clonám v zadní části korby. Velikost mezery mezi clonou a dopravníkem vymezuje množství dávkovaného hnojiva. Rozmetání je při plošné aplikaci zajištěno pomocí rozmetacích bubnů nebo talířů. Při stranové aplikaci je každý ze zásobníků doplněn v zadní části o žlaby, které usměrňují pád hnojiva do dvou úzkých pásů podél ošetřovaných řádků nebo do brázdy.
Hlavní nevýhodou u těchto adaptérů je požadavek na nakládací techniku s výškou zdvihu lžíce minimálně 3,5 m. Dosahovaná výkonnost se pohybuje v rozmezí 0,6–0,8 ha/h a je ovlivněna především tvarem pozemku a aplikovanou dávkou.
Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QH 81200.
Klíčové informace
– V podmínkách vinohradnických provozů České republiky zůstala otázka hnojení organickými hnojivy v posledních 20 letech často na okraji zájmu.
– Důvodem je především nedostatek organických hnojiv, nedostatek vhodné aplikační techniky a vysoká nákladovost aplikace. Tato skutečnost je v rozporu s udržitelnými systémy hospodaření na půdě a současně oddaluje řešení uzavřených odpadových cyklů.
– Ve vinohradnictví, stejně jako v jiných oblastech rostlinné výroby, se bude tento problém prohlubovat a lze bez nadsázky konstatovat, že technika pro hnojení organickými hnojivy nemůže ani ve vinicích nadále zůstat okrajovou záležitostí.
Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně
Zahradnická fakulta
Ústav zahradnické techniky Lednice
