Menu
e-shop
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) navrhuje zastropování přímých dotací pro podniky s výměrou nad 1100 ha. Nad tuto výměru by neměly dostat již žádnou přímou platbu na plochu. Větší podniky by podle ní měly spíše dosáhnout na peníze skrze evropský venkovský rozvojový program než v přímých platbách. I v něm by se ale podle asociace neměly podporovat nesmyslně drahé projekty, které venkov spíše ničí, než mu pomáhají, jako je tomu v současnosti.
„Zemědělská politika současného vedení Ministerstva zemědělství se stále více odchyluje od takzvaného evropského modelu zemědělství, který stojí na rodinných farmách, zatímco v ČR jsou rozhodujícími příjemci dotací velké zemědělské průmyslové podniky. Výsledkem je mimo jiné rostoucí riziko vodní eroze a následných negativních projevů sucha a povodní, neboť naše krajina nedokáže v potřebné míře zadržovat vodu,“ uvedl předseda ASZ Josef Stehlík.
"Ministerstvo nepřipouští jinou alternativu. Mají vytyčený cíl, že musí zabránit zastropování za každou cenu. Nemají vytvořený žádný jiný plán," řekl tajemník asociace Jaroslav Šebek. Podle něj je 1100 hektarů rozumnou variantou, protože průměrná velikost české farmy je 133 hektarů. To je největší výměra v rámci celé Evropské unie. Podle Stehlíka je fakt, že stát bude nadále ochoten podporovat největší podniky podle jejich produkce, "tunelováním" českého venkova. Naopak by měl stát podle nich umožnit zlehčený administrativní režim pro nejmenší podniky, které si nemohou dovolit najímat administrativní odborníky.
"Pro ČR je obtížně přijatelné zastropování přímých plateb podle velikosti zemědělských podniků, považuje jej spolu s degresivitou (postupným snižováním) za diskriminační a těžko obhajitelné," píše ministerstvo v materiálu, kterým určuje pozici ČR. To asociace přímo nerozporuje, každá dotace je podle ní však pro někoho z principu diskriminační. Stát by se podle ní měl snažit podpořit malé, mladé a začínající zemědělce místo vize podpory velkých produkčních podniků.*
