Premiér v demisi Andrej Babiš nebyl s dnešním jednáním o kůrovcové kalamitě spokojen, podle něj stát zaspal a dostatečně nejednal. Chce svolat další poradu i se zástupci společností, které by přebytečné vytěžené dřevo skladovaly, případně přepravovaly. Státnímu podniku Lesy ČR navíc podle něj chybí zhruba 2000 lidí, kteří by stromy se škůdcem káceli. Stav krize zatím vypisovat ale nechce. Uvedl to na setkání s novináři po jednání na Ministerstvu zemědělství.
Podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce stát čelí zatím největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Na vině je podle Babiše bývalé vedení Ministerstva zemědělství, které nedostatečně komunikovalo s ostatními resorty a nechalo situaci dojít až do současného stavu. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka podle Babiše loni přišel v září na vládu, kde dostal pověření, aby zajistil součinnost ministerstva dopravy nebo průmyslu a obchodu, což se však nestalo. Babiš chce v dohledné době svolat další poradu, na kterou by se dostavili i zástupci Asociace krajů ČR, ČD Cargo nebo Správy železničních dopravních cest. Problémem podle něj bude i odbyt dřeva, který by stát měl řešit. Státní podnik Lesy ČR spravuje téměř polovinu lesů v zemi. V poslední době čelí kritice za to, že zanedbal preventivní opatření proti šíření kůrovce. Kůrovcová kalamita se zejména na východě země stále rozšiřuje. Je to mimo jiné důsledek sucha posledních let. Milek v pátek odvolal generálního ředitele státního podniku Daniela Szóráda a řízením podniku pověřil dosavadního ředitele lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáše Pospíšila. Odvolaný Szórád už dříve odmítl, že by kvůli jeho řízení státní podnik nezvládal likvidaci kůrovcové kalamity. Problém se podle něj netýká pouze porostů ve správě Lesů ČR, ale všech vlastníků lesů hospodařících v obdobných podmínkách, a to i v sousedních zemích. Podle současných ministrů ale národní parky, které spravuje Ministerstvo životního prostředí, ani Vojenské lesy a statky pod Ministerstvem obrany problémy s kůrovcem nemají. Podle Milka jedinou možností, jak sehnat více lidí do lesnictví, je zjednodušit příjem zahraničních dělníků, například z Ukrajiny, Běloruska nebo ze Srbska.*
.
