Bartákův hrnec dostala včelařka

Putovní trofej pro nejlepšího ekologického zemědělce roku, takzvaný Bartákův hrnec naplněný mincemi v hodnotě 20 tisíc korun, převzala poslední květnovou sobotu včelařka Simona Adamcová z Rokytníku na Náchodsku. Letos se toto ocenění udělovalo již po devatenácté.

Pětatřicetiletá Simona Adamcová, která je původním povoláním saxofonistka a učitelka na umělecké škole, chová na své Včelí farmě Rokytník 300 kmenových včelstev. Rozmístěna je má převážně na lesních stanovištích v nadmořské výšce 600 metrů na území Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Vzhledem k tomu, že hospodaří v této oblasti, rozhodla se vstoupit do systému kontrolovaného ekologického zemědělství. „Využíváme moderních technologií a metod přirozeného chovu včel,“ shrnula Adamcová s tím, že v chovatelské oblasti je to produkce plodových oddělků, umělých rojů a plemenných matek F1 z rozmnožovacího chovu. „Nízkonástavkovým systémem a kočováním za snůškou tak dokážeme získávat různé druhy medu podle snůškových zdrojů převládajících v doletu včelstev, prozradila. V současnosti se specializuje na produkci druhových medů z ekologicky nezatížených lesů a luk, a to lesního, lučního pastovaného, malinového, javorového, lipového a pohankového. „Přizpůsobujeme se nárokům zákazníků na kvalitu,“ podotkla s tím, že většinou produkce prodávají ve vlastní prodejně s příznačným názvem Medový obchůdek.
Rokytnický med dvakrát zvítězil v soutěži Potravinář a potravina roku Královehradeckého kraje a získal druhé místo v soutěži Regionální potravina Královéhradeckého kraje 2010 mezi 91 výrobky. Připomněla, že snahou je i mimo jiné napomáhat drobným chovatelům a propagovat včelařství. „Ekovčelaři jsou mezi ekozemědělci novou skupinou, protože teprve před několika lety se jim podařilo získat certifikáty. Citlivá práce s včelami přinesla výsledky také v kvalitě biomedu, který je šetrně zpracovaný a na jeho chuti je to znát. Rád si proto na něm osobně pochutnám s vědomím, že právě ekovčelařství zanechává v krajině tu nejmělčí ekostopu,“ sdělil nestor českého ekologického zemědělství Richard J. Barták s tím, že právě tento ročník byl inspirován myšlenkou, že každá činnost člověka, ať již hospodářská, nebo zemědělská, po sobě zanechává v přírodě nějakou stopu.
Startem bylo neštěstí Adamcová prozradila, že ke včelařství ji přivedla vlastně nešťastná rodinná událost. „Tatínka porazilo auto a přišel o ruku. Tenkrát jsem ještě žila v Praze a hrála jsem v kapele. Tatínek byl ve špatném psychickém stavu a lékař mi poradil, abych mu na zahradu pořídila tři včelstva. Postupně jsem ale zjistila, že to s chovem včel není tak jednoduché, jak doktor říkal,“ vzpomíná. Proto si dálkově doplnila vzdělání v oboru včelař na Středním odborném učilišti v Nasavrkách. Po studiu absolvovala také práci u zkušeného včelaře Jana Kolomého ve Starém Městě u Bruntálu. A tehdy se rozhodla, že se zkusí včelařstvím uživit. Dnes je již osm let profesionální včelařkou a počítá s tím, že její očekávaný potomek tuto štafetu také převezme.„Nikdo přitom v rodině nevčelařil, svoji cestu jsem si musela vydupat sama,“ podotkla. A co bylo v začátcích nejtěžší? Nejdřív musela překonat strach z včel a najít si určitý systém. „Je jiná situace, když chováte včely jako koníčka a jiná, když máte velkochov. Pro něj platí odlišná technologie ošetřování, musíte mít jiné stroje a zařízení,“ vysvětlila. Navíc do začátků musela mít milion korun na vybavení. „Bylo to finančně náročné, museli jsme si vzít vysoké půjčky,“ sdělila ekovčelařka, která se o svá včelstva stará společně s přítelem Janem Jirmanem.
Do budoucna chtějí svou farmu více diverzifikovat, aby nebyli závislí pouze na prodeji medu. „Naším cílem není zvyšovat počet včelstev, ale vylepšovat zázemí,“ prozradila. A daří se. Vybudovali přednáškovou místnost, provádějí exkurze. „Chodí sem jak malé děti, tak organizujeme odborné přednášky. Máme totiž i šlechtitelkou stanici matek, produkujeme oddělky a technologii šíříme dál – snažíme se vzdělávat včelaře,“ uvedla Adamcová.
Na podzim roku 2008 zahajovali projekt Funkční farma podpořený z programu Rozvoje venkova. Rekonstruován byl starší sklad s plochou 120 metrů čtverečních, nově byl vybudován chlazený sklad a linka k odvíčkování a vytáčení medu. Pořídili si i manipulační techniku. „ Provozní areál – i s ukázkou úlů – je nedaleko v obci Bystré a tvoří naši základnu, kde se konají kurzy a praktické přednášky pro chovatele včel,“ podotkla.
Zástupce krajského úřadu připomněl, že podle posledních informací se i Evropská komise začíná stavět k problematice včelařství v Evropě jako k velice významnému a dosud trochu zanedbávanému odvětví. „Hovoří se o tom, že bude třeba zlepšit finanční stránku na podporu včelařství v Evropě, zlepšit veterinární opatření i regulaci obchodu s nekvalitními medy z jiných částí světa,“ řekl.
Propagace ekozemědělství Prestižní cenu Bartákův hrnec, jejímž smyslem je především propagace ekozemědělství a biopotravin mezi nejširší veřejností, uděluje Nadační fond Bartákův hrnec, který navázal na shodnou činnost Nadace rytíře Františka Horského. Ocenění se uděluje vždy na hospodářství vybraného ekozemědělce, jehož práci, úspěchy a vynikající výsledky v minulém roce ocenila odborná komise. Prestižní titul se pojí s finanční odměnou 20 tisíc korun) v podobě symbolických „zlaťáků“ (desetikorun čerstvé ražby), jimiž je putovní hrnec naplněn. Smyslem tohoto ocenění je propagace ekozemědělství a biopotravin u veřejnosti. Hodnoceny jsou nabídka a úroveň služeb, kvalita bioproduktů, ekologické vztahy hospodářství, přínos pro rozvoj oboru a využití energetických zdrojů na hospodářství.
„Letošním předáním hrnce zdůrazňujeme zásluhy mladé ekovčelařky, která velice rychle pronikla do nového povolání. Pečlivý přístup k chovu včel znamenal rychlé navýšení počtu včelstev v chráněné krajinné oblasti Broumovska,“ ocenil ekovčelařku Barták.
V loňském roce soutěž vyhrála společnost AgroFyto z Horní Lidče na Valašsku, která se věnuje především chovu mléčného a masného skotu.