09.06.2008 | 11:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bartákův hrnec pro Farmu Hucul

Bartákův hrnec plný zlaťáků doputoval poslední květnovou sobotu k novým držitelům. Jsou jimi manželé Karbusičtí, majitelé Farmy Hucul ve Vítkovicích na Semilsku, kteří letos byli vyhlášeni nejlepšími ekozemědělci v České republice.

Manželé Karbusičtí jsou šestnáctými ekologickými zemědělci, kterým nestor českého ekologického zemědělství Richard Jan Barták vysypal mince z putovního hrnce do předem připravené ošatky. Následně jim propůjčil i nádobu, která se příští rok, tradičně o posledním květnovém víkendu, přestěhuje zase o dům dál. Opět ji získá nejlepší ekologický zemědělec, který bude stejně jako v předchozích letech vybrán na základě návrhů členů Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio. Hodnocena je nabídka a kvalita služeb, produkce bioproduktů, ekologická uzavřenost hospodářství, přínos pro rozvoj ekologického zemědělství.
„Rodina Karbusických získala Bartákův hrnec zejména za svůj přínos v oblasti mimoprodukčních zemědělských funkcí, aktivní propagaci ekologického zemědělství a biopotravin v regionu a dlouhodobou péči o krajinu,“ uvedla Kateřina Čapounová z Pro-Bia s tím, že rodina se aktivně podílí na údržbě venkovského krajinného rázu horského regionu a šetrnou zemědělskou údržbou podporuje rozvoj biodiverzity na přírodně cenných lokalitách.
Manažer Svazu pro-Bio Petr Trávníček při slavnostním předávání Bartákova hrnce podotkl, že oceněný by měl být takový podnikatel v ekologickém zemědělství, který dává do svého podnikání něco navíc než je jenom dodržování příslušných zákonů a strohých pravidel. „Je to farma, na které je sympatické to, že není závislá na státní podpoře ve formě dotací, ale že se tady rozvíjí i jiné činnosti, zejména agroturistiku a prosazuje mimoprodukční funkce ekologického zemědělství. Je to farma, která je ekonomicky soběstačná, fungující a úspěšná,“ shrnul Trávníček. S tím souhlasí i zakladatel této tradice Richard Barták, nestor českého ekozemědělství, podle něhož získalo toto ocenění jméno. „Je to velké ocenění naší práce, to vždy potěší,“ prohlásil Ivan Karbusický, majitel farmy, která chová jedno z největších stád huculských koní u nás.
Jeden z největších chovatelů Horská Farma Hucul se rozkládá na úbočí Janovy hory v obci Vítkovice v západní části Krkonoš. Rodina Karbusických zde ekologicky hospodaří již deset let na 310 hektarech luk a pastvin, které leží přímo nebo v těsném sousedství Krkonošského národního parku a sahají až do nadmořské výšky 1100 metrů. „Asi 70 hektarů vlastníme, zbytek máme pronajatý od Pozemkového fondu ČR, od obce, část patří Krkonošskému národnímu parku a dalším vlastníkům,“ upřesnil Karbusický.
Historie farmy se začala psát v roce 1979, kdy na Janovu horu přišla skupinka brigádníků z Českého svazu ochránců přírody a ujala se práce na objektu bývalého teletníku. První koně, kteří přišli do opravených stájí na jaře v roce 1980, byly původně určeni pro využití na letních brigádnických táborech a jednalo se o směs různých plemen. Huculská klisna s hřebcem přicestovala ještě poslední den téhož roku. Hřebec byl na památku tohoto data pojmenován Silvestr a klisna Bludička, neboť jejímu příchodu dominoval útěk a několikadenní hledání v hlubokém sněhu. Už v 80. letech bylo hospodářství na Janově hoře u Vítkovic jedním ze dvou míst v tehdejším Československu, kde probíhala intenzivní záchrana genofondu huculských koní. Postupně byli totiž dokupováni koně tohoto plemene z různých koutů republiky a z původně malého stáda se kvalitním chovatelským úsilím stal chov huculských koní s uznávaným renomé. V roce 1987 byl farmě předán statut rozmnožovacího chovu huculského koně. Dnes vlastní Farma Hucul stádo klisen, hřebců, valachů a hříbat tohoto plemene, které čítá kolem 80 koní, a velikostí a kvalitou patří mezi nejlepší chovy v České republice.
Karbusický podotkl, že koně jsou celoročně chováváni na pastvě, pouze ve velmi nepříznivých podmínkách se v zimě zahánějí na noc do stájí. „Horské louky jsou díky ekologickému způsobu hospodaření zachovávány ve své původní rozmanité podobě a zajišťují koním celoročně dostatečný přísun živin a minerálů. Jediným potravinovým doplňkem je kusová sůl a mletý vápenec, v případě březích klisen pak lněné semínko,“ sdělil farmář. Hříbata se na Janově hoře rodí zpravidla přímo na pastvině a do šesti měsíců svého života jsou ve společném stádě se svými matkami a ostatními klisnami. Ve třech letech jsou klisny zapsány do plemenné knihy, označeny výžehem H na levém krku. Klisny a hřebci s předpokladem pro zařazení do genových rezerv se mezi třetím a čtvrtým rokem podrobují základnímu jezdeckému výcviku a po absolvování výkonnostních zkoušek jsou zařazeni do chovu a zároveň do běžného jezdeckého provozu. Hřebci, kteří získají licenci plemeníka, zůstávají v mateřském chovu či působí jako plemeníci v dalších huculských chovech.
Přibyl skotský náhorní skot Karbusičtí se ale nevěnují pouze chovu koní. Tři roky se zabývají také chovem skotského náhorního skotu. „Máme šest krav, býka a telata,“ přiblížil s tím, že maso z poražených zvířat spotřebují ve vlastní restauraci na farmě. Počítají přitom, že zvířata budou porážet na nově certifikovaných ekologických jatkách ve Vrchlabí. Maso pak kompletně zpracují a zužitkují ve vlastní restauraci. Tu farma provozuje od roku 2006 a vedle vlastního hovězího zde nabízí také menu se surovinami v biokvalitě. Návštěvníky zaujme i netradiční dětské hřiště se stádem koz a dřevěnými sochami z dílny studentů pražské Akademie výtvarných umění. V létě se zde každoročně pořádají dětské tábory s výukou jízdy na koních. Farma dlouhodobě spolupracuje rovněž se správou Krkonošského národního parku, které obhospodařuje dvě lokality s výskytem vzácných a chráněných druhů rostlina, jako jsou lilie zlatohlavá či jestřábníky, a živočichů, ke kterým se řadí chřástal. Karbusičtí také dlouhodobě usilují o zachovaní cenných lokalit. Jde například o kamenné zídky a hromady, dřevinné linie. Aktivně se také sněží propojovat zemědělské plochy s nevyužívanými, ale pro přírodu významnými krajinnými prvky. Hospodářství je jednou z modelových farem mezinárodního projektu Ekozemědělci přírodě, upozornila Čapounová..
Ekologických farem, výrobců a zpracovatelů v posledních letech výrazně přibylo, v současné době jich je v republice asi 1500. Farma Hucul je v Libereckém kraji už druhou, která získala ocenění Bartákův hrnec. Před pěti lety ho převzala Farma Filoun v Plavech.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down