Menu
e-shop
Systém včasné výměny informací pomáhá předcházet potravinovým krizím a nebezpečí, která představují závadné potraviny či krmiva. Loni se téměř polovina hlášení týkala dovozu ze třetích zemí, který kontroloři zastavili na hranicích unie.
Asi 45 procent oznámení do systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (Rapid Alert Systém for Food and Feed) v loňském roce se týkalo produktů ze třetích zemí, které byly zastaveny přímo na hranicích Evropské unie v okamžiku, kdy kontrolní instituce identifikovaly závady. To podle komisaře pro ochranu zdraví Markose Kyprianou dovolilo předejít mnohým krizím dříve, než mohly propuknout, a minimalizovat potenciální nebezpečí, které by konzumace takových produktů lidmi nebo zvířaty mohla přinést.
Slovo k systému
„Systém RASFF slouží pro ohlašování přímých nebo nepřímých rizik ohrožujících zdraví lidí, zvířat a životní prostředí, která pocházejí z potravin nebo krmiv,“ vysvětluje ve své publikaci o loňském fungování systému na našem území Státní zemědělská a potravinářská inspekce ČR (SZPI) . Tento kontrolní orgán je kontaktním místem RASFF u nás. Rychlá výměna informací, kterou systém umožňuje, slouží buď k zákazu dovozu daného zboží na území unie, nebo k jeho stažení z obchodní sítě či k zastavení jeho dodávání na trh. Systém začal pracovat na území EU již v roce 1978. Kromě 27 členských zemí unie jsou v systému zařazeny i tři státy Evropského sdružení volného obchodu, a to Norsko, Island a Lichtenštejnsko.
Kategorie oznámení
V systému se rozlišují tři různé kategorie oznámení. Podle SZPI jde o:
• Varování (Alert notification) – týká se rizikového výrobku, který představuje přímé nebo nepřímé riziko pro zdraví spotřebitele a je již na trhu. Je proto je nutné okamžitě činit kroky k tomu, aby se nedostal ke spotřebiteli. (Zejména se jedná o stahování z trhu.)
• Informace (Information notification) – při ní jde o rizikový výrobek, který sice neodpovídá některým chemickým, fyzikálním nebo biologickým požadavkům na potravinu, ale nepředstavuje akutní zdravotní riziko, a proto není nutný bezprostřední zásah. Buď jde o výrobek, který již byl zkonzumován, a tedy se proto na trhu nevyskytuje, nebo je to rizikový produkt, který kontroloři zadrželi na hranicích, a proto se na trh unie vůbec nedostal.
• Novinka (News notification) – oznámení důležitá pro dozorové orgány, která nejdou jako varování nebo jako informace. Příkladem je nějaké sdělení organizačního charakteru.
Povzbudivá statistika
Podle výroční zprávy RASFF za rok 2006 poklesl loni ve srovnání s předchozím rokem počet oznámení o rizicích ohrožujících bezpečnost potravin o pět procent. Stalo se tak poprvé od vzniku tohoto systému. Do roku 2005 se totiž počet jím přijatých oznámení neustále zvyšoval. Pokles je možné vysvětlit efektivnějšími opatřeními proti nepovoleným barvivům a aplikací nových evropských kritérií pro určité patogenní mikroorganismy místo národních, která se do té doby používala. Celkem se loni dostalo do systému 6840 oznámení o potravinách a krmivech. O rok dříve to bylo 7170 hlášení.
Původních oznámení bylo loni 2923, z toho 934 bylo varování a 1989 informací. K tomu je třeba do celkového počtu přidat ještě dodatečné informace.
Podle typu kontroly, při níž se na rizikové zboží přišlo, se rozlišuje: kontrola hranic s výsledným zákazem importu (loni to bylo 45 procent oznámení), kontrola trhu (42 procent), vlastní kontrola společností (pět procent), kontrola hranic s tím, že se odebere vzorek na analýzu a zboží se propustí do trhu (čtyři procenta) a stížnosti spotřebitelů (čtyři procenta).
Nejvíce podnětů se týkalo ryb a výrobků z nich (21 procent), na druhém místě bylo maso a masné produkty (13 procent) a na třetí příčce se umístily cereálie a pekařské výrobky (12 procent).
Mykotoxiny - častý důvod Mykotoxiny jsou – jak známo - přírodní metabolity některých rodů plísní (zejména Aspergillus či Fusarium. Můžeme je nalézt v mnoha potravinách. Jde o skupinu látek různého složení i toxicity. Nejznámější jsou aflatoxiny produkované plísní Aspergillus flavus. Plísně se mohou vyskytovat na plodinách v průběhu jejich růstu, po sklizni i při skladování. K výskytu mykotoxinů se loni v celoevropském RASFF vztahovalo 877 oznámení. Šlo hlavně o aflatoxiny (800 oznámení). V naprosté většině kontaminovaly ořechy a výrobky z nich (684 případů). Některá oznámení se však také týkala jejich přítomnosti v ovoci a zelenině (68 případů), v bylinkách a koření (37). Daleko méně hlášení se vztahovalo k dalším produktům – pětkrát šlo o cereální výrobky, čtyřikrát o krmiva a pouze jednou o skupinu káva a kakao. Nejčastěji ohrožené byly pistácie (276 oznámení), a to zejména z Iráku (234).
Na druhém místě se mezi mykotoxiny umístil ochratoxin A, kterého se týkalo 54 oznámení, z nichž přesně polovina byla o jeho výskytu v ovoci a v zelenině. V dalších 12 šlo o kávu a kakao, v 11 o cereálie a výrobky z nich a čtyři se zabývaly bylinkami a kořením. Na třetím místě v četnosti oznámení s 15 případy skončily fumonisiny (produkují je plísně rodu Fusarium a Alternarium), které byly nalezeny hlavně na cereáliích a výrobcích z nich.
Přestože mykotoxiny byly i loni nejčastěji hlášeným rizikem v potravinách i krmivech, ve srovnání s rokem 2005 šlo o nich do systému o 119 hlášení méně U aflatoxinů se počet oznámení snížil meziročně dokonce o 145.
Zlobily i dioxiny
Loni se dioxinů týkalo jen 17 oznámení. Z toho deset se vztahovalo na krmiva, zbytek na potraviny. V případě krmiv obsahovaly dioxiny aditiva do nich, například oxid zinečnatý (nejvíce případů, tj. celkem tři hlášení) nebo síran měďnatý aj. Tři oznámení se týkala dioxinu v destilovaných mastných kyselinách z palmového oleje a jedno vepřového sádla pro krmné účely kontaminovaného touto látkou.
Z potravin byly dioxiny v nadlimitním množství hlášeny v pěti případech v přípravcích z rybího tuku. Největší obsah této závadné látky objevili kontroloři v konzervovaných tresčích játrech. Poslední závadnou potravinou bylo drůbeží maso z Portugalska. Jak zpráva uvádí, do drůbežího masa se dioxiny dostaly z podestýlky, do níž se použily dřevěné peletky a piliny z ohořelého dřeva získaného z požáry poničených portugalských lesů.
Aromatické uhlovodíky a měď v rybách
Třebaže celkový počet oznámení do systému RASFF meziročně poklesl, výrazný nárůst naopak zaznamenaly ryby a výrobky z nich, jejichž obsah polycyklických aromatických uhlovodíků (zkratka PAH) překročil povolenou hranici. Zpráva upozorňuje, že těchto případů bylo výrazně více než v předchozích letech (v roce 2005 pouze pět oznámení, 2004 jen čtyři, naproti tomu v roce 2003 to bylo 12 oznámení). Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou možnými karcinogeny a potenciálně jsou i genotoxické. Do potravin se dostávají při jejich výrobě či přípravě – tj. zejména při uzení, grilování nad dřevem nebo dřevěným uhlím. Do potravin, a to zejména do ryb, se také mohou dostat ze znečištěného životního prostředí. Hlavním produktem, který se používá i jako indikátor přítomnosti těchto látek, je benzo(a)pyren. Předmětem oznámení byly nejčastěji konzervované sardinky nebo sardelová pasta (19krát). O zbytek se rozdělily zhruba na polovinu korýši a uzené ryby. Uzeným rybám v oleji přispěl ke zvýšení obsahu PAH i kontaminovaný rostlinný olej. (Pět oznámení se týkalo právě vysokých hladin těchto látek v rostlinném oleji.) Problematické sardinky pocházely hlavně z Lotyšska (14), zbytek z Polska. Uzené nebo sušené ryby s vyšším obsahem PAH byly z afrických zemí a z Thajska.
O něco vzrostl také počet hlášení o nadlimitních hodnotách obsahu mědi, a to ze 45 v roce 2005 na loňských 71. Nejčastěji kontaminovanou rybou byl mečoun (36 oznámení, dále žralok (17) a tuňák (sedm). Měď se do ryb a plodů moře dostává ze znečištěné mořské vody. Podle zprávy šlo ve většině případů nadlimitního výskytu (v 90 procentech) o nejvíce nebezpečné organické sloučeniny tohoto kovu. Právě velké dravé ryby, jako jsou mečouni, žraloci a tuňáci, akumulují ve svých tělech více mědi, kterou přijímají z prostředí po celý svůj poměrně dlouhý život. Hlášení o vysokém obsahu mědi se převážně týkala ryb z Indonésie. Loni šlo o celkem 18 případů, což je výrazný nárůst ve srovnání s předchozím rokem, kdy to byly jen čtyři případy.
Veterinární léčiva
Oznámení o výskytu nadlimitní hladiny veterinárních drog u ryb, výrobků z nich a jiných plodů moře loni ve srovnání s předchozím rokem poněkud ubylo – loni to bylo 80 případů, o rok dříve 104. Většinou jde o uměle chované živočichy. Například chloramfenikol se vyskytl dvakrát u faremně chovaných krevet z Vietnamu, metabolity nitrofuranu u 27 případů krevet z Bangladéše a 20 z Indie. Objevily se i případy přítomnosti malachitové zeleně, která není v EU u živočichů určených pro výrobu potravin povolená. Počet hlášení o této látce sice meziročně poklesl z 50 v roce 2005 na loňských 17, zvýšil se však výskyt dalšího pro tyto účely nepovoleného barviva, a to krystalové violeti (ze dvou oznámení v roce 2005 na loňských pět). Nevyhovující dodávky byly hlavně z Indonésie či Vietnamu.
Pokud jde o med a mateří kašičku, poklesl meziročně počet hlášení o výskytu residuí různých léčiv z 55 v roce 2005 na loňských 20. Zejména šlo o chloramfenikol, sulfonamidy a tetracyklin. Po jednom případu zaznamenali kontroloři u dalších léčiv, a to nitrofuranu, trimetoprimu a tylosinu.
U vajec se ve čtyřech případech našla nepovolená kokcidiostatika. V drůbežím mase kontrola dvakrát objevila zbytky zakázaného aditiva do krmiva a také chloramfenikol. U masa byla dvě oznámení na chloramfenikol, po jednom na nitrofuran a tetracyklin a u koňského masa z Velké Británie šlo ve dvou případech o přítomnost nepovoleného protizánětlivého léčiva. V kategorii mléko a mléčné výrobky bylo jen jedno hlášení, a to o chloramfenikolu v polském sušeném mléce.
Pokud jde o krmiva, ve slovenských se našly hormony a do systému došlo také několik hlášek na přítomnost nepovolených aditiv do krmných směsí.
Barviva v koření
Počet hlášení o výskytu nepovolených barviv v koření podstatně klesl. Zatímco v roce 2005 jich bylo 213, loni do systému došlo jen 60. V roce 2005 vedla suverénně Indie, a to zejména se závadným kořením chilli nebo curry. Loni ji vystřídalo Rusko a Turecko.
Potravinářská aditiva
Hlášení se týkala buď vyššího než povoleného obsahu, nebo nepovolené látky či látky, která nebyla deklarována na obalu nebo průvodním dokladu výrobku. Nejčastěji šlo o nadměrný obsah siřičitanů – 80 případů ve srovnání se 101 v roce 2005. Počet porušení předpisů unie týkajících se barviv se snížil z 95v roce 2005 na loňských 71.
Potravní doplňky
Bez závad nebyly ani nejrůznější potravní doplňky, jejichž nabídka se stále více rozšiřuje. Také počet oznámení do systému o této skupině výrobků se rok od roku zvyšuje – 21 v roce 2004, 54 v roce 2005 a 91 v roce 2006. Zajímavé je, že nebyly ani tak problémy se složením těchto přípravků (jen 14 případů), tj. například s přítomností hormonů. Více oznámení se týkalo v unii zakázaného ozáření (19) nebo toho, že se na trh dostal nepovolený přípravek (22).
Objevila se i geneticky modifikovaná rýže
Celkem 127 oznámení poukazovalo na nepovolené geneticky modifikované potraviny. Z toho v naprosté většině – 126 hlášení – šlo o v unii neschválenou geneticky modifikovanou rýži - zejména o odrůdu GM LL 601
Závady měla i krmiva
Celkem 129 oznámení se zabývalo krmivy. Nejčastěji šlo o přítomnost salmonel (74 případů). Závady se přitom týkaly nejvíce vedlejších produktů z výroby rostlinných olejů, zejména sójového. V daleko menším počtu případů se tyto mikroorganismy našly v nadlimitním množství v živočišných složkách krmiv. Například jen po třech hlášeních došlo na rybí moučku a masokostní moučku z teplokrevných živočichů. Jinak se v krmivech našly třeba nadlimitní obsahy dioxinů (deset oznámení), aflatoxinů (čtyři), těžkých kovů (v případě olova tři, kadmia tři, arsenu jedno hlášení), dále to byly nepovolené geneticky modifikované organismy (devět), nepovolené veterinární drogy a krmivová aditiva (12) apod.
Zaměřeno i na obaly Do systému přicházejí také oznámení o závadách obalů a různých dalších věcí, včetně nádobí, které přicházejí do kontaktu s potravinami. Příkladem je třeba 30 loňských hlášení o čínském kuchyňském náčiní vyrobeném z nylonu. Z tohoto plastu mohly přecházet do potravin zdravotně závadné primární aromatické aminy, které jsou patrně karcinogenní. Totožný počet hlášení ze stejného důvodu a na výrobky z téže země došel do RASFF i v roce 2005.
Jiným příkladem je 15 oznámení, které se týkalo keramického nádobí, z něhož ve větší než povolené míře migrovalo do potravin olovo a kadmium. O chromu a niklu, které se dostávaly do potravin z kovového nádobí přišlo 37 hlášení.
Když se problém opakuje
Pokud se v hlášení vyskytne několikrát závažný problém týkající se určitého zboží z jedné třetí země, pak ze systému putuje do jejích odpovědných institucí dopis, který na tuto situaci upozorňuje a požaduje nápravu. V návaznosti na něj musí daná země přijmout potřebná opatření, například zastavit export daného zboží, nebo z něj vyloučit výrobce, u něhož byl opakovaně problém objeven, zintenzivnit svou kontrolu či přijmout změnu legislativy. Také členské státy, do nichž import zmíněného zboží směřuje, musí být ve své kontrole důslednější.
Pokud unie nedostane od úřadů třetí země potřebné záruky, pak může Evropská komise přijmout další opatření. Například přímo zakázat import či požadovat, aby zboží povinně doprovázely zdravotní certifikáty. Také inspekční mise z Bruselu se v dané zemi zaměřují zejména na problémy, které avizují hlášení do systému RASFF.
V loňském roce dostalo zmíněné varovné dopisy celkem pět zemí. Do dnes již čínského Hongkongu směřovalo upozornění na opakovaný výskyt v unii zakázaných barviv v této části Číny vyráběných cukrovinkách. Čína sama dostala varování za to, že různé potraviny ošetřuje ozářením, což EU na svém území nepovoluje a zakazuje i import takovýchto produktů. Vietnam zase dodal několikrát do unie ryby (mečouny a tuňáky) ošetřené oxidem uhelnatým, což rovněž unie zakazuje. Filipíny dostaly varování za opakovaný ilegální dovoz různých masných výrobků do unie. Dopis do Bangladéše se týkal přítomnosti v unii nepovoleného nitrofuranu v krevetách.
