Ochranu spotřebitelů v Evropské unii a dalších státech před konzumací nebezpečných potravin pomáhá již roky zajišťovat Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva. Česká republika se do něj plně zapojila v době svého vstupu do Evropské unie, tj. v roce 2004. Českým kontaktním článkem systému je Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Celkem 2976 původních oznámení (notification), z nichž 961 bylo klasifikováno jako výstraha (alert) a 2015 jako informace (information notification), došlo do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) v loňském roce. Na tato oznámení navázalo dalších 4339 dodatečných informací, tedy v průměru 1,5 na každé. Dohromady tak systém v loňském roce evidoval 7354 oznámení. Vyplývá to z výroční souhrnné zprávy RASFF za rok 2007, kterou zveřejnila Evropská komise. Zpráva konstatuje, že počet notifikací, které se dostávají do systému, narůstal od roku 2000, kdy jich přišlo 823, do roku 2005. Tehdy dosáhl počet oznámení 7170. Již o rok později však klesl na 6840. Loni se však opět zvýšil.
Kde se zjistí závada
Hodně notifikací vzniká na základě oficiální kontroly na vnitřním trhu. Druhá největší skupina pochází z kontrol na hranicích, na jejichž základě je import vadného zboží zakázán. V některých případech se sice odeberou vzorky pro analýzu na hranicích, ale její výsledek je znám až v době, kdy zboží se již v unii prodává. Oznámení podané do systému pak musí zajistit jeho stažení z trhu. Další podkladem pro notifikaci může být stížnost spotřebitele, popřípadě podnět, který dá sám výrobce na základě výsledků vlastních rozborů.
Někdy se hlášení týká výskytu látky, která se podle legislativy Evropské unie nesmí v dané potravině či krmivu vůbec objevit, jindy jde o překročení povoleného limitního obsahu. Sleduje se i eventuální přítomnost cizích těles v potravině, která by mohla konzumentům způsobit zdravotní obtíže, nebo dokonce ohrozit jejich život, jako je tomu například u skleněných střepů.
Kontroly nejsou všude stejně účinné
Ve statistice RASFF týkající se importu hraje velkou roli také otázka, jak účinná - a zda vůbec nějaká - je kontrola ve státě, v němž se zboží dostává na trh unie. Obchodníci se totiž mohou zemím, kde jsou kontrola bdělá a účinná, vyhnout a zvolit „cestu nejmenšího odporu“. RASFF sice efektivně pomáhá chránit trh před závadnými výrobky, ale je třeba, aby státy unie kontrolu zásilek zlepšily. Zboží jednou puštěné na jednotný trh unie se na něm již může svobodě pohybovat, pokud ovšem nenarazí na nějakou namátkovou kontrolu v tržní síti nebo u zpracovatele či na stížnost konzumenta.
Mykotoxiny číhají zejména v pistáciích Mykotoxiny jsou, jak známo, přirozenými metabolity některých plísní, které je tvoří za určitých podmínek. Mohou se vyskytovat v poměrně značném množství potravin. Mají různé chemické složení a tvoří je různé rody plísní, například Aspergillus a Fusarium. Plísně se mohou vyskytovat na rostoucích plodinách, mohou je napadat po sklizni, či v průběhu skladování nebo zpracování. Mykotoxiny, které mohou vytvářet, jsou nebezpečné pro zvířata i člověka. Některé nejen zhoršují zdravotní kondici zvířat a zmenšují jejich užitkovost, ale mohou se dostávat i do živočišných produktů pocházejících z těchto zvířat, tj. mléka, masa, vajec. Některé mykotoxiny, jako například aflatoxin a ochratoxin, jsou karcinogenní (vyvolávají nádorové bujení, rakovinu).
Stejně jako v předchozích letech byly právě mykotoxiny nejčastějším objektem notifikací do RASFF. Loni se jich bylo celkem 754, z nichž plných 705 se týkalo aflatoxinů. Ty se nejčastěji nacházely v pistáciích (176 případů) a nejvíce v těch, které pocházely z Íránu (126 hlášení). Ve srovnání s předchozími roky jde o pokles počtu notifikací (v roce 2006 se aflatoxinů v íránských pistáciích týkalo 234 oznámení, o rok dříve dokonce 457). Vzhledem k tomu, že dovoz pistácií z Íránu se od roku 2005 v podstatě nezměnil, zpráva konstatuje, že se jejich kvalita postupně zlepšovala. Svědčí o tom podle jejích autorů i skutečnost, že v roce 2005 odmítla unie dovoz 25 procent zásilek tohoto zboží, zatímco loni jen asi deset procent. (Informace ovšem platí ze předpokladu, že íránské pistácie se dostávají na trh unie stále přes stejné hraniční přechody a nenašli někde jinde slabší článek vstupní kontroly – poznámka redakce.) Aflatoxiny obsahovaly i některé zásilky z dalších států. Relativně vysoký byl počet zastavených zásilek z Turecka (sice jen 33, ale to představovalo celou čtvrtinu dovozů). Bez nálezu nebyly ani pistácie z Libanonu či z USA.
Aflatoxiny jsou také velmi často v burských oříšcích – loni se jich týkalo 163 notifikací (o rok dříve 262), 76 hlášení přišlo na mandle, z toho 68 zásilek pocházelo z USA, 105 oznámení se vztahovalo na lískové oříšky převážně turecké provenience (103), problémy s aflatoxiny byly i u sušených fíků, koření, fazolí, krmiv, obilovin apod. Ostatních mykotoxinů se týkalo celkem 51 notifikací, přičemž nejčastěji šlo o ochratoxin.
Dioxiny nejsou již dnes tak časté
V devadesátých letech uplynulého století se kvůli nizozemské aféře se znečištěným krmivem dostaly do povědomí dioxiny. Loni se na ně vztahovalo podle zprávy jen 30 hlášení. Z toho ve 20 případech se našly v potravinách a v deseti v krmivech. V případě potravin se jednalo o velmi vysoké hladiny v konzervovaných játrech ryb (17), a to z Dánska (7), Polska (8), Norska (1) a Francie (1). Přestože nebyla doposud stanovena maximální dávka dioxinů pro rybí játra, výrobky se na trh unie nedostaly. Jedno hlášení se týkalo pentachlorfenolu a dioxinů v guarové gumě z Indie, která se používá jako zahušťovadlo například při výrobě džemů a marmelád. Kontaminace, kterou objevili ve výrobku Švýcaři, překročila tisíckrát maximálně povolená množství.
Polycyklické aromatické uhlovodíky v rybách
Nadlimitních hodnot polycyklických aromatických uhlovodíků ve výrobcích z ryb se loni týkalo 29 hlášení, zatímco o rok dříve jich bylo 40. Zpráva připomíná, že ve srovnání s předcházejícími roky – čtyři notifikace v roce 2005, dvě v roce 2004 a 12v roce 2003 - jde o poměrně vysoký počet. Přitom 13 hlášení se vztahovalo na uzené ryby v oleji a 16 na ostatní uzené ryby nebo na ryby sušené. Ze zmíněných 13 notifikací jich deset směřovalo na uzené ryby v oleji (hlavně šproty) z Lotyšska, zbylá tři hlášení si všímala uzených ryb z Turecka a Polska. U ostatních typů zpracování ryb šlo zejména o výrobky z Afriky a Asie.
Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou karcinogenní a mohou vznikat v průběhu přípravy masa, a to zejména při grilování, opékání, uzení či sušení. Do potravin se také mohou dostávat ze životního prostředí.
Více upozornění na rtuť
Jak zpráva uvádí, loni se zvýšil počet upozornění na obsah rtuti v rybích výrobcích. Zatímco loni jich přišlo celkem 124, o rok dříve to bylo 71 a v roce 2005 jen 47. Nejčastěji se hlášení týkala výrobků z mečouna (73), na druhé příčce v jejich četnosti se umístil žralok. Nejvíce upozornění na rtuť v rybách mělo kořeny ve Španělsku (47), dalších 43 se týkalo rybích výrobků z Itálie.
Rtuť se do ryb dostává z jejich životního prostředí. Kolem 90 procent představuje v rybách a mořských plodech nejtoxičtější organická forma tohoto kovu tzv. metylrtuť. Nejvíce této látky je možné nalézt v dlouho žijících dravých rybách, jako je právě mečoun nebo žralok.
Zbytky veterinárních léčiv
Zpráva uvádí, že počet hlášení o přítomnosti zbytků (reziduí) veterinárních léčiv v rybích výrobcích meziročně poklesl, a to z 80 v roce 2006 na loňských 58. Nejčastěji se hlášení týkala nitrofuranů a jejich metabolitů (celkem 35 notifikací, hlavně na výrobky z asijských zemí, nejvíce na mražené krevety z Indie).
Devětkrát přišlo upozornění na přítomnost malachitové zeleně (s jedinou výjimkou pocházející ze Španělska šlo vždy opět o asijské výrobky). Na krystalovou violeť v rybích produktech upozornily dvě hlášky u jamajské provenience a pět u čínské. Objevilo se i pět notifikací na chloramfenikol.
Zatímco v EU se při léčení včel nesmějí antibiotika používat, v některých třetích zemích jsou povolena. Proto se kontrolní laboratoře mohou setkat v medu či v mateří kašičce například s tetracykliny, tylosinem či sulfonamidy. Podle zprávy přišlo loni do RASFF na toto téma celkem 49 hlášení. Třebaže jde o poměrně vysokou četnost výskytu, nepřesahuje průměrný údaj za posledních pět let. Ve dvaceti případech šlo o přítomnost sulfonamidů, v sedmi o trimetorpim, v pěti o tetracyklin a o další látky.
U červeného masa (tedy masa jiných jatečných zvířat než drůbeže) píše zpráva jen o 13 hlášeních upozorňujících na přítomnost zakázaných antibiotik. Z toho v sedmi případech šlo o nitrofurany v produktech čínského původu, problémy mělo i hovězí z Argentiny a koňské maso z Polska a Velké Británie.
Autoři zprávy zdůraznili zejména snížení výskytu reziduí antibiotik v drůbežím mase. Ve srovnání s rokem 2002, kdy jich systém zaznamenal 113, byla loni jen dvě, a to chloramfenikol v kuřatech z Belgie a vyšší než povolené množství sulfachlorpyridazinu maďarských husích játrech.
Na mléčné produkty byla pouze jedna hláška, a to na sýr z Litvy s překročeným limitem chloramfenikolu. Na vejce a výrobky z nich loni žádné upozornění o obsahu antibiotik do systému nepřišlo.
Cizí tělesa ohlašují hlavně spotřebitelé
Jako cizí tělesa se označují kousky pevných materiálů, které nemají v potravině co dělat. Některé pocházejí ze zvířat (chlupy, kousky kostí) nebo rostlin (trny), z nichž byl daný produkt vyroben, jiné se do výrobku dostávají během zpracování nebo distribuce (hmyz, kousky skla, plastu, dřeva či kovu). Zpráva přiznává, že počet notifikací týkajících se cizích těles v potravinách v posledních letech stoupá. Nejčastěji jde o hmyz a kousky skla. Na rozdíl od překročení obsahu některých látek či přítomnosti zakázaných přípravků, které spotřebitel bez přístupu k velmi dobře vybavené laboratoři nemůže sám zjistit, a tedy si ani na ně stěžovat, v případě cizích těles v potravinách je situace diametrálně odlišná. Zatímco hlášky o tomto znečištění potravin přišly do systému z hraničních kontrol jen ve 27 případech (hlavně zachycených Brity a Poláky), spotřebitelé avizovali výskyt cizích těles celkem 45krát.
Na hmyz či jeho larvy ve výrobcích z kategorie ovoce a zelenina přišlo 15 hlášení, na roztoče v potravinách osm, na hmyz nebo jeho larvální stadia v ořechách 19, v čaji, kávě a kakau 11.
Zvláště nebezpečné jsou kousky skla, na které se vztahovalo 24 notifikací. Přitom ve 14 případech šlo o stížnost spotřebitelů a v osmi poslal upozornění sám výrobce. Střepy byly většinou v potravinách balených ve skle, ale i v jiných obalech. Do potravin ve sklenicích se střepy dostaly většinou kvůli špatně seřízené zavíračce.
Zbytky pesticidů se nacházely častěji
Zatímco v případě většiny cizorodých látek počet notifikací meziročně klesal, u reziduí pesticidů se loni ve srovnání s předcházejícím rokem zdvojnásobil na 180. Většina upozornění se týkala finálních potravin a jen okrajově plodin. Kolem 16 procent hlášek se vztahovalo na pět v unii nepovolených pesticidů. Počet notifikací mohla zvýšit i skutečnost, že unie loni na základě toxikologických studií stanovila nižší přípustné hladiny obsahu v potravinách pro dvacet pesticidů. Potraviny se však vyráběly z plodin pěstovaných v době platnosti původních limitů. Dalším důvodem je schopnost laboratoří stanovit větší počet látek a postihnout i jejich menší obsahy.
U krmiv šlo především o přítomnost salmonel
Na krmiva došlo do systému loni úhrnem 167 notifikací (o rok dříve 129, v roce 2005 jich bylo 85). Počet hlášení tedy meziročně roste. Velký podíl na tomto vývoji má zejména krmivo pro domácí mazlíčky (pet food). Nejzávažnější byla loni přítomnost melaminu - aminu používaného třeba na výrobu plastů - právě v tomto typu krmiva a ve složkách bohatých na bílkoviny. Nejčastěji avizovaným rizikem jsou stále salmonely. Loni se jich týkalo celkem 71 notifikací, z toho ve dvaceti případech šlo opět o krmiva pro domácí mazlíčky.
Loni přestal Brusel tolerovat až 0,5procentní přítomnost unií neschválených geneticky modifikovaných organismů (GMO) v dováženém zboží. Možná i proto se počet notifikací na toto téma loni zvýšil z devíti v roce 2006 na dvanáct.
V roce 2007 se také oproti předchozímu roku více než zdvojnásobil počet hlášení týkajících se mykotoxinů v krmivech. Celkem jich však bylo jen 12, což je daleko méně než u potravin. Většinou šlo o aflatoxiny, jen ve dvou případech objevila kontrola zearalenon.
Z pěti na dvanáct se meziročně loni zvedl i počet notifikací týkajících se toho, že v krmivech byly objeveny živočišné tkáně, jejichž použití ke krmným účelům unie omezuje. Šlo o proteiny savců a ptáků v krmivu pro hospodářská zvířata. Podle rozhodnutí komise jsou tyto proteiny povoleny jen do krmiv pro domácí mazlíčky, kteří neslouží k produkci potravin.
Deset hlášení loni upozorňovalo na přítomnost nadlimitního obsahu dioxinů. Ty se většinou vyskytovaly v aditivních látkách (například v oxidu zinečnatém z Turecka, sulfidu měďnatém a lysinu z Číny). Sedm notifikací se týkalo těžkých kovů v krmivech. Šlo o zinek, olovo a kadmium. Jen tři notifikace upozornily loni na zbytky veterinárních drog v krmivech. Po jednom hlášení došlo loni do systému na přítomnost hořčičného oleje v řepkovém šrotu, botulotoxinu v krmivu pro domácí mazlíčky, příliš vysokého obsahu fluóru krmivářském aditivu a selenu v kompletním krmivu.
Klíčové informace
• Kontaktním místem pro RASFF v České republice je Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
• Počet oznámení do systému po letech poklesu loni opět narostl.
• Efektivnost systému a ochrana trhu unie před závadnými potravinami závisí zejména na účinnosti kontrol.
• Nejpočetnější byla hlášení o přítomnosti mykotoxinů.
