23.07.2004 | 01:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Belgičtí farmáři se obávají nové konkurence po rozšíření EU

Farmáři Ve Valonsku, frankofonní jižní části Belgie, se obávají nové konkurence po rozšíření Evropské unie. Téměř tisícovka jich podle statistik ročně ubude, loni ve Valonsku byl zaznamenán úbytek 3,1 procenta farem a na severu země ve Flandrech 3,5 procenta. Znepokojení nad ohrožením příjmů vyjádřili zemědělci i na zemědělském veletrhu, který začal dnes ve valonském Libramontu.

Pětadvacet belgických podniků, exportujících do deseti nových členských zemí, se proto rozhodlo na veletrhu předvést své trumfy v zemědělské Evropě. Podle ředitele veletrhu Jeana-Francoise Piérarda to ukazuje, že na rozšíření lze také získat.
Belgické rolníky s nováčky unie přece jen něco spojuje. A to odpor k radikální reformě cukerného režimu tak, jak ji navrhuje Evropská komise. Snížení kvót o 16 procent, cen cukru o třetinu a ještě větší snížení cen cukrové řepy by navzdory navrhované kompenzaci tří pětin ztrát představovalo pro 15 000 belgických pěstitelů cukrovky a jejich rodiny katastrofu, varuje komuniké jejich konfederace.
Farmáři z Belgie si stěžují, že nejsou schopni z příjmů ze zemědělství uživit rodinu a jsou často závislí na dalších zdrojích. Starosti jim také dělá problém s nedostupností pozemků pro hospodaření. Zákon z roku 1969 sice chrání nájemce půdy například tím, že kontrakt musí být nejméně na devět let. Ale pozemků ubývá, cena hektaru se vyšplhala až k 250 000 eur a stanovený strop ceny pronájmu se často obchází nelegálním, ale vyžadovaným doplatkem načerno. V praxi jsou farmáři nejčastěji majiteli poloviny své půdy, druhou polovičku si pronajímají.
Farmy v Belgii jsou buď velké statky, obhospodařované čtyřmi až deseti zaměstnanci, nebo malá hospodářství, pro jejichž hospodáře představuje sedlačení jen částečný zdroj obživy.
Jak řekl generální tajemník Valonské zemědělské federace Jean-Pierre Champagne, zemědělství je sektor vysoce náročný na investice. Náklady se pohybují mezi 372 000 až 500 000 eur ročně. Farmáři se rovněž musí přizpůsobit požadavkům společné zemědělské politiky EU a oddělení dotací od produkce. Pokles počtu farem přičítá i technickému pokroku a intenzivnějšímu hospodaření.
V sektoru se prosazuje průmyslová produkce zeleniny a brambor, agroturistika, zpracování plodin přímo na místě či ekologické farmaření s produkcí biopotravin. Na vzestupu je i chov vepřového a drůbeže, avšak místní jatka už varují před čím dál ostřejší konkurencí z Argentiny, Brazílie či Austrálie.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down