Do 30. října roku 2007 musí mít určité zemědělské a potravinářské podniky pro svou další činnost integrované povolení. Předepisuje jim to zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění. Subjekt, který tuto povinnost do uvedeného data nesplní, bude muset svou výrobu ukončit.
Podle databází musí mít integrované povolení asi sto potravinářských podniků a zhruba 360 zemědělských firem. Je zřejmé, že zejména uvedený počet zemědělských subjektů zdaleka není konečný. Proto není možné, aby se podniky spoléhaly na to, že pokud jmenovitě nejsou v databázi firem, na které se zákon č. 76/2002 Sb. vztahuje, znamená to, že o integrované povolení nemusejí žádat. Rozhodující jsou mantinely dané zákonem. O integrované povolení musí podle něj žádat zemědělské podniky s intenzivními chovy drůbeže s prostorem pro více než 40 tisíc kusů, chovy prasat pro více než 2000 zvířat na výkrm nebo s více než 750 prasnicemi. Ze zpracovatelů se to týká jatek s denní kapacitou porážky přes 50 tun, mlékáren s kapacitou denního odběru mléka převyšujícím 200 tun. Z ostatních potravinářů zpracovávajících živočišné suroviny jde o subjekty s denní kapacitou vyšší než 75 tun hotových výrobků, ze zařízení vycházející z rostlinných surovin jde o ty, jejichž denní kapacita překročí 300 tun výrobků (i nápojů). Kafilérie musí zažádat o integrované povolení, pokud mohou denně zpracovat více než deset tun zvířecích těl a jiného živočišného odpadu. Směrodatná je přitom nikoliv provozovaná, ale projektovaná kapacita. Nově navrhovaná zařízení musí mít integrované povolení před stavebním povolením. Podle Jaroslavy Malířové z Agentury integrované prevence (AIP) Českého ekologického ústavu podalo doposud žádost o integrované povolení 58 zemědělských podniků (včetně kafilérií). Z toho bylo 30 chovatelů drůbeže, 26 chovatelů prasat a dvě kafilérie. Z nich doposud dostalo integrované povolení pouze 47 subjektů, a to 25 drůbežáren, 21 chovů prasat a jedna kafilérie. Moc aktivní nejsou ani potravináři. Podle Jitky Zagorové z AIP doposud podali 21 žádostí, z toho integrované povolení bylo zatím vydáno v 18 případech. Žádost podávají podniky na krajský úřad. Pro hladký průběh celého řízení je třeba s příslušnými úředníky žádost předjednat. Ne vždy je jednoduché sehnat potřebnou dokumentaci, zajistit všechny nutné přílohy. Minimální zákonem stanovená lhůta trvání procesu do data nabytí právní moci rozhodnutí je 162 dní. V případě, že je žádost neúplná, je maximální zákonem stanovená lhůta 282 dní. Ve složitějších případech může ministerstvo životního prostředí dobu, kterou má krajský úřad k dispozici na vydání rozhodnutí, ještě o 45 dnů prodloužit. Provozovatelé musí při podávání žádostí se zákonnými časovými lhůtami počítat. (Veškeré potřebné informace jsou na internetové stránce www.ippc.cz.)
