Veřejnost si podle odborníka Pavla Punčocháře z ministerstva zemědělství stále neuvědomuje rozdíl mezi zemědělským suchem a nedostatkem vody. Uvedl to na konferenci v Senátu. V půdě sice podle něj chybí 30 procent vody oproti polovině minulého století a je důležité zvyšovat množství organické hmoty v půdě, ale bez akumulace vody ve velkých nádržích se podle něj hydrologické sucho, které znamená nedostatek vody na pití i na závlahy, v budoucnu nezvládne. Rybníky nestačí, mají příliš velký odpar, dodal.
Podle Punčocháře je mýtem, že kdyby bylo více vody ve vodním profilu, zajistí se plnění nádrží i průtoky řek. Podle něj je v ČR kolem 165 nádrží s objemem 3360 milionů metrů krychlových s plochou hladiny 30 000 hektarů. V rybnících, kterých je zhruba 23 000, je pak 500 milionů metrů krychlových, tedy násobně méně. Ale jejich plocha je 51 000 hektarů, jsou tak více prohřáté a mají větší odpar než velké nádrže. "A žádný rybník nemá zásobní prostor, který by mu umožnil vypouštět vodu na závlahu nebo na něco jiného," dodal odborník. Podle něj se budou muset vlastníci rybníků rozhodnout, zda v nich budou chtít chovat ryby, nebo je právě používat například výhradně pro závlahy.
Nádrže jsou podle Punčocháře důležité, v mnoha z nich však už příliš vody podle něj nezbývá. V létě z nich vodohospodáři odpouštěli více vody, než do nich přitékalo, nadlepšovali tak průtoky. Provozovatelé vodáren pak podle něj přilévají vodu do vodojemů z cisteren, lidé však mají dojem, že vody je dost, protože pak následně teče z kohoutků.
Ministerstvo zemědělství podle něj za období posledních tří let investovalo 29 miliard korun na opatření k omezení následků sucha. Část peněz šla i z evropských zdrojů, zhruba 21 miliard v rámci Programu rozvoje venkova na podpory zemědělců nebo podpory lesů. Podle něj je potřeba najít dostatek vody na závlahy, v případě nádrží je pak včas naplnit.*
