11.06.2000 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin - I I. část

Zdraví a správný chov zvířat
Zdravotní stav a správný chov zvířat určených k produkci potravin mají pro veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů zásadní význam.
70. Zdravotní stav zvířat je i důležitým faktorem zdravotní nezávadnosti (bezpečnosti) potravin. Některé choroby, tzv. zoonózy, (např. tuberkulóza, salmonelóza a listerióza) jsou kontaminovanými potravinami přenosné na člověka. Tato onemocnění mohou být pro některé části obyvatelstva zvlášť závažná. Listerióza může vyvolat encefalitidu a potraty; rovněž salmonelóza představuje pro veřejné zdraví nový problém. Spolehlivý zásah předpokládá přesný obraz situace. Vyžaduje to tedy kontrolu potravinami přenášených chorob a zoonóz v rámci Společenství a zavedení jednotných ohlašovacích povinností. Informace z nich získané usnadní Komisi stanovení cílů a provedení účinných opatření ke snížení častého výskytu zoonóz.
Je třeba, aby současné programy likvidace infekcí a kontrolní programy jako jsou programy vypracované pro tuberkulózu a brucelózu, pokračovaly a pokud možno zintenzívnily, především v členských státech, v nichž je u těchto chorob situace ještě problematická. Zvláštní pozornost by se měla věnovat potírání echinokokózy a Brucelly melitensis v středomořských regionech. Informace o sledování zoonóz nutno lépe využívat, aby se mohly na úrovni EU stanovit lepší programy.
V této Bílé knize jsou předloženy návrhy speciálně zaměřené na to, aby se zdraví zvířat a jejich správný chov dotovaly jen potud, pokud se to bezprostředně týká politiky zdravotní nezávadnosti potravin. Komise si je vědoma skutečnosti, že otázky zdraví zvířat a jejich správného chovu mají širší význam. V Bílé knize se uznává, že se musí v potravinové politice více přihlížet k otázkám správného chovu jednotlivých druhů zvířat. V právních předpisech se musí odrazit zejména důsledky pro kvalitu a zdravotní nezávadnost živočišných výrobků určených ke konzumaci.
71. Většina právních předpisů týkajících se BSE/TSE byla vydána na bázi ad hoc formou ochranných opatření. Podle definice nevyžaduje přijetí těchto opatření účast všech orgánů Společenství. Tato opatření také nepředstavují žádný provázaný postup. Komise uvedla tento problém na program jednání, když předložila Evropskému parlamentu a Radě obsažný návrh podle článku 152 smlouvy ES. Tento návrh zahrnuje všechna opatření k potírání BSE a jiných přenosných spongiformních encefalopatií (TSE). Až do přijetí tohoto návrhu budou prováděna neodkladná opatření, aby byla v mezidobí zabezpečena vysoká úroveň zdravotní ochrany. K nejdůležitějším opatřením patří předpisy týkající se neškodné likvidace specifikovaného rizikových surovin spolu s předběžnou klasifikací podle statutu BSE, intenzivnější epidemiologická kontrola testováním určitých rizikovějších zvířat (úhyny, nucené porážky) a aktualizace zákazů krmiv a vývozů s využitím nejnovějších vědeckých poznatků.
Mimo to se Komise domnívá, že jsou v celé EU žádoucí další testy zjišťování nových případů BSE. Přirozeně to závisí na dostupnosti vhodných testů post- mortem. Komise bude tuto otázku aktivně sledovat a se zřetelem k vývojovým trendům předkládat návrhy vhodných testovacích programů.

Hygiena
Koordinovaný a komplexní postup v oblasti hygieny je významným prvkem zdravotní nezávadnosti potravin.
72. Společenství vydalo v průběhu doby obsáhlá ustanovení týkající se hygieny potravin. Patří k nim víc než 20 právních úprav, které mají zajistit nezávadnost vyrobených a do distribuce předaných potravin. Tato ustanovení byla ovšem přijata jako jednotlivé reakce na požadavky vnitřního trhu se zřetelem k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví. Vedlo to k celé řadě odlišných hygienických ustanovení - podle toho, jde-li o potraviny živočišného nebo rostlinného původu - která jsou oprávněná jen z důvodů vyvolaných v minulosti. Některé oblasti tato ustanovení vůbec nepředpokládala, jako např. výroba potravin rostlinného původu v zemědělském podniku (prvovýroba). Proto má být navržena nová obsáhlá úprava, která by platné právní předpisy nově pojala tak, aby byly v celém řetězci výroby potravin jasné a provázané. Hlavním motivem nové úpravy hygienických předpisů je skutečnost, že provozovatelé potravinářských podniků nesou plnou odpovědnost za nezávadnost jimi vyráběných potravin. Tuto nezávadnost musí zaručit analýzy rizik, zásady kontroly a dodržování hygienických předpisů na všech úrovních potravinového řetězce. Komise bude zkoumat, jak malým a středním podnikům co nejlépe pomoci při aplikaci těchto předpisů, zejména dotací směřujících k uplatnění těchto nařízení. Kromě toho má být zavedena metoda pro stanovení mikrobiologických kritérií a pokud by to bylo zapotřebí, cílů pro zdravotní nezávadnost potravin.

Kontaminanty a rezidua
Pro kontaminanty a rezidua je třeba stanovit mezní hodnoty a sledovat je.
73. Pod pojem „kontaminanty“ spadají obvykle látky, které se do potravin nepřidávají záměrně. Mohou pocházet z kontaminace prostředí nebo souviset se zemědělskými postupy a výrobou, zpracováním, skladováním, balením a dopravou, případně s podvodnými praktikami. Speciální předpisy EU existují jen pro některé kontaminanty, třebaže na úrovni jednotlivých států existuje mnoho opatření. Vede to de facto k nesouladu opatření na ochranu zdraví spotřebitelů v EU, ale představuje to i praktické problémy pro kontrolní úřady a průmysl. Závažnost této odlišnosti prokázala dioxinová krize, při které byly v rámci ochranných opatření stanoveny mezní hodnoty ad hoc, které platily pro výrobky belgického původu. Je tedy jednoznačně třeba stanovit pro kontaminanty společné mezní hodnoty v rozsahu celého potravinového řetězce od krmiv až po potraviny. Vědecká báze pro stanovení těchto mezních hodnot musí být vytvořena přednostně.
74. Některé látky se přidávají do potravin záměrně. Patří k nim rezidua látek určených proti škůdcům v potravinách rostlinného i živočišného původu a veterinárních léků v potravinách živočišného původu. Společenství vydalo právní předpisy pro stanovení nejvyšších limitů pro rezidua těchto látek v potravinách a zemědělských výrobcích. Členské státy jsou povinny sledovat dodržování těchto mezních hodnot; příslušné požadavky však nejsou jednotné a dozor se provádí různě. Kromě toho existuje omezený počet akreditovaných laboratoří, které v členských státech tento dozor provádějí. Pokud jde o prostředky boje proti škůdcům, snaží se Komise postupně stanovit mezní limity pro všechny vazby prostředků boje proti škůdcům se základními produkty. Je nezbytné provádět opatření k odstranění nedostatků v dozoru a laboratorních zkouškách.
V současné době je na trhu velký počet látek proti škůdcům, které dosud nebyly na úrovni Společenství posouzeny. Až do tohoto posouzení se bude požadovat pro všechny nové látky proti škůdcům povolení přístupu na trh. U látek proti škůdcům musí být tedy povolovací řízení urychleno. Současně je třeba racionalizovat revizi povolení stávajících prostředků boje proti škůdcům, aby byly likvidovány výrobky, o jejichž nezávadnosti nejsou k dispozici žádné údaje nebo u nichž jsou pochybnosti. Tímto způsobem je podporováno používání nezávadných prostředků boje proti škůdcům.
Posuzování rizika při schvalování látek proti škůdcům je ovšem negativně ovlivněno nedostatkem přesných údajů o stravovacích zvyklostech. K překrytí této mezery bude provedena rozsáhlejší studie ke zřízení databanky o stravovacích zvyklostech; tato databanka bude důležitým nástrojem i pro posuzování rizika jiných škodlivin, přísad atd.
75. Legislativa týkající se radioaktivní kontaminace krmiv a potravin se vydávají podle článku 31 Smlouvy o Euratomu a v případě dovozů podle článku 133 této smlouvy. V této souvislosti se soustavně revidují právní předpisy vydané po Černobylu.

Potraviny nového typu (Novel Food)
Ustanovení Společenství o potravinách nového typu musí být zpřísněna a musí být racionálnější.
76. Postupy povolování vstupu nových potravin na trh (to znamená potraviny a jejich složky, které ještě nebyly použity ke konzumaci, zejména ty, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo byly z nich vyrobeny) by měly být zřetelnější a průhlednější. Výjimky z těchto ustanovení je třeba revidovat. Komise pro to schválí prováděcí nařízení, v němž budou vysvětleny postupy stanovené v nařízení o potravinách nového typu (Novel Food - směrnice (ES) č. 258/97) a ve vhodný čas předloží i novelizaci k tomuto nařízení v souladu s revidovaným právním rámcem pro záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů podle směrnice 90/220/EHS. Kromě toho musí být doplněny a sladěny předpisy pro označení výrobků.
Přídatné, pomocné a aromatické látky, obaly a ozáření
Platné právní předpisy Společenství o přídatných, pomocných a aromatických látkách, obalech a ozáření musí být aktualizovány a doplněny.
77. Právní předpisy týkající se přídatných, pomocných a aromatických látek do potravin musí být v mnohém změněny. Za prvé by měly být prováděcí pravomoci převedeny na Komisi, aby jí byly ponechány společné seznamy přípustných přídatných a pomocných látek do potravin a status enzymů by měl být ujasněn. Za druhé je třeba aktualizovat soupisy Společenství týkající se barviv, sladidel a jiných přísad. Za třetí musí být doplněna kritéria čistoty u sladidel, barviv a jiných přísad a stanovena kritéria čistoty pro potravinové složky nového původu. Komise rovněž uveřejní zprávu o převzetí potravinových složek. Specifická opatření týkající se aromatických látek se až dosud soustředila na chemicky definované látky. Potřebujeme další práce zaměřené na inovace v této oblasti a na nové poznatky týkající se toxikologických účinků látek přirozeně obsažených v aromatických látkách. Komise bude aktualizovat seznam aromatických látek, vypracuje program jejich hodnocení a stanoví seznam složek, jejichž použití v aromatických látkách je přípustné.
78. Komise rovněž zváží případnou změnu rámce Společenství pro látky přicházející do styku s potravinami s tím, aby se zlepšily administrativní postupy v této oblasti a předpisy pro označování. Je třeba zlepšit členění a transparenci směrnice o umělých hmotách a zvažuje se rozšíření těchto ustanovení na povrchové nátěry. Co se týče materiálů, u nichž ještě nebyla provedena harmonizace (papír, guma, kovy, dřevo, korek), bude Komise nadále spolupracovat s jinými evropskými institucemi činnými v této oblasti (CEN, Europarat).
79. Komise dále navrhne směrnici k doplnění seznamu potravin, které mohou být ozářeny a uveřejní bližší údaje o ozařovacích zařízeních provozovaných v členských státech a seznam zařízení v třetích zemích, uznaných jako rovnocenná. Mimo to vypracuje směrnici o složkách přírodních minerálních vod a podmínkách pro úpravu (sycení) přírodních minerálních vod.

Okamžitá opatření
Možnost přijímat ochranná opatření představuje důležitý nástroj při zvládání nebezpečných situací v souvislosti se zdravotní nezávadností potravin.
80. Dioxinová krize ukázala, že současný rámec není dostatečně konzistentní pro přijímání ochranných opatření, je-li zjištěno zdravotní riziko pro spotřebitele. V současné době nemá Komise žádný právní nástroj, jehož pomocí by mohla z vlastní iniciativy provést ochranné opatření v oblasti krmiv nebo zpracovávaných výrobků neživočišného původu, pocházejících z jednoho z členských států. Metody přijímání ochranných opatření jsou v jednotlivých sektorech různé. Jediná možnost, jak odstranit rozdíly a překrýt mezery, spočívá v přijetí jediného neodkladného systémového opatření platného pro všechny druhy krmiv a potravin bez ohledu na jejich zeměpisný původ. Komise k tomu předloží obsáhlý návrh právních předpisů.

Rozhodovací proces
Rozhodovací proces musí být jednodušší a racionálnější, aby zajišťoval účinnost, průhlednost a rychlost.
81. Právní předpisy EU v sektoru potravin se opírají o různá ustanovení Smlouvy ES: o článek 95 u opatření, jež ovlivňují dokončení nebo funkčnost vnitřního trhu (na základě vysoké zdravotní úrovně a úrovně ochrany spotřebitele), článek 152 u opatření ve sféře veterinární péče a ochrany rostlin, jejichž bezprostředním cílem je ochrana zdraví obyvatelstva, článek 153 týkající se ochrany spotřebitelů a článek 37, v nemž převládají zemědělské aspekty. Podle právního základu schválí opatření Rada ve schvalovacím řízení společně s Evropským parlamentem nebo na návrh Komise po vyslechnutí Evropského parlamentu.
Podle článku 202 Smlouvy ES přenáší Rada jí schválenými právními akty na Komisi pravomoci k provádění předpisů, které vydává, kromě specifických případů, v nichž si vyhradila prováděcí pravomoci. Toto přenesení příslušnosti by mělo Komisi zpravidla umožnit pohotovou realizaci došlých vědeckých doporučení tím, že by provedla změnu příslušných právních předpisů nebo vydala příslušná rozhodnutí. V některých případech (zejména v případě přísad do potravin) nebyly na Komisi dosud převedeny prováděcí pravomoci, což má ten nežádoucí důsledek, že aktualizace pozitivních seznamů přípustných látek (potřebné pro povolení nové látky, zákaz použití povolené látky nebo změnu podmínek užití povolené látky) může trvat několik let od vypracování vědeckého posudku.
82. V případech, kdy byly prováděcí pravomoci přeneseny na Komisi (např.u aromatických látek, extrakčních rozpouštědel, kontaminantů, reziduí prostředků boje proti škůdcům, látek přicházejících do styku s potravinami, dietních, ozářených nebo zmražených potravin) je v některých případech současný rozhodovací proces pro praktickou realizaci vědeckých posudků v právních předpisech nebo rozhodnutích neuspokojivý: postupy jsou nejednotné a zdlouhavé, podílejí se na nich rozdílné výbory, platí rozdílné metody a zdroje jsou nedostatkové a nepravidelně rozdělené.
83. Všechny postupy, s nimiž potravinové právo EU počítá pro provádění a adaptaci na technický a vědecký pokrok, musí být prověřeny. Předpokládá to snížení počtu výborů pověřených vydáváním předpisů a schvalováním jednotlivých rozhodnutí a racionalizaci jejich práce. Je třeba zavést lepší koordinaci, aby se zabezpečila kontinuita všech aspektů zdravotní nezávadnosti potravin v celé šíři od výrobce až po konečného spotřebitele tím, že bude pro delegovanou legislativu platit jediný regulační postup, pro vydávání jednotlivých rozhodnutí jediný administrativní postup a pro všechny naléhavé otázky zdravotní nezávadnosti potravin jediný postup neodkladného řešení. Tyto nové postupy by měly být v souladu s nejnovějším usnesením o komitologii .
84. Pro vypracování změn nebo rozhodnutí Komisí, pro rozhodování ve Stálém výboru a pro vyhotovení změny nebo rozhodnutí Komisí je třeba stanovit jasné a striktní termíny. Na všech úrovních legislativního řízení musí být zajištěna větší transparence. V zájmu automatizace vypracovávání a sledování změn a rozhodnutí a urychlení jejich distribuce na všechny, jichž se týkají, by se měly ve velkém rozsahu využívat informační a komunikační technologie.

Kapitola 6: Kontroly
Pro nové pojetí různých kontrolních ustanovení se navrhují obsáhlé právní předpisy. Respektuje se obecná zásada, že se úředním kontrolám musí podřídit všechny články potravinového řetězce.

Vývoj legislativy EU
85. V průběhu více než 30 let byly v různých částech legislativy EU vypracovány právní předpisy pro úřední kontroly jak na úrovni jednotlivých států tak Společenství. I když tyto právní akty sledují stejné cíle, liší se v metodách provádění kontrol. Obsahují i odchylky, které mají za následek neúplnou právní základnu pro provádění úředních kontrol jak v členských státech tak v třetích zemích. Právní předpisy platné pro kontroly potravin musí být ujasněny a aktualizovány, aby se zajistilo, že pokryjí všechny stupně výroby. Kromě toho musí být revidována určitá podrobná ustanovení týkající se zdravotních prohlídek masa, protože již neodpovídají moderním metodám zdravotní nezávadnosti potravin.
86 Platné právní předpisy zahrnují systém, jakým mohou členské státy vybírat poplatky na úhradu nákladů spojených s kontrolami výrobků živočišného původu. Členské státy mohou zatížit dovozce při kontrole dodržování právních předpisů vydaných v souvislosti s Černobylem u řady výrobků živočišného i neživočišného původu dávkami. Výše poplatků vybíraných mezi členskými státy a uvnitř nich je různá. Navíc neexistuje právní základna pro srovnatelný systém, který by se dal aplikovat na kontroly krmiv a potravin neživočišného původu.
87. Při revizi těchto právních předpisů se bude přihlížet i k této nejednotnosti při stanovení a vybírání poplatků a dávek za kontroly. Pokud jde o předpisy týkající se personálu a vybavení, měly by být stanoveny na úrovni EU společné cíle; současně by se mělo zajistit, že budou poplatky použity výlučně k financování kontrol.
Kontroly dodržování právních předpisů EU podniky
88. Odpovědnost za spolehlivou výrobu potravin spočívá vyváženě na provozovatelích potravinářských podniků, úřadech jednotlivých států a na Evropské komisi. Provozovatelé potravinářských podniků odpovídají za dodržování právních předpisů a za minimalizaci rizika z vlastní iniciativy. Úřady jednotlivých států odpovídají za to, že normy zdravotní nezávadnosti potravin jsou dodržovány potravinářskými podniky. Musí vytvořit kontrolní systémy, které zajistí, že budou pravidla Společenství dodržována a v případě potřeby prosazena. Tyto systémy budou vyvinuty na úrovni Společenství, aby byl zabezpečen jednotný postup.
89. V zájmu zajištění účinnosti tohoto kontrolního systému plní Komise za pomoci potravinového a veterinárního úřadu kontrolní a inspekční program. Při těchto inspekcích se hodnotí výkon státních úřadů podle jejich schopnosti nabízet a provozovat účinné kontrolní systémy. Napomáhají tomu kontroly v jednotlivých podnicích, při nichž se ověřuje, jsou-li dodržovány dohodnuté standardy.
90. Krize z poslední doby související se zdravotní nezávadností potravin jasně prokázaly nedostatky v kontrolních systémech jednotlivých států. Jádrem problému je neexistence koordinovaného postupu na úrovni Společenství při koncipování a vývoji kontrolních systémů jednotlivých států.
91. Je tedy jednoznačně zapotřebí vybudovat jednotný rámec Společenství pro kontrolní systémy jednotlivých států, který by zlepšil kvalitu kontrol na úrovni Společenství. V důsledku toho by se zvýšila úroveň standardů zdravotní nezávadnosti potravin v celé Evropské unii. Operativní provádění těchto kontrolních systémů by zůstalo v odpovědnosti jednotlivých států. Zmíněný rámec Společenství by zahrnoval tři zásadní prvky:
První prvek tvoří operativní kritéria stanovená na úrovni Společenství, která musí splňovat státní úřady. Tato kritéria by tvořila nejdůležitější měřítka, pomocí nichž by Potravinový a veterinární úřad ověřoval kompetentní úřady, takže by se mohl vyvinout konsistentní, komplexní přístup pro ověřování jednotlivých státních systémů.
Druhý prvek by spočíval ve vypracování kontrolních směrnic Společenství. Tyto by sloužily k podpoře propojených strategií jednotlivých států a ke zjišťování na riziku založených priorit a k vytváření co nejúčinnějších kontrolních postupů. Strategie Společenství by umožnila při provádění kontrol integrovaný přístup. Tyto směrnice by rovněž pomohly při rozvoji systémů evidence výkonnosti a výsledků kontrolních opatření a při stanovení ukazatelů výkonnosti Společenství.
Třetím prvkem by byla intenzivnější administrativní spolupráce při vývoji a operativní realizaci kontrolních systémů. Při výměně ověřených postupů mezi jednotlivými státními úřady by se uplatňovala výraznější dimenze Společenství. Patřilo by k tomu i stimulování vzájemné podpory mezi členskými státy integrací a doplněním stávajícího právního rámce. Kromě toho by byly na úrovni Společenství řešeny otázky výuky a dalšího vzdělávání, výměny informací a perspektivnějšího strategického myšlení.
92.> Vývoj tohoto obecného rámce Společenství pro kontrolní systémy jednotlivých států by byl jednoznačně úkolem zabezpečovaným v rámci spolupráce Komise se členskými státy. Při vyvíjení tohoto systému budou mít zásadní význam zkušenosti Potravinového a veterinárního úřadu.
93. Od vzniku vnitřního trhu se jasně ukázal význam účinných a koordinovaných zdravotních kontrol na vnějších hranicích EU. Současný systém na bázi hraničních kontrol podřízených jednotlivým úřadům členských států se vztahuje pouze na výrobky živočišného původu. Kromě toho nenabízí systém žádný dostatečně koordinovaný postup při provádění hraničních kontrol. Právní základna těchto kontrol musí zahrnovat všechny výrobky a umožňovat účinnější kontrolní systém na úrovni Společenství.
94. Mělo by se zvážit, je-li třeba přenést na Komisi další pravomoci, aby se usnadnil postup řešení jednotlivých provinění v případech, kdy kontroly zjistily výrazné porušení předpisů EU. Vzhledem k bezprostřednímu nebezpečí pro zdraví spotřebitelů to vyžaduje rychlou akceschopnost a účinná a transparentní následná opatření v návaznosti na inspekce. Pokud by to bylo zapotřebí, měla by rovněž existovat možnost, aby Společenství pozastavilo finanční podporu nebo požadovalo vrácení již vyplacených podpor.

Kapitola 7: Informace spotřebitelů
Komunikace na téma riziko by neměla být pasivním předáváním informací, ale měla by mít formu dialogu se všemi zúčastněnými a zahrnovat zpětnou vazbu.
95. Komunikace o riziku spočívá ve výměně informací mezi zúčastněnými o druhu rizika a opatřeních k jeho řešení. Jde o zásadní sféru odpovědnosti veřejného sektoru při řešení rizik ohrožujících veřejné zdraví. Může správně fungovat jedině tehdy, jsou-li rozhodnutí týkající se posouzení a managementu rizika transparentní a veřejně dostupná. Od roku 1997 sleduje Komise nový přístup k zajištění průhlednosti, kdy poskytuje veřejnosti všechny informace o vědeckých dobrozdáních a o inspekcích a kontrolních návštěvách. Tato politika je stěžejním prvkem komunikace o riziku; o důvěru veřejnosti nutno aktivně usilovat.
96. U všech aspektů zdravotní nezávadnosti potravin je velmi důležitá plná účast spotřebitele a respektování jeho zájmů vyslechnutím veřejnosti ke všem aspektům zdravotní nezávadnosti potravin, vytvářením diskusního fóra (veřejným vyslechnutím) pro vědecké experty a spotřebitele, usnadněním dialogu mezi spotřebiteli různých zemí jak na evropské, tak na globální úrovni.
97. Důležité je podnikat všechny kroky politického rozhodování naprosto otevřeně. I když může být nový systém sebelepší, bez této transparence spotřebitelé nikdy nedokáží posoudit význam nově přijímaných opatření a plně hodnotit zlepšení s nimi spojená. Transparence bude mít za následek pečlivé ověřování ze strany veřejnosti a zajistí demokratickou kontrolu a odpovědnost.
Konečně vyžaduje informace o riziku, jemuž se určité skupiny obyvatelstva nemohou vyhnout, vstřícný postup. Ženy v produktivním věku, těhotné ženy, malé děti, starší lidé a lidé se sníženou imunitou by měli být aktivněji informováni o možné rizikovosti určitých potravin.

Označování a propagace
K tomu, aby se mohli spotřebitelé uvědoměle rozhodovat, musí mít k dispozici zásadní, korektní a přesné informace.
99. Proto musí závazné předpisy pro označování potravin zabezpečit, že spotřebitel získá znalosti o vlastnostech výrobku, které upřesňují výběr, složení, skladování a užití produktu. Provozovatelé potravinářských podniků by měli mít možnost, uvádět na etiketě další informace, pokud jsou korektní a nejsou zavádějící.
Ve WTO se stalo označování v mnoha různých oblastech, včetně zdravotní nezávadnosti potravin v souvislosti s dohodou o TBT a SPS, tématem obchodní politiky. Společenství uvedlo, že hodlá vypracovat pro označování multilaterální směrnice. Tyto směrnice by měly zabránit zbytečným právním sporům. Vzhledem k našemu stanovisku k právu spotřebitele na informaci je to pro Společenství předmětem zvláštního zájmu.
100. V návaznosti na probíhající kodifikaci směrnice o označování hodlá Komise navrhnout novou změnu, která by zrušila existující možnost neuvádět součásti potravin, představují-li méně než 25 % konečného produktu. Úplný výčet obsažených látek na označení nejen zajistí optimální informaci spotřebitele o složení potravinářského výrobku, ale současně poskytne potřebnou informaci těm konzumentům, kteří se ze zdravotních nebo etických důvodů musí nebo chtějí vystříhat určitých látek. V této souvislosti třeba ještě zvážit problém reziduí přísad. Kromě toho se považuje za přípustné uvádění údaje o látkách známých jako alergeny, u nichž se pouze uvádí označené kategorie, aby se alergici mohli tomuto výrobku vyhnout.
101. Podle směrnice o označování je nepřípustné připisovat potravině, že působí jako prevence onemocnění, léčí nebo uzdravuje resp. na tuto vlastnost upozorňovat. Komise nadále zastává názor, že označení a propagace potravin nesmí obsahovat žádná taková tvrzení o zdravotních účincích. Je přirozeně správné, že je vyvážená výživa předpokladem zdraví, avšak tvrzení, podle nichž by konzumace určité potraviny mohla předcházet určité nemoci, ji léčit a vyléčit, svádí spotřebitele ve skutečnosti k jednostranné výživě. Komise však bude zkoumat, zda by měla být do práva EU zahrnuta specifická ustanovení, která regulují „funkční údaje“ (např. údaje o pozitivních důsledcích živiny na určité normální tělesné funkce) a „údaje o výživové hodnotě“ (např. údaje o výskytu, nedostatku nebo množství živin obsažených v potravině nebo o její hodnotě ve srovnání s jinými potravinami). Komise bude dále zkoumat, je-li nutné přizpůsobovat ustanovení směrnice o označování potravin potřebám a očekáváním spotřebitelů.
102. Postup označování potravin by měl být doplněn tak, že by byly právní nástroje proti zavádějícím reklamám, které má spotřebitel k dispozici, rozšířeny na výše uvedené druhy tvrzení. Komise k tomu předloží návrh na změnu směrnice o matoucích reklamách a postará se o to, aby předpisy pro propagaci a označování tvořily, pokud jde o tvrzení, propojený legislativní rámec.
103. Dále bude Komise zkoumat, je-li při této příležitosti třeba měnit nebo zavádět specifické předpisy pro označování určitých druhů potravin. Specifické regulace, jako běžné uvedení původu čerstvého ovoce, které lépe informují spotřebitele o těchto produktech, nejsou se všeobecnými regulacemi v rozporu. Komise bude také jasněji formulovat předpisy pro označování potravin nového typu (Novel Food), zejména pokud jde o produkty vyrobené z geneticky modifikovaných organizmů a chopí se iniciativy na úseku značení geneticky vyráběných přísad a označování potravin a potravinových složek, které nebyly vyrobeny geneticky.

Výživa
Spotřebitel se stále víc zajímá o nutriční hodnotu jím koupených potravin a ukazuje se, že je stále víc třeba poskytnout spotřebiteli o potravině, kterou konzumuje, přesné informace.
104. Zabezpečení ochrany veřejného zdraví se neomezuje na chemickou, biologickou a fyzikální bezpečnost potravin. Mělo by se zaměřit i na zabezpečení příjmu hlavních živin při současném omezení konzumu jiných látek, aby se zabránilo nežádoucím zdravotním důsledkům, včetně nepříznivých důsledků pro výživu. Podle vědeckých poznatků je přiměřená a pestrá výživa velmi důležitým faktorem zachování zdraví a všeobecně dobrého zdravotního stavu. Platí to zvlášť dnes, kdy přicházejí na trh nové druhy výrobků se změněnou nutriční hodnotou, které mohou pozitivně nebo negativně ovlivnit chování a dobrý zdravotní stav spotřebitelů. Navíc nemá spotřebitel zajištěn soustavný přístup ke spolehlivým informacím, které by mu umožnily korektní výběr.
105. Pokud jde o dietní potraviny (to znamená potraviny, které mají splňovat zvláštní požadavky určitých skupin obyvatelstva na výživu), vypracuje Komise specifickou směrnici o potravinách pro obyvatele vystavené intenzívní svalové námaze („výživa sportovců“). Dále vypracuje zprávu o potravinách pro diabetiky a stanoví kritéria pro informace „chudý na sodík“, „neobsahuje sodík“ a „neobsahuje gluten“) Komise kromě toho předloží Evropskému parlamentu a Radě dva návrhy směrnic o výživových doplňcích (to znamená koncentrovaných zdrojích živin jako jsou vitamíny a minerály) a obohacených potravinách (tj. potravinách obohacených živinami). Konečně je ještě třeba stanovit kritéria čistoty pro živiny, které se přidávají do potravin jako výživné složky nebo jsou obsaženy v potravinových doplňcích a v živinami obohacených potravinách.
106. Řada opatření Společenství byla realizována během IV. a V. rámcového programu výzkumu a vývoje. Tato opatření by mohla poskytnout opěrné body pro výživovou politiku. Komise uvažuje o koncepci obsáhlé a koherentní výživové politiky a předloží k ní akční plán.
107. Některé aspekty, jimiž se zabývá tato Bílá kniha, platí i pro vypracování výživové politiky. Úspěšná realizace výživové politiky předpokládá především výkonnou kontrolu, shromažďování a analýzu dat. Do systémů sběru dat na úrovni jednotlivých států a Společenství by tedy měly být zahrnuty informace o konzumaci potravin, stravovacích zvyklostech a nutričních hodnotách. Rovněž by měly být stimulovány studie a výzkumné práce na téma výživa, vědecké posudky by měly být aktivně zadávány a jejich výsledky transparentně zpřístupněny. Dalším důležitým aspektem výživové politiky je účinná a korektní informace spotřebitelů. Zde sehrává roli směrnice o uvádění nutriční hodnoty. Mimořádné úsilí by se mělo zaměřit na pořizování vhodných informačních nástrojů, včetně označování nutriční hodnoty a informační kampaně. Měla by být navržena doporučení Rady k výživovým směrnicím. Konečně je třeba zajistit přiměřenou komunikaci se spotřebitelem.

Kapitola 8: Mezinárodní dimenze
Zásadní porincip pro dovoz potravin a krmiv zní, že musí splňovat minimálně stejné požadavky na zdravotní nezávadnost, jaké stanovilo Společenství pro vlastní výrobu.
108. Společenství je největším světovým dovozcem a vývozcem potravin, přičemž obchod se zeměmi po celém světě zahrnuje stále bohatší sortiment potravin. To tedy znamená, že zdravotní nezávadnost potravin nemůže již být považována pouze za jeden z aspektů vnitřní politiky. Pro mezinárodní obchod potravinami, ať už jsou do Společenství dováženy nebo ze Společenství vyváženy, platí přesně stejné úvahy jako pro zoonózy, kontaminace a jiné problémy. Máme-li splnit tyto požadavky, musíme v souladu se svými závazky v rámci WTO opírat svá opatření o světové normy nebo, pokud tak neučiníme, musíme je vědecky odůvodnit. Pokud není úroveň vědeckého poznání postačující, lze použít prozatímní opatření na bázi příslušných dostupných informací.
109. S rostoucí úlohou mezinárodních organizací a dohod zaznamenal mezinárodní regulační rámec pro zdravotní nezávadnost potravin vysoké úrovně. Jde o Codex Alimentarius, Mezinárodní úřad pro choroby zvířat, dohoda WTO o aplikaci opatření zdravotní politiky a politiky ochrany rostlin (dohoda SPS), Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
110. Společenství se aktivně účastní v Sanitárním a fytosanitárním výboru (SPS) a jiných výborech WTO s cílem hájit a podporovat v mezinárodním rámci právo zemí pokud jde o zdravotní nezávadnost potravin a vysokou úroveň ochrany zdraví. V této souvislosti se Společenství snaží jasněji formovat a posílit rámec WTO pro aplikaci principu prevence u zdravotní nezávadnosti potravin, především pokud jde o to, najít pro akční prostor podle této zásady společnou metodiku. Stanovení globálního přístupu k řešení zdravotní nezávadnosti potravin podle Bílé knihy přispěje k posílení úlohy Společenství ve WTO.
Některé třetí země používají ve snaze zabránit přístupu potravin na své trhy argumenty z oblasti ochrany zdraví a rostlin, které nejsou dostatečně vědecky podložené. Dohoda SPS zahrnuje právo vyžádat si hodnocení rizika, o něž se toto opatření třetí země opírá. Tato hodnocení rizika je třeba bezodkladně pečlivě analyzovat, odhalovat chyby a slabiny a zahájit konzultace podle dohody SPS.
111. Vstup Evropského společenství do Codexu Alimentarius a Mezinárodního úřadu pro choroby zvířat je významně urychlován.
112. Spotřebitelé na celém světě mají nárok na to, aby potraviny vyvážené ze Společenství odpovídaly stejně vysokým standardům jaké platí uvnitř Společenství. Proto musí úroveň zdravotní nezávadnosti u výrobků exportovaných ze Společenství odpovídat přinejmenším úrovni produktů dodávaných na trh uvnitř Společenství. Zkoumáno bude, bude-li tento požadavek vyžadovat zavedení vývozních osvědčení Společenství.
113. Společenství již uzavřelo řadu bilaterálních mezinárodních dohod o opatřeních k ochraně zdraví, v nichž se uznává i stejná hodnota ochranných zdravotních opatření třetích zemí. Možnost dalších dohod se zkoumá. Patří sem i nutnost technické spolupráce a kooperace při vědeckotechnickém rozvoji (RTD ) s třetími zeměmi. Aby mohlo Společenství dostát závazkům vyplývajícím ze sanitární a fytosanitární dohody (SPS), musí zabezpečit, že všechny právní akty k opatřením SPS počítají s možností vzájemného uznávání případ od případu.
114. Budou sjednány další dohody se sousedními zeměmi, např. s Norskem, Švýcarskem a Andorrou, v nichž tyto země převezmou zásady Společenství („acquis“) týkající se zdravotní nezávadnosti potravin a jiných požadavků ochrany zdraví a ochrany rostlin.
115. V souvislosti s budoucím rozšířením Společenství je velmi důležité, aby kandidátské země realizovali nejdůležitější zásady smlouvy a zajistili právní předpisy pro zdravotní nezávadnost potravin a příslušné kontrolní systémy rovnocenné těm, které platí ve Společenství. Pro tyto země to představuje velkou výzvu jak co se týče modernizace jejich výrobních a zpracovatelských kapacit tak co do zavádění potřebných právních předpisů a kontrolních systémů. V souladu s prioritami stanovenými v rámci předvstupního partnerství poskytnou kandidátským zemím, pokud to bude zapotřebí, pomoc při vypracovávání potřebných právních předpisů s využitím existujících podpor Společenství, včetně zřízení institucí pro praktickou aplikaci a prosazování těchto předpisů.


116. Realizace opatření uvedených v této Bílé knize umožní v zájmu docílení maximální zdravotní ochrany zajišťovat zdravotní nezávadnost (bezpečnost) potravin koordinovanějším a integrovanějším způsobem.
Pokud to bude zapotřebí, budou příslušné právní předpisy ověřeny a přizpůsobeny, aby byly propojenější, komplexnější a aktuálnější. Prosazování těchto předpisů na všech úrovních bude podporováno.
Komise soudí, že zřízení EÚP, který má mít funkci vědeckého centra pro celou unii, přispěje k vysoké úrovni ochrany zdraví spotřebitelů a tím nakonec k obnovení důvěry konzumentů.
117. Úspěch opatření uvedených v této Bílé knize bezprostředně závisí na podpoře ze strany Evropského parlamentu a Rady. Praktická realizace vyžaduje angažovanost členských států. Bílá kniha vyzývá k aktivní účasti i aktéry, protože je především jejich úkolem, aby aplikovali ustanovení zdravotní nezávadnosti potravin v každodenním provozu.
Vůdčí myšlenkou je větší průhlednost na všech úrovních při zajišťování politiky zdravotní nezávadnosti (bezpečnosti) potravin. Tato politika přispěje rozhodujícím způsobem k posílení důvěry spotřebitelů ve zdravotní nezávadnost potravin.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down