24.07.2003 | 09:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bionafta: musí se říci, co dál

Vláda chce uzákonit nejméně pětiprocentní přítomnost biopaliv ve všech pohonných hmotách dodávaných na tuzemský trh. Téměř jistě počítá, že dobrým základem při rozšíření alternativních paliv se stane bionafta. Ani odborníci z branže dnes ovšem netuší, jak to s ní bude dál.

Dáme vale směsnému palivu s 31procentním obsahem metylesteru řepkového oleje (MEŘO), které si našlo své zákazníky, a přejdeme na plošné přimíchávání pěti procent? Nebo budou přípustné obě možnosti? A hlavně, jak se změní systém podpory bionafty, když ten současný musíme vstupem do Evropské unie opustit? To jsou zásadní otázky, na které ale dnes v České republice neznáme odpověď.
Text do barevného rastru:
Současný systém podpory bionafty:
- přímá podpora – prodej dotované řepky výrobcům metylesteru
- nepřímá podpora – snížení spotřební daně na směsné palivo (31 procent MEŘO má nulovou daň a 69 procent motorové nafty má daň 8,15 koruny na litr)
- kvóta pro výrobu MEŘO – 230 tisíc tun řepky

Daňové úlevy pro naftu a bionaftu
(mil. Kč)

Pramen: VÚZE

Evropská unie chce znát naši vizi
„Během krátké doby si musíme ujasnit, jaký model chceme u bionafty a u biopaliv vůbec vlastně zvolit,“ zdůrazňuje Petr Jevič, výkonný ředitel Sdružení pro výrobu bionafty. Evropské komisi, která nebude tolerovat náš současný způsob podpory bionafty, musíme podle něho předložit rozklad, v němž ekonomicky zdůvodníme náš specifický požadavek na daňové úlevy u biopaliv. To znamená nulovou spotřební daň na čistá biopaliva. „Budeme muset doložit naše náklady na výrobu metylesteru a biolihu, uvést také ceny výchozích surovin - řepky a pšenice,“ poznamenal Jevič. Takovou zprávu včetně hodnocení, jak stanovené cíle plníme, budeme muset stejně jako ostatní členové unie předkládat pravidelně každý rok vždy do 1. července.
V úvahách, jakou formou u nás biopaliva uplatnit, se ředitel sdružení výrobců osobně přiklání k verzi pokračovat ve směsné bionaftě s 31procentním obsahem MEŘO a jako alternativu vzít pětiprocentní příměs MEŘO do motorové nafty a pravděpodobně také pětiprocentní přimíchávání biolihu do benzínů. (Pozn. red.: Situaci v bioetanolu jsme se věnovali v Zemědělci číslo 28.) Dvě možnosti využití metylesteru nejsou podle Jeviče zdaleka ojedinělé - například Italové si zvolili cestu přimíchávat do klasické nafty pět a 25 procent MEŘO.
Výrobci čekají na jasné slovo státu
Tuzemští výrobci biopaliv sledují, jaké závazné cíle v biopalivech a jejich finanční politiku nastaví stát.
Setuza, největší výrobce mytelesteru, by povinnost přimíchávat určité procento biopaliv do pohonných směsí podle její mluvčí Marie Logrové určitě přivítala. „Kapacitu máme sice plně vytíženou, ale chystaná opora v zákoně by byla zase větší jistota,“ řekla. Zda by Setuza zvyšovala své výrobní možnosti, je zatím předčasné uvažovat. „Čekáme na konkrétní informace od státu,“ dodala mluvčí. Generální ředitel Setuzy František Janů, jak uvedl v MF Dnes, považuje povinné přimíchávání metylesteru do klasické nafty za řešení, jak zvýšit jeho odbyt a celý program by se pak už nemusel složitě dotovat. Upozornil rovněž, že zvýšení DPH na bionaftu z pěti na 22 procent od ledna příštího roku toto palivo znevýhodní a může se stát neprodejným.
Mlučí České rafinérské a. s. Jaroslav Růžek připomíná, že firma se už kdysi připravovala na pětiprocentní přimíchávání MEŘO do motorové nafty, než se zvolila cesta směsného paliva s 31procentním obsahem. „Nyní, když je varianta pět procent opět na stole, zvažujeme, co by to pro nás investičně znamenalo,“ uvedl s tím, že jde hlavně o skladovací a nové distribuční zázemí.
Podle ředitele sdružení výrobců Petra Jeviče by však nebylo vhodné unáhleně opustit zavedenou logistiku směsné bionafty. Jak dodává, zákazníci si již také zvykli na obchodní značky, jako je například Gold Diesel, Natur Diesel, Seta Diesel, Myra Diesel, a důvěřují jim. „Kvalitu MEŘO a směsného paliva sleduje Česká obchodní inspekce. Pro SZIF zajišťuje kontrolu společnost Inspekta a kontrolu organizuje také naše sdružení,“ doplnil ředitel.
Energetická daň zatím v návrhu
Evropská unie udělala první důležitý krok pro rozšíření biopaliv, když letos v květnu schválila příslušnou směrnici s udáním přesného procenta, na které se má každá členská země počínaje rokem 2005 v jejich spotřebě povinně dostat - dvě procenta v roce 2005 a 5,75 procenta v roce 2010.
V návrhu je zatím druhá, neméně důležitá směrnice, která se týká zdanění energetických produktů a elektrické energie. Ta má jednotlivým státům naplnění prvního předpisu umožnit, a to díky snížení spotřební daně na podíl biopaliv, aby se zúžil rozdíl mezi jejich dražší výrobou v porovnání s fosilními palivy. „Toho se má dosáhnout zavedením celého balíku opatření včetně osvobození od daně a zavedením povinné kvóty biopaliv pro ropné společnosti. Evropská komise také počítá s tím, že snížení zaplacené daně bude poměrné k objemu biopaliva ve finálním výrobku,“ uvedl Jevič.
Připravovaná unijní směrnice k energetické dani navrhuje minimální daň na motorovou naftu ve výši 302 eur na tisíc litrů, což je při kursu 32 korun za euro 9664 korun. Minimální zdanění motorové nafty využívané v zemědělství, lesnictví či zahradnictví má činit 21 eur.
Kvotace bude zřejmě pokračovat
I nadále by řepka na výrobu MEŘO měla pocházet z půdy uváděné do klidu. Po vstupu do EU ji už ale nebude dotovat Státní zemědělský intervenční fond. „Kvotace výroby metylesteru se stejně jako Itálie a Francie pravděpodobně nezřekneme,“ předpokládá Jevič. Vyjít můžeme podle něho třeba z roční výroby 80 tisíc tun s tím, že za dva roky ji zvýšíme na sto tisíc tun. Současné zpracovatelské kapacity již podle SZIF překročily 150 tisíc tun.
Pro výrobce metylesteru bude novinkou složení vysoké kauce, která má zabránit spekulacím s odebranou řepkou. „Měla by činit 250 eur na hektar, což je při výnosu 2,5 tuny z hektaru kolem 3000 korun. Dnes platí výrobci zálohu tisíc korun na tunu řepky,“ doplnil Jevič.
Do nového systému podpory bionafty prosazuje sdružení úpravu, která by toto palivo zatraktivnila pro zemědělce. „Kdyby se vratka spotřební daně v rámci takzvané zelené nafty zvedla u bionafty na 80 procent oproti dnešním 60 procentům, byla by to výrazná pomoc,“ zdůraznil ředitel zájmového sdružení.

Výroba a spotřeba MEŘO v České republice (v tis. tun)

Pramen: Výzkumný ústav zemědělské techniky, Sdružení pro výrobu bionafty

USA versus Evropa
Argumenty, jimiž se v Evropské unii obhajovalo přijetí směrnice k rozšíření biopaliv, se týkaly nejen přínosů pro životní prostředí, ale také pro venkov. Alternativní paliva by měla přinést nové zdroje příjmů a zvýšit zaměstnanost venkovského obyvatelstva. Plochy, které nejsou potřebné pro produkci potravin, poslouží pro výrobu energetických surovin.
„Také Spojené státy, přestože se necítí svázány Kjótským protokolem, prudce zvyšují výrobu biopaliv. Na druhou stranu Evropu v jejich rozvoji omezují takzvanou dohodou z Blair House, z níž plynou určité restrikce. Při vědomí, jaké úsilí se vynaložilo na rozvoj trhu s bionaftou a jaké jsou politické požadavky na životní prostředí, evropští farmáři nechápou, proč zmíněná dohoda z Blair House a sankcionování více než jednoho milionu tun ekvivalentu sójové moučky jsou předem stanoveny jako hranice pro rozvoj tohoto alternativního produktu,“ uvedl Petr Jevič. Proti zachování dohody z Blair House podle něho hovoří environmentální a politické důvody, což by měla vzít na vědomí Světová obchodní organizace. Jak poznamenal, po agrární reformě z roku 1992 se pěstování olejnatých semen rozšířilo v Severní Americe na rozlohu, která odpovídá celkové výměře orné půdy Evropské unie.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down