14.01.2011 | 08:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Biopaliva v hledáčku komise

Jsou biopaliva opravdu přínosem pro životní prostředí, přeceňuje se jejich vliv, nebo se mohou dokonce podílet na zvyšování podílu orné půdy, a tím omezování ploch lesů, mokřadů, stepí a dalších ekosystémů, které vážou oxid uhličitý? Výsledky různých zpráv založené na odlišných modelech se pohybují v širokém rozmezí. Do poloviny letošního roku by mělo být jasné, jaký přístup k této otázce zaujme Evropská komise.

V závěru uplynulého roku vydala Evropská komise sdělení, v němž vychází ze zpráv z různých zdrojů k problému vlivu biopaliv a dalších biokapalin na změny ve využití půdy a s tím související nárůst emisí skleníkových plynů.
Cíle unie Směrnice Evropské komise č. 28/2009 na podporu používání energie z obnovitelných zdrojů stanovila závazné cíle, které je třeba dosáhnout do roku 2020. Do této doby by podle ní měl podíl energie z obnovitelných zdrojů dosáhnout v celé unii 20 procent a deset procent by měl činit podíl energie z těchto zdrojů v dopravě. Stanovené cíle mají dát jistotu investorům a podpořit rozvoj technologií v této oblasti.
Další směrnice komise č. 30/2009 určila, že skleníkové plyny produkované v dopravě se musí do roku 2020 snížit o šest procent. Cílem je zabezpečit snížení emisí skleníkových plynů spojené se všemi fázemi produkce a využívání energie v silniční dopravě a v mobilních strojích. Aby se toho dosáhlo, stanovuje směrnice kritéria udržitelnosti. Důvodem je právě potřeba zabránit změnám využití půdy, tedy zvyšování podílu orné půdy na úkor porostů schopných vázat oxid uhličitý kvůli produkci biopaliv. (Tyto podmínky však platí pouze v EU.) Směrnice také požaduje, aby emise skleníkových plynů spjaté s biopalivy (která se mohou započítat do zmíněného desetiprocentního podílu) byly ve srovnání s tradičními pohonnými hmotami fosilního původu nejméně o 35 procent nižší. Tento požadavek směrnice postupně zpřísňuje na 50 procent úspor emisí v roce 2017 a na 60 procent v roce 2018.
Možné vedlejší dopady
Kvůli rostoucí poptávce po biopalivech a celosvětově se zvyšující potřebě potravin existuje nebezpečí, že se podíl orné půdy bude celosvětově zvětšovat. Změny ve využití půdy mají nejrůznější dopady negativní – růst emisí skleníkových plynů, omezení biodiverzity, klimatické změny apod., a také pozitivní – například zvýšení počtu pracovních míst, zlepšení sociálních podmínek.
Pokud by se celosvětově přijala podmínka, že suroviny pro biopaliva nesmějí růst na nově zorané půdě, existuje reálné nebezpečí, že biopaliva vytlačí ze stávající orné půdy suroviny pro potraviny a krmiva. Pro zajištění jejich produkce pak bude nutné vykácet další lesní porosty, zorat stepi či vysušit mokřady. Zničit tedy ekosystémy důležité pro přirozené pohlcování oxidu uhličitého.
Záludnost modelů Komise, jak vyplývá ze sdělení, uznává, že dopady (nepřímé změny) ve využití půdy mohou snížit úspory emisí skleníkových plynů spojené s biopalivy, ale také upozorňuje na nepřesnosti modelů, z nichž zmíněné zprávy vycházejí. Protože není možné změny ve využití půdy a s nimi související nárůst emisí přímo stanovit, využívají odborníci k jejich odhadu různé modely. Ty však vycházejí z odlišných podmínek a také jejich výsledky nejsou stejné. Nepřímé dopady ve využití půdy odhadují modely v rozmezí 223 až 743 tisíc hektarů na milion tun ropného ekvivalentu (Mtoe) u bioetanolu využívaného v EU. Pro bionaftu v unii jde o rozsah od 242 po 1928 tisíc hektarů na Mtoe.
Velké rozdíly dávají modely i při posuzování nárůstu emisí skleníkových plynů v důsledku změny využití půdy. Například z hodnocení šesti různých modelů a prací vyplývají dopady pro bioetanol z kukuřice v rozsahu 21 až 156 g emisí skleníkových plynů na megajoule (MJ) energie. Pro bionaftu ze sóji jsou výsledky v rozmezí 54 až 270 g/MJ.
Výsledky z konzultací Sdělení konstatuje, že výsledky z veřejné konzultace je možné zhruba rozdělit do dvou hlavních skupin. Většina respondentů z průmyslu, zemědělských organizací a ze zámořských zemí tvrdí, že publikované analytické práce neposkytují dobrý a věrohodný podklad pro tvrzení, že hrozí významná změna využití půdy a s tím spojený nárůst emisí skleníkových plynů. Podle nich není třeba měnit současný přístup k biopalivům. Některé subjekty z této skupiny by podporovaly, aby se na mezinárodní úrovni přijalo opatření, které by změnu využití půdy (tedy rozšiřování orné půdy na úkor přírodních porostů) omezilo.
Ve druhé skupině je většina nevládních ekologických organizací a zástupci průmyslu mimo sektor biopaliv. Podle nich je nutné daný problém nějakým způsobem řešit. Požadují, aby se emise skleníkových plynů spojené se změnou využití půdy započítaly do sumy emisí spjatých s životním cyklem biopaliva (od produkce až po spálení).
Rozhodnutí padne do poloviny roku Komise chce proto reálně posoudit dopad biopaliv, a pokud to bude třeba, změnit stávající právní předpisy. Komise slibuje, že i nadále bude tyto otázky prověřovat, aby zajistila, že politická rozhodnutí opravdu vycházejí z ověřených dostupných vědeckých poznatků. Prošetření potenciálních účinků nepřímých dopadů na změny využití půdy požaduje zejména komisař pro energetiku Günther Oettinger. "Musíme zajistit, že biopaliva, která podporujeme, přinášejí opravdu jasné úspory skleníkových plynů,“ prohlásila komisařka pro klimatické změny Connie Hedegaardová. Jak dodala, unie má sice kritéria udržitelnosti pro výrobu biopaliv, nesmí však ignorovat veškeré nežádoucí dopady, které mohou ovlivnit výsledek jejich působení. I v této oblasti je podle ní nutné se řídit zásadou předběžné opatrnosti.
Komise slibuje, že posoudí možnosti řešení tohoto problému a výsledek předloží do letošního července. Pokud to bude třeba, komise navrhne i změny legislativy týkající se obnovitelných zdrojů a pohonných hmot. V úvahu přicházejí tyto varianty:
* komise nepřijme ve zmíněné lhůtě žádné opatření, ale problém bude i nadále sledovat,
* komise navrhne zvýšení minimální úrovně úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny; * zavedou se dodatečné požadavky udržitelnosti na určité kategorie biopaliv a biokapalin;
* stanoví se množství emisí skleníkových plynů pro biopaliva, které bude odpovídat jejich vlivu na odhadovanou nepřímou změnu využívání půdy.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down