Přimíchávání biosložek do pohonných hmot v maximální výši do pěti procent se zvládlo bez závažných technických problémů. Zavedení čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí by si však vyžádalo nový vozový park a také ekonomickou podporu. Uvedl to ředitel úseku jakosti a.s Benzina, která provozuje 334 čerpacích stanice, Václav Loula na nedávné konferenci Alternativní paliva v dopravě, která se konala v Praze.
Podíl biosložek v pohonných hmotách představoval v minulém roce minimálně dvě procenta objemových jednotek metylesteru řepkového oleje (MEŘO) u motorové nafty a dvě procenta objemových jednotek biolihu v benzinu. Letos stoupl na 4,5 procenta MEŘO a 3,5 procenta biolihu. „V roce 2007 představovala biosložka u motorové nafty dodávané a.s. Benzina v průměru 2,1 procenta metylesteru mastných kyselin (FAME,) při rozptylu 0 až 4,7 procenta, a v loni v průměru 2,2 procenta. U benzinu Natural činila v průměru 2,1 procenta, při rozptylu 0 až 4,2 procenta. Biosložka nebyla aplikována u arktické nafty a u prémiového vysokooktanového benzinu,“ informoval Loula. Podle něj určitému segmentu zákazníků byla nabídnuta i směsná motorová nafta s 30 procenty MEŘO a daňovou výhodou. Připomněl, že směsná motorová nafty byla zavedena od roku 1997 až 1998, prodalo se jí přes milion tun ročně. V roce 2005 s jejím prodejem museli skončit a následně se zaváděla znova.
Podle Louly případné zavedení čistých biopaliv a vysokokoncentrovaných směsí by si vyžádalo nový vozový park a ekonomickou podporu, bez níž by nebylo průchodné. Nynější vozový park je totiž homologován na stávající sortiment benzinových a dieselových paliv a v naší republice bude dominantní ještě přibližně 20 let. Proto se s výrobou čistých biopaliv s ohledem na logistické náklady zatím nepočítá, sdělil Loula Obchodní ředitel petrolejářské a.s. Čepro Jan Duspěva poznamenal, že přimíchávání biožek do pohonných hmot sice funguje, ale související legislativa pokulhává. Jde zejména o možné daňové úlevy. Určité potíže také podle Duspěvy představuje nutnost velmi přesného dávkování. Petrolejáři by proto uvítali legislativní úpravy, aby bylo možno případné překročení limitu přimíchávání posunout do dalšího roku a podobně. Duspěva připomněl, že v současnosti Čepro dováží 30 procent FAME a 70 procent pochází z domácích zdrojů. „Produkty tuzemských dodavatelů jsou velmi kvalitní, proto je podnik upřednostňuje,“ řekl. Petrolejáři podle Louly počítají s biopalivy jako s alternativou fosilních paliv při zachování potravinové bezpečnosti.
Přehodnocení podpor biopaliv Tajemník Agrární komory ČR Martin Fantyš poznamenal, že se očekává přehodnocení podpor biopaliv první generace, kdy daňové úlevy na vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva schválila vláda v prosinci 2008 a během letošního roku se očekává jejich přijetí Poslaneckou sněmovnou. Poukázal na to, že při téměř neměnné sklizni vzniká v poslední době strukturální krize mezi poklesem monogastrů a produkcí obilovin. Tuzemská spotřeba krmných obilovin je v jejím důsledku nižší o třetinu, což je zhruba o 1,5 milionu tun., řekl. Podle něj k naplnění cíle spočívajícího v podílu 5,75 procenta objemových jednotek biopaliv v benzínu v roce 2010 se odhaduje potřeba 1,85 milionu hektolitru bioetanolu. Za předpokladu, že bude vyroben z pšenice a cukrovky v podílu 1: 1, to odpovídá výměře zhruba 52 tisíc hektarů obilovin a 19 tisíc hektarů cukrovky. Potřeba podílu zhruba 4,5 procenta FAME v roce 2009 v motorové naftě představuje potřebu asi 190 tisíc tun MEŘO, což odpovídá výměře přibližně 178 tisíc hektarů řepky. Pro rok 2010 pak podíl 5,75 procenta objemových jednotek pak bude vyžadovat rozlohu 300 tisíc hektarů řepky, což znamená takřka veškerý potenciál pěstování řepky v ČR. Tento podíl MEŘO musí podle něj v rámci biopaliv nahradit v roce 2010 zvýšené uplatnění biolihu nebo FAME vyrobené na bázi jiné plodiny než tuzemské řepky, sdělil Fantyš ve svém vystoupení na konferenci.
Biomasa s perspektivou Podle něj nejperspektivnější z obnovitelných zdrojů energie je v dlouhodobém horizontu biomasa. V roce 2030 by měla tvořit 85 procent z celkového využití obnovitelných zdrojů energie, které je ale nezbytné posuzovat z hlediska ekonomického, energetického a zemědělského. „Program zaváděné obnovitelných zdrojů energie však vyžaduje politické i finanční podpory na úrovni jednotlivých zemí,“ sdělil. Podle něj v ČR jsou prováděny analýzy potenciálu využití biomasy, přičemž primárním parametrem je potravinová soběstačnost. Fantyš připomněl, že výměra zemědělské půdy v ČR je zhruba 4,2 milionu hektarů, z toho výměra orné půdy je asi tři miliony hektaru a milion hektarů tvoří trvalé travní porosty.
Diskutuje se o dvou variantách. První je energeticky zaměřená. Na jejím základě by 2,3 milionu hektarů bylo využito pro výrobu potravin a 1,9 milionu hektarů pro pěstování plodin pro energetické účely. Druhá varianta je soustředěna více na produkci potravin, na níž by se využilo 2,9 milionu hektarů, 1,3 milionu hektarů by mohlo být směrováno na energetické účely. Komora by přitom přivítala větší zapojení zemědělců do vlastního zpracování produkce a výroby biopaliv jako cesty k podílu na zisku z produktů s vyšší přidanou hodnotou, než roli zemědělců jako pouhého dodavatele suroviny, konstatoval Fantyš.
Stanislav Kužel z katedry agroekologie Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích poznamenal, že technologie zpracování biomasy mohou být jen tehdy prakticky únosné, bude-li se biomasa zpracovávat a využívat komplexně. „Bude-li se ale někdo orientovat pouze na výrobu etanolu ze škrobu obilnin jako přísady do motorových paliv, je tato snaha předem ekonomicky ztracená. Vždyť obilí má asi 65 procent škrobu, při zcukření jsou ztráty, při kvašení další, při izolaci etanolu též se může tak snadno stát, že efektivně využijeme jen čtvrtinu suroviny,“ řekl s tím, že biopaliva první generace jsou schopna spálením uvolnit energii, ale ta je nižší, než celková energie vložená do jejich výroby. Do celkové energie se počítá u biopaliv i energie vložená do hnojiv a agrochemikálií nutná při pěstování energetické rostliny, nejen energie na sklizeň a zpracování fytomasy, podotkl s tím, že teprve bioapaliva druhé generace jsou schopna uvolnit více energie, než bylo spotřebováno celkové energie na jejich výrobu. Podle Kužela Česká republika však zatím nevyvíjí v oblasti biopaliv druhé generace zatím žádné soustředěné aktivity a neúčastní se v žádném projektu výzkumu a vývoje. Neexistuje ani významnější spolupráce v této oblasti se subjekty v Evropské unii, prohlásil. Podle něj prudký rozvoj v této oblasti lze však očekávat. Půjde o aplikaci tzv. Fischer – Tropschovy syntézy, které představují moderní způsob získávání kapalin z fytomasy. Perspektivu mají podle Kužela i biotechnologické enzymatické procesy s využitím mikroorganismů, často geneticky modifikovaných, a to plísní,. mikromycet, kvasinek, dřevokazných hub, bakterií a dalších. „Rozhodující roli v této oblasti bude hrát enzymové inženýrství s technickým řešením stabilizace enzymů a zvýšení jejich aktivity,“ dodal Kužel.
