Největší chybu potravináři spatřují v tom, že nejdou potřebné peníze do biotechnologického výzkumu a také většího využití geneticky upravených plodin. Spojené státy, které jsou v tomto směru lídrem, s biotechnologiemi uspěly a vynaložené peníze se jim vrátily zpět. Lze je tak použít na další rozvoj, uvedl ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.
Poradkyně americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové pro využití biotechnologií v zemědělství Madelyn Spirnaková řekla, že geneticky upravené plodiny mohou vzhledem k nižším nákladům či lepším výnosům pomoci v boji s hladem a chudobou ve světě. Jejich vyšší odolnost také může omezit spotřebu pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Důležitý je ale podle ní proces regulace a schvalování, který musí být transparentní a založený na vědeckém přístupu. Koberna doplnil, že spotřebitel musí věřit, že výrobek je bezpečný.
Spirnakové sdělila, že ve světě roste plocha, na které se geneticky upravené plodiny pěstují, i počet farmářů, kteří je využívají. Ministerstvo zemědělství dříve uvedlo, že celková plocha geneticky modifikovaných plodin ve světě loni meziročně vzrostla o pětinu na 81 milionů hektarů. Téměř 8,25 milionu farmářů ze sedmnácti zemí se loni podílelo na biotechnologické výrobě. Většina produkce, zhruba 59 procent, byla soustředěna ve Spojených státech. Mezi další přední producenty patří Argentina, Brazílie, Kanada a Čína.
