Přestože podle nového průzkumu Eurobarometru berou občané Evropské unie biotechnologie obecně na milost a podporují je, nedůvěra ke geneticky modifikovaným potravinám stále přetrvává. Obává se jich více než 60 procent občanů. Ještě menší podporu mají potraviny z klonovaných zvířat
Více než polovina z dotázaných občanů v celé unii se domnívá, že biotechnologie sehrají v budoucnu kladnou roli, zatímco o opaku je přesvědčena pouze pětina.
Průzkum však odhalil závažné nedostatky v informovanosti a ukázal potřebu lepší komunikace. Například většina dotázaných nikdy neslyšela o nanotechnologii či biobankách. I přes pozitivní vyznění průzkumu komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová ujistila: „Veškerá rozhodnutí týkající se biotechnologií by měla být postavena na seriózním vědeckém základě a měla by náležitě zohledňovat etická, zdravotní a environmentální hlediska. Nemůžeme se nechat unášet emocionálními reakcemi ani krátkodobými komerčními výhodami.“
Brusel si je vědom toho, že biotechnologie mohou významným dílem přispět k cílům strategie Evropa 2020, a to zejména, pokud jde o udržitelný růst, lepší zdraví a kvalitu života. Proto budou i nadále jednou z klíčových oblastí výzkumu v rámcových programech EU. Autoři zprávy Eurobarometru došli k závěru, že se Evropané inovacím nebrání. Dávají však přednost odpovědným inovacím s příslušnou regulací. Chtějí se podílet na rozhodnutích o nových technologiích, pokud jsou v sázce sociální hodnoty.
Z 53 procent obyvatel celé Evropské unie, kteří jsou ve vztahu k biotechnologiím optimističtí, bylo nejvíce lidí s tímto postojem v Estonsku (77 procent), Švédsku (72 procent) a Finsku (69 procent). Jediným členským státem, kde počet těch, kteří se domnívají, že biotechnologie budou mít negativní dopady, je větší než počet optimistů, je Rakousko, kde je tento poměr 41 ku 35 procentům.
V celé EU se silné podpoře těší biopaliva. Přičemž biopaliva z potravinářských plodin podpořilo 72 procent respondentů, 83 procent bylo pro biopaliva z nepotravinářských zemědělských surovin (v případě ČR je poměr 81 ku 88 procentům).
Naprostou podporu mají u občanů unie aplikace biotechnologií v medicíně za předpokladu, že budou podléhat přísným zákonům.
Jasná většina Evropanů (61 procent, což je nárůst oproti 57 procentům v roce 2005) zastává obecně negativní postoj ke geneticky modifikovaným potravinám. S jejich produkcí souhlasí jen 27 procent. Respondenti uvádějí obavy týkající se bezpečnosti těchto potravin, pociťovanou absenci přínosů a obecnou nechuť. Avšak existuje opatrná podpora nových „lehkých“ aplikací geneticky modifikovaných potravin – např. přenos genů z planých jablek do konzumních jablek. Pro takovéto genetické inženýrství je 46 procent dotázaných a proti je 38 procent.
Zajímavé je, že podpora GM potravin se snížila i v ČR – z 57 procent v roce 2005 letos připouští GMO jako surovinu pro potraviny jen 41 procent dotázaných. Na Slovensku se vztah ke GM potravinám nezměnil. V roce 2005 i 2010 nevadily 38 procentům dotázaných.
Průzkum rovněž ukázal na silný odpor proti klonování zvířat za účelem produkce potravin –souhlasí s ním pouze 18 procent odpovídajících. Zajímavé je, že nejméně by potraviny z klonů vadily obyvatelům ČR. Nic by proti nim nenamítalo 32 procent dotázaných.
