Českou biopotravinou roku je biouherák z farmy Josefa Sklenáře Sasov u Jihlavy. Výrobek, který pro něj zpracovávají Kostelecké uzeniny v režimu bio, neobsahuje glutamát ani dusitanové solící směsi. Místo nich se používá mořská sůl. Porota se Josefu Sklenářovi rozhodla udělit ocenění především proto, že jde o první tuzemský produkt tohoto typu v kvalitě bio s vysokou přidanou hodnotou.
Vedle práva užívat označení Česká biopotravina roku 2004 na výrobku získává oceněný i finanční odměnu dvacet tisíc korun. Čestné uznání porota udělila Petru Weidenthalerovi za kolekci speciálních odrůd ředkví tuřínů dovezených z Japonska, kterými obohatil sortiment biozeleniny. Mimo to ocenila jeho vynikající marketingový koncept a dlouhodobou propagaci bioprodukce. Při výběru nejlepší biopotraviny porota hodnotí inovativnost výrobku, výhody pro zákazníky, marketingový koncept, ale také obal, použité suroviny a jedním z kritérií je i senzorický test. Letošní novinkou byla volba nejlepší bioprodejny roku. Mezi sedmi přihlášenými zvítězila provozovna společnosti Albio v Truhlářské ulici v Praze. Porota jí cenu udělila nejen za šíři sortimentu, ale také za to, že je hlavním tvůrcem trendu na biotrhu a výrazně přispívá k propagaci celého oboru.
V dalších třech až pěti letech by měl tuzemský trh s biopotravinami meziročně růst o 20 až 30 procent, uvedl Tom Václavík z agentury Green marketing. Loni obrat na trhu s tímto zbožím činil podle odhadů asi 180 milionů korun, což byl meziroční nárůst o 16,6 procenta. Bioprodukty ale tvořily méně než 0,1 procenta spotřeby potravin. Průměr EU je dvě až tři procenta. V letošním roce očekávají největší čeští obchodníci a výrobci biopotravin vzestup svých obratů v průměru o pětinu, někteří dokonce počítají s nárůstem o 40 až 50 procent, uvedl Václavík na dnešní tiskové konferenci. Dodal, že narůstá počet dovážených biopotravin, objevují se noví obchodníci a roste zájem zahraničních výrobců o český trh. Průměrná spotřeba biopotravin v bývalé evropské patnáctce představuje asi 24 EUR (756 korun) na hlavu ročně. Nejnižší je v Řecku a Portugalsku, kde se pohybuje kolem pěti, respektive osmi eur. Tuzemská úroveň je asi 0,6 eura na hlavu ročně. Ceny biopotravin jsou o 20 až 100 procent vyšší než u běžných potravin. Je to dáno složitější produkcí s velkým podílem ruční práce i náročnějším zpracováním. Zákazníci jsou podle prodejců ochotni si připlatit, pokud znají důvody vyšších cen i výhody bioproduktů.
Hlavním prodejním místem ekologicky produkovaných potravin jsou v Česku řetězce supermarketů a hypermarketů. Na trhu se podílejí 75 procenty. Specializované bioprodejny a obchody se zdravou výživou mají asi 15 procent. Přímý prodej z farmy tvoří asi 7,5 procenta.
Ke konci loňského roku bylo v Česku 810 ekologicky hospodařících zemědělců a podniků. Plochy obhospodařované tímto způsobem představovaly 255 000 hektarů, tedy téměř šest procent zemědělské půdy, větřinu tvoří trvalé travní porosty. Průměr EU je asi čtyři procenta.