Blízké agrární pohledy

Často až souznění, vyloženě protipólné pohledy spíš výjimečně. Takto na otázky, které zajímají zemědělce, odpovídali zástupci pěti politických stran na předvolebním agrárním fóru. Minulé úterý ho ve Větrném Jeníkově uspořádal Zemědělský svaz ČR.

Agrární odborníci pěti pozvaných stran – ČSSD, ODS, KDU-ČSL, Strany zelených a KSČM – se shodli na tom, že rozměr českého zemědělství by se už neměl dál snižovat. Jediný Tomáš Zídek kandidující do sněmovny za Stranu zelených si dovede představit ještě určitý pokles produkce k výrobě potravin, kde zdůrazňoval kvalitu. „Zemědělská produkce k využití jako energie a surovina pro průmysl by se mohla výrazně rozšířit,“ doplnil. Podobně lidovec Jan Grůza a sociální demokrat Ladislav Skopal vidí možnosti růstu produkce, která bude orientovaná na nepotravinářské využití. Skopal přitom přiznal, že v tomto směru u nás nastalo pozdržení. „Ale 1. leden 2007 u biopaliv dodržíme, abychom splnili závazky EU,“ prohlásil. „Potenciál zvýšení výroby je nejen u nepotravinářské produkce, ale také u mléka a skotu,“ řekl Jiří Papež z ODS, která chce v Evropské unii otevřít debatu o zrušení mléčných kvót nebo usilovat o navýšení našeho národního limitu. Podle Pavla Kováčika z KSČM by měl být rozměr českého zemědělství takový, aby zmizelo saldo agrárního zahraničního obchodu.
Politici se vyjadřovali také k tomu, jak současný vysoký schodek snížit. Papež vidí cestu v účinné marketingové podpoře českých výrobků a výrobců. „Udělat vše pro to, aby náš producent byl konkurenceschopný. Lépe uplatňovat netarifní opatření a nebát se jít na třetí trhy,“ doporučuje Kováčik. Podle Skopala se zlepšilo pokrytí dovozu vývozem a saldo agroobchodu se částečně snižuje, ale také by využíval fytosanitární a veterinární opatření jako ochranu před zbožím vyráběným za naprosto odlišných hygienických podmínek než u nás. Grůza schodek v agrárním obchodu po vstupu do EU nepovažuje za nic mimořádného, když argumentoval podobnou situací Rakouska. Zlepšil by ale marketing u českých výrobků a kontrolu dovážených potravin. Podle Zídka nemá saldo samo o sobě vypovídací hodnotu. „Když spolu s ním ale klesá kilogramová cena vývozu, pak je to průšvih. Proto my mluvíme o dobře informovaném spotřebiteli, který vyhledává kvalitní české potraviny. Chceme také pomoci domácímu zpracovatelskému průmyslu u investic,“ řekl Zídek.
Všichni zástupci politických stran ve Větrném Jeníkově označili za samozřejmost maximální dorovnání přímých plateb a slibovali méně byrokracie. Odmítli omezování dotací podle velikosti zemědělského podniku, když zdůrazňovali rovnost podmínek pro všechny. Vstřícně se staví k podpoře sdružování zemědělců do odbytových organizací. Shodli se také na tom, že je nereálné částečné oddlužení podniků, které žádá zemědělský svaz.

Řekli na předvolebním fóru
Tomáš Zídek: Mou prioritou je lepší práce ministerstva zemědělství, které nyní podceňuje přípravy na přechod přímých plateb na farmu, na cross compliance, nedostatečně řeší využití energetické produkce.
Jiří Papež: Ryba smrdí od hlavy, chceme proto jednoduchý a průhledný systém v celém sektoru, snížíme byrokracii, kontroly budou bez zbytečného šikanování, zjednodušíme legislativu, která je dnes nepřehledným spletencem.
Ladislav Skopal: Je třeba vyhodnotit sliby, ČSSD je za čtyři roky splnila z 80 až 90 procent, i když ne vše bylo ideální. Stabilita tu je, využíváme peníze EU a v dorovnávání přímých plateb se dostáváme na špičku. Chceme zmenšit administrativní náročnost.
Pavel Kováčik: Rovné podmínky konkurenceschopnosti se zeměmi evropské patnáctky lze vyjednat, ale je třeba jednat a vláda k tomu musí dát zadání. Chceme jistotu pro podnikatele v zemědělství, tedy neotevírat restituční a transformační kauzy.
Jan Grůza: Na pozemkové úpravy musí jít dvakrát tolik peněz z národních zdrojů než teď. Chceme více propojit agrární politiku s kraji, zavést komplexní zemědělské pojištění a podpořit prodej přes plodinové burzy.