Počátkem týdne sice některé masokombináty přistoupily na výkupní cenu jatečných prasat 30 Kč/kg v živém, jiní ale platili méně. Požadavky chovatelů tak nebyly splněny, a jejich krizový štáb proto uspořádal v úterý demonstraci. Předseda odbytového družstva Centroodbyt Jan Veleba nevyloučil, že jestliže se situace do dnešního dne nezmění, budou v protestech pokračovat i příští týden.
Majitel podniku, před kterým se shromáždilo několik set demonstrantů, a současný předseda Svazu zpracovatelů masa ČR Ladislav Steinhauser zemědělce ujistil, že cenu 30 Kč/kg mohou mít ihned, pokud se ale dohodnou a budou ji požadovat skutečně všichni. Současně odmítl, že zemědělce okrádají zpracovatelé a upozornil, že například jeho podnik platil vždy včas, nikdy netlačil cenu dolů a průměrnou cenu masa v živém měl na úrovni 30,34 Kč/kg.
Podle Veleby akceptovaly jako první požadavky chovatelů firmy Kostelecké uzeniny, Masna Studená a také závody v Plané a Českém Těšíně. Po demonstraci se k ceně 30 Kč/kg přidaly také masokombináty Polička, Martinov, Roudnice, Příbram, Tištín a Vimperk. Veleba řekl, že postupně většina masokombinátů přistupuje na požadovanou cenu. Ovšem za negativní označil, že někteří zpracovatelé se chovají jinak k velkým producentům a jinak k těm menším, na kterých si vynucují ceny nižší. „Podle našeho názoru se tak snaží vytvořit předpolí pro nákup deseti až patnácti procent suroviny za levnější peníze, a pak se chtějí vrátit k původní ceně,“ vysvětlil Veleba. Krizový štáb proto hodlá nadále kontaktovat neorganizované zemědělce, aby je informoval, a tím čelil podobným snahám. „Zjistíme-li cenové podbízení ze strany chovatelů, tak tyto případy zveřejníme,“ dodal.
Podle údajů Zemědělského svazu ČR vzrostly zisky zpracovatelů vepřového masa z 970 milionů korun v roce 2002 na loňských až 1,5 miliardy korun. Farmáři naopak skončili předloni ve ztrátě kolem 3,5 miliardy Kč a za loňský rok odhadují propad 2,5 až 2,8 miliardy korun. Cenu vepřového kolem 25 Kč/kg kilogram označil Veleba jako žebráckou a podotkl, že se nabízí souvislost s úhradou investic do technologií, které po zpracovatelích požaduje Evropská unie. "Žádaných 30 korun není ani nejnižší cena za vepřové maso v Evropě, která činí v Dánsku v přepočtu 31,60," upozornil a dodal že v Rakousku a Německu dostanou chovatelé 33 Kč a ve Španělsku dokonce 36 korun.
Také předseda zemědělského svazu Miroslav Jirovský se domnívá, že cenový tlak na prvovýrobce stále trvá a prasata se nyní prodávají asi o 30 procent levněji než loni v říjnu, což ohrožuje řadu pracovních míst v zemědělství. Jirovský odmítl tvrzení o nadvýrobě prasat, protože jejich porážková hmotnost neustále klesá, což svědčí o plynulém odbytu. Podle posledních údajů ČSÚ však v lednu průměrná porážková hmotnost u jatečných prasat meziročně vzrostla o 2,4 procenta na 111,2 kg.
Demonstrující chovatelé žádali také nový zásah Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) ve prospěch tuzemských producentů. Jak uvedla pro náš týdeník tisková mluvčí fondu Jitka Sluková, prezidium SZIF, které minulý čtvrtek jednalo, souhlasí s použitím zhruba 20 milionů korun, z peněz původně určených na podporu soukromého uskladnění vepřového masa, na subvencovaných export této komodity. Podmínky takového vývozu však zatím nestanovilo.
Situaci na trhu s vepřovým masem sleduje od konce loňského roku také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který se zajímá nejen o výrobce a jejich sdružení, ale i o zpracovatele. "V současné době nevede úřad správní řízení, nemohu je v tuto chvíli však vyloučit," řekl k tomu předseda úřadu Josef Bednář. „Obecně platí, že jakákoli snaha vyjednat si lepší podmínky v dodavatelsko-odběratelských vztazích ještě nemusí být porušením soutěžních pravidel, nicméně jakékoli dohody mezi podnikateli o cenách jsou nezákonné,“ uzavřel.
