Návrh novely zákona č. 95/1999 Sb. o podmínkách převodu státní půdy, na které se shodly všechny nevládní organizace, prošel vnitřním i vnějším připomínkovým řízením. Zásadní připomínky předložila pouze tři ministerstva, řízená představiteli KDU-ČSL, a to ministerstvo financí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo obrany. Ministr zemědělství Petr Gandalovič se chce v nejbližší možné době sejít se šéfem lidovců Jiřím Čunkem, celou záležitost znovu probrat a najít řešení.
Předseda výkonného výboru Pozemkového fondu Pavel Brandl minulý týden na semináři Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů ve Skalském dvoře s lítostí podotkl, že zrovna toto téma se stalo politickou záležitostí. Podle něj novela je připravena tak, aby prošla hlasováním v Poslanecké sněmovně. Zahrnuje všechny dosavadní činnosti a vychází i z potřeb zemědělské veřejnosti, sdělil.
Tato ministerstva však podle Miloslava Kučery, který vede pracovní skupinu Půda, zpochybňují hlavní principy novely, která má zabránit spekulacím při prodeji státní zemědělské půdy a rozšířit přednostní právo pro stávající nájemce. Chtějí například zachovat možnost nákupu pozemků rovněž pro osoby, které vlastní v obci a v sousedícím katastrálním území nejméně deset hektarů zemědělské půdy, avšak neprovozují zemědělskou výrobu. Svůj návrh odůvodňují tím, že vlastníci zemědělské půdy by obtížně získávali další půdu, jestliže by se v budoucnu rozhodli zemědělsky hospodařit. Omezením okruhu možných nabyvatelů státních pozemků by došlo k zvýhodnění stávajících zemědělců a k omezení konkurence v zemědělství Podle Kučery by ale právě to otevřelo prostor pro nákup státní půdy investičními firmami, které mají dostatek volného kapitálu, uvedl Kučera ve své analýze. Zástupci uvedených ministerstev se rovněž zasazují o hranici 70 procent výměry pozemků nabídnutých k prodeji při uplatnění přednostního práva na převod z titulu nájmu. Při prodeji pozemků vlastníkovi stavby chtějí pak zachovat dosavadní způsob oceňování prodávaných pozemků. Nový způsob oceňování pozemků jako stavebních prodraží zemědělcům nákup pozemků funkčně souvisejících se stavbami v jejich vlastnictví. Kučera uvedl, že stávající prodej stavebních pozemků za ceny zemědělské půdy je ale neobhajitelná druhotná podpora a snižování očekávaných příjmů státu z prodeje půdy. Navrhovatelé změn si také přejí omezit možnosti splácet kupní cenu po dobu 30 let při převodu pozemku spolu se zemědělským podnikem příbuznému v řadě přímé, sourozencům nebo manželovi, pouze na soukromě hospodařící rolníky. Podle Kučery by však šlo o protiústavní postup, který by porušoval rovnost podmínek při podnikání. Zmíněná ministerstva chtějí také vyřadit z návrhu novely zákona povinnost započítat oprávněným osobám při prodeji pozemků na kupní cenu všechny jejich evidované nároky. Důvodem je, že oprávněné osoby jsou již dnes znevýhodněny tím, že jsou nuceny soutěžit s jinými osobami, navíc při započtení nároků ztratí možnost splácet část kupní ceny v třicetiletých splátkách. Kučera však oponuje, že restituční nároky umožňují oprávněné osobě nakoupit státní půdu ez soutěže nebo jen v soutěži s obdobnými restituenty. Pokud mezi nimi k soutěži dojde, je správné, aby když zvyšují nabízenou cenu, dělali tak přednostně z restitučního nároku, nikoliv z volného kapitálu. Tato možnost vede k obchodování s restitučními nároky, k umělému prodlužování restitučního procesu a ke zbytečnému zatěžování státní správy dodatečnými náklady. Brandl poznamenal, že je to jedna z cest, jak se vypořádat s restitučními nároky.
Lidovci chtějí také rozšířit spektrum pozemků, které by bylo možné převést bezúplatně na obce. Požadují rovněž takovou novelu zákona, aby právnické osoby zřízené podle práva jiného státu EU, které jsou usazeny a zapsány do rejstříku v ČR,mohly plně požívat svých práv, které jim plynou ze svobody volného pohybu kapitálu. Podobně by na tom byly samostatně hospodařící zemědělci. Důsledkem toho by však podle Kučery byl výprodej české státní půdy za velice výhodných podmínek cizozemcům. Podle nevládních organizací tyto připomínky požadují změny, které nevládní organizace odmítají. Znovu totiž otevírají možnost korupčního jednání a vytvářejí prostor pro prodej státní půdy cizincům.
Zemědělci musí hospodařit Novela zákona o prodeji státní půdy posiluje předkupní právo státu i v případě, kdy obce bezúplatně získají pozemek a následně změní účel jeho využití. „Stává se nám, že obce tato rozhodnutí mění, ale pozemky nám nevracejí,“ podotkl předseda výkonného výboru fondu. Z přednostního práva novela vylučuje vlastníky deseti hektarů bez historie hospodaření. „Někdo si dnes koupí deset hektarů a zítra vstoupí do nabídky. Většinou to jsou subjekty, s nimiž se zemědělci dovedou jen těžko srovnávat,“ poznamenal Brandl s tím, že do novely je doplněn požadavek vlastnit minimálně deset hektarů i pro právnické osoby, čímž se zrovnoprávňují soukromě hospodařící rolníci s právnickými osobami. Pořadí předností v rámci paragrafu sedm zůstává jako doposud s tím rozdílem, že se snižuje limit nároku ze 70 procent na 50 procent. První v pořadí tak zůstává žadatel s restitučními nároky z místa, následuje zemědělec v nájmu, který hospodaří alespoň 36 měsíců, a na třetím místě je žadatel s restitučními nároky z celé republiky. „Původně jsme navrhovali, aby na prvním místě zůstala oprávněná osoba se 70 procentním nárokem z místa, na druhém oprávněná osoba s 50 procenty bez omezení, třetí místo by zaujímali zemědělci, kteří hospodaří minimálně 36 měsíců. Proti tomuto pořadí byly vzneseny hned zpočátku připomínkového řízení námitky, tak fond přistoupil k návrhu zachovat původní preference. „Osobně si myslím, že nic převratného by se nedělo. Hledáme totiž všechny cesty, abychom uspokojili oprávněné osoby. Naturální formou nám zbývá vypořádat pozemky za 720 milionů korun, což není tak velká výměra,“ informoval Brandl. Podle svých slov si jsou však vědomi, že by mohlo dojít k lokálním problémům a zemědělci, kteří by byli až na třetím místě, by se mohli dostat do potíží. Šéf fondu podotkl, že se mění také uplatnění přednostního práva na převod z titulu nájmu. Tímto způsobem může oprávněná osoba nabýt pozemek maximálně do výše 70 procent výměry pozemků smluvně pronajatých od Pozemkového fondu nepřetržitě po dobu nejméně 36 měsíců ke dni vyhlášení prodeje .Celková výměra pozemků nabytých s využitím přednostního práva z titulu nájmu je omezena na nejvýše 500 hektary
Kauce se mění Podle Brandla návrh zvyšuje také kauci, a to z dosavadních pěti procent z vyhlašované ceny na deset procent. Její minimální hranice pěti tisíc korun přitom zůstává zachována. „Tak jak nabízíme stále menší pozemky, stává se nám, že kauce je kolikrát vyšší než cena pozemků. Proto se budeme snažit, aby výše kauce byla maximálně do ceny pozemků,“ míní Brandl. Kauce zatím fond vrací do deseti dnů po uzavření kupní smlouvy, tato smlouva není však uzavřena hned, peníze tak může držet třeba půl roku. Nyní by se to mělo změnit a kauce by měla být vracena bez zbytečného odkladu a to i v případech, kdy k uzavření kupní smlouvy nedojde. Tím se podle návrhu zkrátí lhůta pro vracení kauce až o dva měsíce. Do návrhu jsme zahrnuli i podmínku, aby v žádostech byly jasně specifikovány pozemky, které zemědělci požadují. „ V žádosti musí být základní údaje, a to číslo pozemků katastrální území, o které žádáte,“ vyjmenoval předseda výkonného výboru.
Další úprava spočívá v tom, že nově budou muset vykazovat bezdlužnost vůči Pozemkovému fondu ČR, finančnímu úřadu či správě sociálního zabezpečení nejen soukromě hospodařící rolníci, ale i společníci společností. „Na ty jsme se dosud na bezdlužnost neptali,“ podotkl.
Navrhuje se také, aby byl zachován splátkový režim i kontinuita nájemního vztahu při převodu z otce na syna nebo i sourozence či manželku. „Dnes není ani jedno ani druhé,“ uvedl Brandl. Zdůraznil, že předkupní právo státu se vztahuje k pozemku, nikoliv k nabyvateli. Proto s ním musí počítat i každý kupec.
„U paragrafu 11 odst. 3 jsme navrhovali zkrátit lhůtu pro uzavření smlouvy o převodu od jejího převzetí nebo doručení do vlastních rukou ze stávajících 45 dnů na třicet dnů. Tato změna by měla vést k urychlení převodu pozemků,“ informoval Brandl. Podle svých slov se však vrátili k původní verzi, protože zkrácení doby se nelíbilo obcím. Většinou totiž musí svolat zastupitelstvo. Další taková změna, která by se mohla týkat je ta, že jsme se pokusili navrhnout, aby 500 na vklad do katastru platil nabyvatel. Vzhledem k tomu, že katastrální úřad má v plánu vybírat za každý pozemek 500 korun, nikoliv za celou smlouvu, jak je to dnes,. A když máte ve smlouvě deset pozemků, tak je to 5000 korun. „Zůstává to stejné – návrh na vklad platíme my,“ konstavovat.
Evidence dlužníků Brandl připomněl, že Pozemkový fond ČR sleduje dluht nad tisíc korun na pozemek. „Pokud dluh zemědělce nepřevyšoval tuto částku, k 31. prosinci jsme ho mazali a začínalo se znova,“ prozradil. Většinou šlo totiž o poplatky z pozdě uhrazených splátek.. Od 1. ledna 2009 však fond přistupuje ke změně. Ta bude spočívat v tom, že již se dluhy nebudou sledovat podle pozemku, ale podle klienta. „Takže pokud někdo zapomene zaplatit za několik pozemků, může mu dluh převýšit tisíc korun a ten budeme vymáhat,“ upozornil.
Podle něj fond začal také zpětně doměřovat nájmy za pozemky, které nebyly ošetřeny nájemní smlouvou. Jde celkem o asi 90 milionů korun. Dosud bylo vybráno přibližně 30 milionů. „Většinou se setkáváme se vstřícným postojem. Pokud by totiž nájem nezaplatili, vedli bychom je jako dlužníky,“ doplnil.
Chybí převést ještě 200 tisíc hektarů
Ke konci září Pozemkový fond převedl 550 tisíc hektarů státní půdy. Podle zákona č. 95/1999 Sb. je prodáno přibližně 450 tisíc hektarů, sto tisíc hektarů pak fond převedl na oprávněné osoby, kraje a podobně. „Dnes máme na listu vlastnictví 340 tisíc hektarů,“ uvedl. Stát však musí zachovat jistou rezervu pro své potřeby. Z nařízení vlády vyplynulo, že do konce letošního října musí jednotlivé resorty poskytnout svoje požadavky a do konce roku by měl být předložen návrh zákona, řešícího potřebu těchto rezerv. „Náš kvalifikovaný odhad se pohybuje kolem 150 tisíc hektarů. V tomto čísle by měla být zahrnuta i rezerva pro možné vydání půdy církvím,“ míní Brandl.
Pozemkový fond ČR by měl ještě prodat zhruba 200 tisíc hektarů půdy. To znamená, že do roku 2012 to představuje převod asi 50 tisíc hektarů ročně. V tomto roce by měl Pozemkový fond ČR totiž ukončit svoji činnost ve formě, v jaké se nachází. Brandl zdůraznil, že přes různé informace o snižování stavů zaměstnanců, s pracovitými a slušnými úředníky, kteří na fondu pracují, se stále počítá.
Dodal, že by měla být konečně řešena i zablokovaná privatizace zemědělských budov po státních podnicích. Zatím se totiž nepodařilo dosáhnout v této věci dohody mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem financí. To od 1. května minulého roku nepodepisuje žádný projekt v rámci této privatizace, který by byl ve splátkovém režimu. Možnost třicetileté splátky není v souladu s oprávněnou podporou v rámci Evropské unie. Je proto připraven nový návrh do vlády, kterým by se podpora snížila z 48 procent na povolených 40 procent. Toho může být dosaženo buď úhradou 60 procent ceny před podpisem smlouvy a zbytek by bylo možné splácet 30 let. Druhou možností je zkrácení splátkového kalendáře z dosavadních třiceti let na maximálně 15 let. „Po předběžném projednání s ministerstvem financí, by nový způsob privatizace měl být průchodný a v privatizaci by semohlo dále pokračovat,“ dodal Brandl s tím, že na začátku privatizace se měl privatizovat majetek státních podniků za 33 miliard korun. V současnosti chybí ještě zprivatizovat asi 400 jednotek v celkové hodnotě jedné miliardy korun, dodal.
