04.04.2012 | 01:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Boj proti byrokracii pokračuje

Počet jednání Antibyrokratické komise ministerstva zemědělství se nedávno přehoupl přes čtyři desítky. Za tu dobu diskutovala celou řadu podnětů, jejichž počet se již vyšplhal ke třem stovkám. Zeptali jsme se proto jejího předsedy Josefa Stehlíka, který je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství ČR na aktuální problémy.

Co nyní řeší antibyrokratická komise? Počet doručovaných podnětů se ustálil na pěti, šesti měsíčně, přičemž některé z nich se opakují. Snažíme se na ně reagovat. Na našem únorovém jednání byl hostem i Pavel Telička, který je členem tzv. Stoiberovy pracovní skupiny, což je obdoba antibyrokratické komise při Evropské komisi. Tato15členná pracovní skupina působí již čtyři roky v oblasti snižování administrativní zátěže a stanovila si cíl snížit do konce roku 2012 administrativní zátěž o 25 procent proti původnímu stavu. Stoiberova komise má zpracovávat oponentury k nařízením Evropské komise v tom smyslu, jak jsou náročné na byrokracii a jak zatěžují podnikatelské prostředí. Dohodli jsme se, že doporučíme ministrovi zemědělství Petru Bendlovi, aby oslovil šéfa této pracovní skupiny s tím, že ČR by také byla ráda iniciátorkou podnětů, které by přispěly ke snižování byrokracie v rámci EU.
Dalším krokem bude, že na půdě ABK připravíme několik podnětů, vycházejících z požadavků aplikovaných směrnic a nařízení EU, o nichž si myslíme, že zbytečně zatěžují zemědělce. Jedním z nich například je, aby ovce při přesunu v rámci členských zemí EU byly čipované, přestože se jedná třeba o zvířata, určená na porážku. Ačkoliv mají veterinární osvědčení a další doklady, komise požaduje čip, který například u velikonočních jehňat pomalu dosahuje ceny samotného zvířete.
Podobná záležitost se týká i přepravy hospodářských zvířat. Požadavkem je, že každý přepravce zvířete, při vzdálenosti nad 50 km by měl absolvovat povinné placené školení. Nám to však v případě, kdy se jedná o jednorázovou náhodnou přepravu zvířete do jedné dobytčí jednotky, nadbytečné. Například chovatel ovcí si potřebuje přivézt berana a kvůli tomu by měl absolvovat školení za pět tisíc korun? Chápeme důvody, které k tomu vedou, ale v tuto chvíli by měla existovat nějaká rozlišovací úroveň.
Mohl byste připomenout priority Asociace soukromého zemědělství ČR ve vyjednávání budoucí společné zemědělské politiky? Hlavní naší prioritou je odmítnout platební nároky na podnik, které by nebyly vázány na aktuálně obhospodařovanou zemědělskou půdu. Platební nároky by totiž celý systém zkomplikovaly, především administrativně. Přesvědčujeme proto ministerstvo zemědělství, že podle našeho názoru SAPSová platba je platba odtržená od produkce, splňuje podmínky WTO a nevyvolává další potřeby.
Chceme také, aby tzv. ozelenění bylo dobrovolné, což považujeme jako cestu k možnosti rozvrstvení plateb. Pokud to bude tzv. dobrovolně povinně, znamená to, že sice není povinné, ale na druhé straně, pokud ho zemědělec nesplní, bude sankcionován Lépe bude, pokud budou nastaveny podmínky a zemědělec, který se k nim přihlásí a bude je plnit, dostane platbu o 30 procent vyšší než ten, kdo je nebude chtít plnit. V případě, že do tohoto programu nenastoupí všichni, je potřeba jen říci, na co se použijí nevyčerpané peníze. Je také třeba využít možnost, kterou komise nabízí, a to, aby byly vyřazeny ze systému preventivních kontrol malí farmáři.
Podle informace o počtu kontrol, které se provádějí, se stává, že například k farmáři, který vykazuje deset dobytčích jednotek, přijedou tři kontroloři. Přitom i 50 kusů stačí zkontrolovat jeden kontrolor na více požadavků. V rámci transformace organizací spadajících pod ministerstvo zemědělství, která se připravuje, by bylo dobré toto lépe nastavit. V současnosti se již intenzivně pracuje na vzniku Státního pozemkového úřadu, který by měl zahrnout zbytkovou agendu Pozemkového fondu ČR a Pozemkový úřad. Debatuje se přitom o tom, co se stane s penězi, které Pozemkový fond ČR generoval. Snahou bude, aby peníze zůstaly v resortu.
Co se týká dozorových organizací, tam se poměrně intenzivně pracuje na sloučení Státní rostlinolékařské správy a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu, Státní veterinární správy a České plemenářské inspekce. Sloučení je však pouze jednou věcí, druhou je omezení legislativy. Jde o to vyškrtat podobné kontroly, aby se neduplikovaly. Na nutnosti snížení kontrol se shodují všechny nevládní organizace. Hledá se také možnost většího propojení aplikovaného výzkumu s praxí.
Otázkou jsou také příjmová místa pro dotaci. Hledá se nějaké řešení, jak příjmová místa pro dotace zachovat na okrese, ale přitom by měly být flexibilnější.
Asociace soukromého zemědělství ČR pořádá i semináře zabývající se problematikou prodeje ze dvora. Jaká je vlastně situace v této oblasti? Když přihlédneme k objemu zboží, které se v této oblasti pohybuje v ČR, tak je to pouze okrajový. Antibyrokratická komise reaguje na poznatky z těchto školení a navrhuje navýšení některých limitů prodejů ze dvora. Také třeba vajíček, kterých je nyní na trhu nedostatek. Například přímý prodej ze dvora na prodejnu byl limitován maximálně 60 vejci týdně, což nám a dokonce i Státní veterinární správě ČR přišlo zcela nedostatečně.
Co se týká menších provozoven, tam chceme do nového programového období pomoci výrazně posílit jejich roli. Velký význam je kladen na formy spolupráce a seskupování producentů při které dochází k realizaci společné investice.
My totiž nechceme podporovat seskupování toho typu, kdy se vytvářejí nějaké druhé holdingy přes fakturace. Pokud však budou vznikat projekty společného zpracování, tak jsme pro to, aby byly podpořeny třeba preferenčními body. Farmáři mají také o tento způsob spolupráce spíše zájem. Cítí, že se jim otevírá jiný prostor, toho chceme využít a podporovat ho.
Chtěl bych připomenout, že v současnosti se jedná také o tom, jak podpořit živočišnou výrobu. Půjde přitom zejména o podporu přežvýkavců. Bude to záviset na tom, jak se to podaří dohodnout nejen směrem k Evropě, ale i u nás a jak se to podaří nastavit. Jako Asociace soukromého zemědělství ČR se budeme snažit o to, aby se v nich projevilo určité rozvrstvení podpor. V otázce přímé podpor vidíme určitou cestu přes ozelenění a přes investice v rámci modernizace. Jde o to, aby byly systémově podpořeny farmy, které se ve větší míře zabývají živočišnou produkci. Tam se bude muset najít odvaha, aby se podpořily v rámci prvního pilíře.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down