Narůstání počtu různých předpisů a snahu našich úřadů jít nad rámec unijní legislativy kritizuje Potravinářská komora ČR. Zjednodušení legislativy by podle ní mohlo být jednou z priorit českého předsednictví.
Jako příklad byrokratických předpisů, na které potravináři doplácejí, uvedl prezident komory Jaroslav Camplík povinné značení nutriční hodnoty potravin, o němž uvažuje unie. Potravinářům také vadí, že tuzemští legislativci jdou často nad rámec bruselských předpisů. Příkladem jsou nadnesené požadavky na hygienu provozu, které unie od výrobců v původních členských státech nevymáhá. "Určitě nemáme snahu jít nad rámec předpisů EU, ty však musíme respektovat," brání se tisková mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová s tím, že legislativa unie je v neustálém pohybu. Za jednu nadstandardní vyhlášku si však mohou ve velké míře potravináři sami. Jde o tzv. špekáčkovou vyhlášku, která stanovuje nejen charakter, ale i suroviny pro některé v tuzemsku typické masné výrobky. "Vyhlášku jsme chtěli před vstupem do unie, kdy jsme netušili, co nás postihne v unijních předpisech a že naše kontrolní orgány budou tak bezzubé, že nezajistí její vymahatelnost. Dneska vyhlášku nedodržují ani tuzemští výrobci, protože je chabě a vágně kontrolovaná," vysvětlil zbytečnost předpisu předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud. "V tom stavu, v jakém je, by bylo vyhlášku o masných výrobcích nejlepší zrušit," prohlásil Camplík s tím, že připravená novela přináší jen drobné technické úpravy. Jak prezident vysvětlil, nedávná náhodná kontrola ukázala, že ze 130 kontrolovaných masných výrobků jich měla polovina nějakou závadu. V některých byla sójová bílkovina nebo mouka, i když na obale deklarovány nebyly. Vyhláška, která jde nad rámec legislativy závazné pro celou unii, se vztahuje jen na tuzemské výrobky. Ze zahraničí, například ze Slovenska se k nám vozí masné výrobky s pro českého spotřebitele typickými názvy, jejichž složení tedy upravuje vyhláška. Ty však jejím požadavkům vůbec neodpovídají a také odpovídat nemusí. Na vyhlášce stále trvají spotřebitelské organizace podporované ministerstvem průmyslu a obchodu. Ministryně zemědělství Milena Vicenová chce podle Camplíka alespoň standardy, které by pro masné výrobky vytvořil sám svaz. Potravináři se domnívají, že by se parametry obsažené ve vyhlášce měly dostat do podmínek pro udělování značky Klasa. Spíš než legislativní opatření je podle nich důležitá je výchova spotřebitele tak, aby se dokázal v nabídce potravin orientovat podle informací na obale a nenechal se šidit. Na etiketě by však měl povinně být uveden výrobce a země původu a nikoli jen dovozce nebo prodejce nebo země, kde se potravina jen přebalila. Problémem podle komory je, kde pro účinné vzdělávání spotřebitelů zajistit dostatek peněz.
