Bojuje se o peníze

V zemědělství narůstá nervozita, varují lídři některých nevládních organizací a hrozí občanskou neposlušností. Naléhavě žádají o peníze za loňské a letošní ztráty. Před referendem chtějí najisto vědět, zda jim vláda dorovná přímé platby na vyjednanou výši. Resortní ministr požadavky zemědělců chápe. Na nejakutnější problémy chce vybojovat tři miliardy korun, slibuje také doplácení podpor. Část bojovně naladěné zemědělské veřejnosti je však rozhodnutá, že svůj hlas pro členství v Evropské unii nedá.

V řadě regionů jsou rolníci podle prezidenta Agrární komory ČR (AK) Václava Hlaváčka připraveni začít s občanskou neposlušností. „O situaci v zemědělství chtějí informovat veřejnost. A pokud se nedočkáme řešení v horizontu deseti dnů, lze očekávat razantnější způsoby jednání,“ prohlásil Hlaváček na počátku minulého týdne. Naznačil možnost demonstrací, kterými si zemědělci chtějí vymoci lepší podmínky pro podnikání.
„Chápu projevy nevole, pokud jsou kultivované,“ poznamenal k možným demonstracím ministr zemědělství Jaroslav Palas. Neobává se ale, že by nevládní organizace vyzývaly své členy k hlasování proti vstupu do EU. „Myslím, že by to byl chybný krok. Na vstupu do unie totiž zemědělci vydělají, a to je doložitelné,“ zdůraznil.
Opačný pocit má však jihlavská agrární komora. Podpory pro méně příznivé oblasti, s jakými se počítá, staví podle jejího šéfa Antonína Lenikuse zdejší zemědělce do nekonkurenční pozice vůči produkčním oblastem. „To by znamenalo zhoršení ekonomických podmínek obyvatel venkova v marginálních oblastech a za této situace nemůžeme doporučit, aby lidé byli v referendu pro vstup do EU,“ uvedl Lenikus.
Celostátní AK, která se dosud jasně nevyjádřila, co poradí svým členům, se podílela na předvstupní kampani placené státem. Na akci „S občany ČR o EU“ dostala od ministerstva zahraničních věcí 767 tisíc korun. Komora, stejně jako Zemědělský svaz ČR a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, podmiňuje souhlas se vstupem závazným příslibem na dorovnání přímých plateb. Představitelé těchto organizací přitom tvrdí, že jejich kolegové v okolních kandidátských státech mají tyto prostředky už zaručené.
Skutečnost je ale podle ministra Palase trochu jiná. Dorovnání schválila maďarská vláda a tamní parlament pravděpodobně uloží ministerstvu financí, aby tyto finance zajistilo. Na Slovensku jednala vláda o této věci teprve minulý týden, přičemž proti sobě stály požadavky ministerstva zemědělství na doplatek do 55 procent úrovně unie a ministerstva financí, podle něhož by stačilo 40 procent. Do 40 procent bude také svým zemědělcům doplácet Litva. Slovinsko zajistí farmářům stejné platby jako v EU, což bude ale méně než v současnosti dostávají. Polsko podle Palase vyčlenilo na první tři roky částku, která odpovídá navyšování přímých plateb každým rokem o 30 procent, tedy na 55, 60 a 65 procent úrovně unie. „My máme v návrhu rozpočtu pro příští rok zakomponováno dorovnání do 55 procent. Chceme tedy toto řešit zákonem o státním rozpočtu,“ uvedl Palas. Jak dodal, návrh rozpočtu pro kapitolu jeho úřadu na rok 2004 počítá i s prostředky potřebnými na pokrytí plateb, které od unie dostaneme zpětně až v následujícím roce. „Chápu obavu zemědělců z toho, že ve státním rozpočtu dojde k úsporám. Zemědělství se ale stará o 80 procent našeho území a je tedy svým způsobem výjimečné. Ministerstvo financí tento požadavek vnímá,“ ubezpečil Palas. Podle svých slov věří, že se s ministrem Bohuslavem Sobotkou dohodne.
Palas ovšem nyní po vládě žádá také tři miliardy korun na nejpalčivější problémy, s nimiž se resort kromě obecného zadlužení potýká. Na kompenzace za zaorávky potřebuje 1,2 miliardy korun, když na každý ze 300 tisíc hektarů by měla jít podpora 4000 korun. Vývoz mléčných přebytků pohltí podle ministra 2,5 miliardy korun, přitom intervenční fond má k dispozici pouze 1,65 miliardy. A do třetice je nutné uhradit téměř miliardovou ztrátu fondu z vývozu intervenční pšenice. „Tyto výpadky nevznikly vinou špatného podnikatelského záměru zemědělců, ale způsobily je výkyvy trhu a počasí. Vláda je povinna se touto situací zabývat,“ je přesvědčen Palas. Požadované tři miliardy by se podle něho mohly najít v mimořádných zdrojích nebo o ně zvýšit deficit letošního státního rozpočtu. Ministr přitom nezpochybňuje čísla, která uvádějí nevládní organizace. Agrární komora spočetla ztráty na 7,35 miliardy korun, když navíc prosazuje 4,3 miliardy na plošnou dotaci 1200 korun na hektar k vyvedení z hluboké finanční krize.
„Situace není dobrá. A přestože Poslanecká sněmovna už loni zaúkolovala vládu, aby poskytla zemědělcům podporu na řešení nepříznivých podmínek, ta proto zatím neudělala nic,“ řekl Josef Stehlík z Asociaci soukromého zemědělství ČR. Ta minulý týden přišla s návrhem pomoci bez velkých finančních nároků na státní rozpočet. „V provozu by mohla zůstat značná část prostředků díky tomu, kdyby se splátky provozních úvěrů ručených Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, které mají zemědělci uhradit na podzim, odložily o jeden rok. Tady záleží výhradně na rozhodnutí ministerstva zemědělství. Banky by mohly vyjít vstříc, když jim stát v nedávné minulosti nemálo pomohl,“ domnívá se Stehlík.