Evropská komise před časem slíbila, že zjednoduší legislativu a odstraní přebytečnou byrokracii. Vznikl dokonce plán, jaké předpisy se v kterém roce budou prověřovat. O tom, že to komise myslí vážně, svědčila i nedávno proběhlá konference o zjednodušení společné zemědělské politiky.
Zmíněným záměrům komise odpovídá i strategie, kterou schválila v uplynulém týdnu. Podle ní by administrativní náklady evropských firem měly do roku 2012 klesnout o čtvrtinu. Naopak o 150 miliard eur by se měl ve stejné době zvýšit růst ekonomiky.
Byrokracie je drahá
Administrativní náklady dosahovaly v členských státech unie loni údajně v průměru 3,5 procenta HDP. Jde o náklady spjaté s poskytováním informací, které musí o své výrobě nebo činnosti podávat firmy, úřady i občané. V České republice se na tento účel vydalo 3,3 procenta HDP a na Slovensku dokonce 4,6 procenta. Relativně nejnižší jsou tyto náklady ve Finsku, Švédsku a Británii (1,5), jejichž HDP je však podstatně vyšší než ČR nebo Slovenska. Naopak nejvyšší podíl z HDP dosahují v Řecku a Maďarsku (6,8). Odbyrokratizování unie si vzalo za své Německo, které bude stát v čele společenství v první polovině příštího roku.
Komise představila zprávu, která bilancuje výsledky dosažené v průběhu dvouletého úsilí vynaloženého na zjednodušování evropských předpisů. Tak například během té doby se podařilo zjistit, že 68 legislativních návrhů je zbytečných. Proto komise jejich projednávání v Evropském parlamentu nebo radě stáhla.
Komise zahájila rozsáhlý program zjednodušování platné legislativy. V jeho rámci se měla od října 2005 do roku 2008 zjednodušit asi stovka předpisů unie. Komise počítá s tím, že do konce letošního roku stihne dokončit zamýšlené zjednodušení poloviny z nich.
Velkým problémem je pro uživatele všech úrovní vzdělání spousta doplňků a změn, platných právních předpisů. Tomu chce komise čelit jejich kodifikací, Jde o zákonodárný proces, v jehož rámci se všechno, co se týká jednoho právního předpisu sloučí do jednoho textu. Zatím by touto kodifikací mělo projít 500 právních předpisů ze všech oblastí. Navržených úprav však bylo zatím jen 85 a schváleno 52. V příštím roce chce komise navrhnout Evropskému parlamentu a radě téměř stovku kodifikací.
Od roku 2003 si také komise prověřuje možné dopady připravované legislativy do sociální, environmentální a ekonomické oblasti. Takovýchto hodnocení nechala komise udělat více než 160.
Příkladem zjednodušování administrativních procedur je podle komise zavádění celoevropského celního elektronického systému pro výměnu informací mezi úřady a firmami, které má přímý vliv na mezinárodní obchod.
Méně administrativy, ale …
Nebyl by to ovšem Brusel, aby ruku v ruce se zjednodušováním nenarůstala plíživě další administrativa:
Kritice, že návrhy na zjednodušení hodnotí a realizují stejní úředníci, kteří připravovali původní legislativu, chce komise čelit vytvořením skupiny expertů. V ní by měli být i lidé mimo komisi a její generální ředitelství.
Vznikla nová metoda měření administrativní zátěže vyplývající z budoucích legislativních iniciativ.
Kontrolu hodnocení dopadu má posílit zřízení úřadu pro hodnocení dopadu (Impact Assessment Board, IAB). Tento úřad bude spadat přímo pod odpovědnost předsedy komise a bude pověřen přezkumem návrhů hodnocení dopadu. Členové tohoto úřadu budou nezávisle posuzovat kvalitu každého hodnocení dopadu a poskytovat dotčeným oddělením návrhy na zlepšení.
Současná Evropská komise navrhuje, aby budoucí komise přezkoumaly veškeré projednávané návrhy již na začátku svých mandátů a ověřily si tak, zda veškeré návrhy právních předpisů odpovídají jejich politickým prioritám.
